Compare
Knjiga o Jovu 8
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga o Jovu
Chapter 8
1
Tada odgovori Vildad Sušanin i reče:
2
Dokle ćeš tako govoriti?
I reči usta tvojih dokle će biti kao silan vetar?
3
Eda li Bog krivo sudi?
Ili Svemogući izvrće pravdu?
4
Što su sinovi tvoji zgrešili Njemu,
zato ih je dao bezakonju njihovom.
5
A ti da potražiš Boga
i pomoliš se Svemogućem,
6
Ako si čist i prav, zaista će se prenuti za te
i čestit će učiniti pravedan stan tvoj;
7
I početak će tvoj biti malen,
a posledak će ti biti vrlo velik.
8
Jer pitaj pređašnji naraštaj,
i nastani da razabereš od otaca njihovih;
9
Jer smo mi jučerašnji, i ne znamo ništa,
jer su naši dani na zemlji sen.
10
Neće li te oni naučiti?
Neće li ti kazati i iz srca svog izneti reči?
11
Niče li sita bez vlage?
Raste li rogoz bez vode?
12
Dok se još zeleni, dok se ne pokosi,
suši se pre svake trave.
13
Takve su staze svih koji zaboravljaju Boga,
i nadanje licemerovo propada.
14
Njegovo se nadanje podlama i
uzdanje je njegovo kuća paukova;
15
Nasloni se na kuću svoju,
ali ona ne stoji tvrdo;
uhvati se za nju,
ali se ona ne može održati.
16
Zeleni se na suncu,
i u vrh vrta njegovog pružaju se ogranci njegovi;
17
Žile njegove zapleću se kod izvora,
i na mestu kamenitom širi se;
18
Ali kad se iščupa iz mesta svog,
ono ga se odriče: Nisam te videlo.
19
Eto, to je radost od njegova puta;
a iz praha niče drugi.
20
Gle, Bog ne odbacuje dobrog,
ali ne prihvata za ruku zlikovca.
21
Još će napuniti usta tvoja smeha
i usne tvoje popevanja.
22
Nenavidnici tvoji obući će se u sramotu,
i šatora bezbožničkog neće biti.
Jób
Chapter 8
1
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.