Compare
Knjiga proroka Avdija 1
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga proroka Avdija
Chapter 1
1
Utvara Avdijeva. Ovako veli Gospod Gospod za edomsku:
Čusmo glas od Gospoda,
i glasnik bi poslan k narodima:
Ustajte, da ustanemo na nju u boj.
2
Gle, učiniću te malim među narodima,
bićeš vrlo prezren.
3
Ponos srca tvog prevari te,
tebe, koji živiš u raselinama kamenim,
u visokom stanu svom,
i govoriš u srcu svom:
Ko će me oboriti na zemlju?
4
Da podigneš visoko kao orao
i među zvezde da metneš gnezdo svoje,
odande ću te oboriti,
govori Gospod.
5
Kako si oplenjen?!
Da su došli k tebi kradljivci ili lupeži noću,
ne bi li pokrali koliko im je dosta?
Da su došli k tebi berači vinogradski,
ne bi li ostavili pabiraka?
6
Kako se pretraži Isav,
kako se nađoše potaje njegove!
7
Do granice te odvedoše svi koji behu s tobom u veri,
prevariše te i nadvladaše te koji behu u miru s tobom;
koji jedu hleb tvoj podmetnuše ti zamku,
da se ne opazi.
8
U onaj dan, govori Gospod,
neću li pogubiti mudre u zemlji edemskoj
i razumne u gori Isavovoj?
9
I tvoji će se junaci uplašiti, Temane,
da se istrebe pokoljem svi iz gore Isavove.
10
Za nasilje učinjeno bratu tvom Jakovu pokriće te stid
i istrebićeš se zasvagda.
11
Onaj dan, kad ti stajaše nasuprot;
onaj dan, kad inostranci odvođahu u ropstvo vojsku njegovu,
i tuđinci ulažahu na vrata njegova
i bacahu žreb za Jerusalim,
beše i ti kao koji od njih.
12
Ali ti ne trebaše gledati dana brata svog,
dana, kad se odvođaše u tuđu zemlju,
niti se radovati sinovima Judinim u dan kad propadahu,
niti razvaljivati usta u dan nevolje njihove.
13
Ne trebaše ti ući na vrata naroda mog u dan pogibli njihove,
ne trebaše da i ti gledaš zlo njihovo u dan pogibli njihove,
ni da se dohvataš dobra njihova u dan pogibli njihove.
14
Niti trebaše da staneš na rasputicu da ubijaš bežan njihovu,
niti da izdaješ onih koji ostaše u dan nevolje.
15
Jer je dan Gospodnji blizu svim narodima:
kako si činio, tako će ti biti,
plata će ti se vratiti na glavu tvoju.
16
Jer kao što ste vi pili na svetoj gori mojoj,
tako će piti svi narodi vazda,
piće, i ždreće,
i biće kao da ih nije bilo.
17
A na gori će Sionu biti spasenje,
i biće sveta,
i dom će Jakovljev naslediti nasledstvo svoje.
18
I dom će Jakovljev biti oganj
i dom Josifov plamen,
a dom Isavov strnjika;
i razgoreće se na njih,
i spaliće ih;
i neće biti ostataka domu Isavovom,
jer Gospod reče.
19
I naslediće jug, goru Isavovu,
i ravnicu, Filisteje;
i naslediće polje Jefremovo i polje samarijsko
i Venijaminovo i Galad;
20
I zarobljena vojska sinova Izrailjevih naslediće šta je bilo hananejsko do Sarepte;
a roblje jerusalimsko, što je u Sefaradu,
naslediće južne gradove.
21
I izbavitelji će izaći na goru Sion da sude gori Isavovoj,
i carstvo će biti Gospodnje.
Abdijáš
Chapter 1
1
Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní.
2
Aj, způsobím to, abys byl nejšpatnější mezi národy, a abys byl v náramném pohrdání.
3
Pýcha srdce tvého zklamá tě, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, v převysokém obydlí svém, říkaje v srdci svém: Kdož by mne strhl na zem?
4
Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin.
5
Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků?
6
Jakť jsou vystiženy věci Ezau, vyhledáni pokladové jeho!
7
Až ku pomezí vystrčí tě všickni, s kterýmiž smlouvu máš; podvedou tě, zmocní se tebe ti, s nimiž pokoj máš; náchlebníci tvoji udělajíť ránu zrádně, již nebude lze vyrozuměti.
8
Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau?
9
I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau.
10
Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost.
11
Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich.
12
Nedívejž se tedy na den bratra svého, na den zajetí jeho, aniž se vesel nad syny Judskými v den zahynutí jejich, aniž pyšně mluv ústy svými v den uzkosti.
13
Nevcházej do brány lidu mého v den bídy jejich, aniž se dívej trápení jeho v den bídy jeho, a nechtěj sahati na statek jeho v den bídy jeho.
14
Aniž stůj při mezeře, abys hubil ty, kteříž z nich ucházejí, aniž vydávej nepříteli v moc těch, kteříž z nich pozůstali v den úzkosti.
15
Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.
16
Nebo poněvadž vy na mé hoře svaté píti bedete, nadtoť píti budou všickni národové ustavičně. Píti, pravím, a požírati budou, až budou, jako by jich nebylo.
17
Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.
18
I bude dům Jákobův oheň, a dům Jozefův plamen, dům pak Ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu Ezau; nebo Hospodin mluvil.
19
A tak děditi budou v krajině polední s horou Ezau, i v rovině s Filistinskými; vládnouti také budou krajinou Efraimovou i krajinou Samařskou, a Beniaminovou i Galádskou.
20
I zajaté vojsko toto synů Izraelských v tom, což bylo Kananejských až do Sarepty, zajatí pak Jeruzalémští v tom, což jest na konci panství, děditi budou s městy na poledne.
21
I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.