Compare
Knjiga proroka Isaije 21
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga proroka Isaije
Chapter 21
1
Breme pustinji na moru.
Kao vihori koji prolaze na jug,
tako će doći iz pustinje,
iz zemlje strašne.
2
Ljuta utvara javi mi se.
Nevernik neveru čini,
pustošnik pustoši;
hodi, Elame; opkoli, Midijo!
Svemu uzdisanju učiniću kraj.
3
Zato su bedra moja puna bola;
muke me obuzeše
kao kad se muči porodilja;
zgurih se čujući,
prepadoh se videći.
4
Srce mi se smete,
groza me poduze;
noć milina mojih pretvori mi se u strah.
5
Postavi sto,
stražar neka straži;
jedi, pij;
ustajte knezovi, mažite štitove.
6
Jer ovako mi reče Gospod:
Idi, postavi stražara da ti javi šta vidi.
7
I vide kola, i dva reda konjika;
kola s magarcima i kola s kamilama;
i pažaše dobro velikom pažnjom.
8
I povika kao lav:
Gospodaru, ja stojim jednako na straži danju,
i stojim na straži po svu noć.
9
I evo dođoše na kolima ljudi,
u dva reda konjici.
Tada povika i reče:
Pade, pade Vavilon,
i svi rezani likovi bogova njegovih razbiše se o zemlju.
10
Vršaju moj, i pšenice gumna mog!
Šta čuh od Gospoda nad vojskama, Boga Izrailjevog,
javih vam.
11
Breme Dumi.
Viče k meni neko sa Sira:
Stražaru! Šta bi noćas?
Stražaru! Šta bi noćas?
12
Stražar reče:
Doći će jutro, ali i noć;
ako ćete tražiti, tražite,
vratite se, dođite.
13
Breme arapskoj.
Po šumama u arapskoj noćivaćete,
putnici dedanski!
14
Iznesite vode pred žedne,
koji živite u zemlji Temi,
sretnite s hlebom begunca.
15
Jer će bežati od mača, od mača golog,
od luka zapetog
i od žestokog boja.
16
Jer ovako mi reče Gospod: Za godinu, kao što je godina najamnička, nestaće sve slave kidarske.
17
I što ostane hrabrih strelaca sinova kidarskih, biće malo; jer Gospod Bog Izrailjev reče.
Izajáš
Chapter 21
1
Břímě pustého moře. Jako vichřice na poledne se žene, tak přijde z pouště, z země hrozné.
2
Vidění tvrdé jest mi ukázáno. Nešlechetník nešlechetnost páše, a zhoubce hubí. Přitáhniž Elame, Médský oblehni. Všelikému úpění jeho přestati rozkáži.
3
Z té příčiny naplněna jsou bedra má bolestí, úzkosti postihly mne jako úzkosti rodičky; sklíčen jsem, slyše to, strnul jsem, vida to.
4
Zkormoutilo se srdce mé, hrůza předěsila mne, noc mých rozkoší obrátila se mi v strach.
5
Přistroj na stůl, nechť stráž drží strážný, jez, pí. Vstaňte knížata, mažte pavézy.
6
Nebo tak řekl ke mně Pán: Jdi, postav strážného, kterýž by to, což uhlédá, oznámil.
7
I viděl vozy, a dvěma řady jízdu, vozy, kteréž oslové, a vozy, kteréž velbloudové táhli; šetřil zajisté pilně s velikou bedlivostí.
8
A volal jako lev: Jáť, Pane můj, stojím na stráži ustavičně ve dne, nýbrž na stráži své já stávám v každičkou noc.
9
(A aj, v tom přijeli na vozích muži a dvěma řady jízda.) Zvolal tedy a řekl: Padl, padl Babylon, a všecky rytiny bohů jeho o zem roztřískány.
10
Méť jest humno, a obilé humna mého. Což jsem slyšel od Hospodina zástupů, Boha Izraelského, oznámil jsem vám.
11
Břímě Dumy. Slyším hlas z Seir: Strážný, co bylo v noci? Strážný, co se stalo v noci?
12
Řekl strážný: Přišlo jitro, a tolikéž noc; chcete-li hledati, hledejte. Navraťte se, přiďte.
13
Břímě na Arabii. Po lesích v Arabii nocleh mívati budete, ó pocestní Dedanských.
14
Obyvatelé země Tema nechať vynesou vody vstříc žíznivému; s chlebem jeho nechať vyjdou proti utíkajícímu.
15
Nebo před mečem utíkati budou, před mečem vytaženým, před lučištěm nataženým, před těžkostí boje.
16
Tak zajisté řekl Pán ke mně: Že po roce, jakýž jest rok nájemníka, přestane všecka sláva Cedar,
17
A pozůstalý počet střelců udatných synů Cedar zmenšen bude; nebo Hospodin Bůh Izraelský to mluvil.