Compare
Knjiga proroka Jeremije 16
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga proroka Jeremije
Chapter 16
1
Potom dođe mi reč Gospodnja govoreći:
2
Nemoj se ženiti, i da nemaš sinove ni kćeri na tom mestu.
3
Jer ovako govori Gospod za sinove i kćeri što se rode na tom mestu i za matere njihove koje ih rode, i za oce njihove koji ih rode u toj zemlji:
4
Ljutom će smrću pomreti, neće biti oplakani niti će se pogrepsti, biće gnoj po zemlji, i od mača i od gladi izginuće, i mrtva će telesa njihova biti hrana pticama nebeskim i zverima zemaljskim.
5
Jer ovako govori Gospod: Ne ulazi u kuću u kojoj je žalost, i ne idi da plačeš niti ih žali; jer sam uzeo mir svoj od tog naroda, govori Gospod, milost i žaljenje.
6
Pomreće mali i veliki u ovoj zemlji, neće biti pogrebeni niti će se oplakati, niti će se ko rezati ni glave strići za njima.
7
Neće im se dati hleba u žalosti da se poteše za mrtvim, niti će ih napojiti iz čaše radi utehe za ocem ili za materom.
8
Tako ne ulazi u kuću u kojoj je žalost da sediš s njima da jedeš i piješ.
9
Jer ovako veli Gospod nad vojskama, Bog Izrailjev: Evo, ja ću učiniti da na ovom mestu pred vašim očima i za vaših dana ne bude glasa radosnog ni glasa veselog, glasa ženikovog ni glasa nevestinog.
10
A kad kažeš tom narodu sve ove reči, ako ti kažu: Zašto izreče Gospod sve to veliko zlo na nas? I kakvo je bezakonje naše ili kakav je greh naš, kojim zgrešismo Gospodu Bogu svom?
11
Tada im reci: Jer oci vaši ostaviše mene, govori Gospod, i idoše za drugim bogovima i služiše im i klanjaše im se, a mene ostaviše i zakon moj ne držaše;
12
a vi još gore činite nego oci vaši, jer eto idete svaki po misli srca svog zlog ne slušajući mene.
13
Zato ću vas izbaciti iz ove zemlje u zemlju koje ne poznaste ni vi ni oci vaši, i onde ćete služiti drugim bogovima dan i noć dokle vam ne učinim milost.
14
Zato, evo, idu dani, govori Gospod, kad se neće više govoriti: Tako da je živ Gospod koji je izveo sinove Izrailjeve iz zemlje misirske;
15
nego: Tako da je živ Gospod koji je izveo sinove Izrailjeve iz zemlje severne i iz svih zemalja u koje ih beše razagnao! Jer ću ih opet dovesti u zemlju njihovu koju sam dao ocima njihovim.
16
Gle, ja ću poslati mnoge ribare, govori Gospod, da ih love, i posle ću poslati mnoge lovce da ih love po svakoj gori i po svakom humu i po raselinama kamenim.
17
Jer oči moje paze na sve puteve njihove, nisu sakriveni od mene, niti je bezakonje njihovo zaklonjeno od mojih očiju.
18
I platiću im prvo dvojinom za bezakonje njihovo i za greh njihov, što oskvrniše zemlju moju strvima gadova svojih, i nasledstvo moje napuniše gnusobama svojim.
19
Gospode, kreposti moja i grade moj
i utočište moje u nevolji,
k Tebi će doći narodi od krajeva zemaljskih,
i reći će:
Doista oci naši imaše laž,
i taštinu i što ni malo ne pomaže.
20
Eda li će čovek načiniti sebi bogove,
koji ipak nisu bogovi?
21
Zato, evo, ja ću ih naučiti sada, pokazaću im ruku svoju i silu svoju, da poznadu da mi je ime Gospod.
Jeremjáš
Chapter 16
1
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2
Nepojímej sobě ženy, aniž měj synů neb dcer na místě tomto.
3
Nebo takto praví Hospodin o synech i dcerách zplozených v místě tomto, a o matkách jejich, kteréž zrodily je, i o jejich otcích, kteříž zplodili je v zemi této:
4
Smrtmi přebolestnými pomrou, nebudou oplakáni, ani pochováni; místo hnoje na svrchku země budou, a mečem i hladem do konce zhubeni budou. I budou mrtvá těla jejich za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským.
5
Nebo takto praví Hospodin: Nevcházej do domu smutku, aniž choď kvíliti, aniž jich lituj; odjal jsem zajisté pokoj svůj od lidu tohoto, dobrotivost i slitování, dí Hospodin.
6
Když pomrou velicí i malí v zemi této, nebudou pochováni, aniž kvíliti budou nad nimi, aniž se zřeží, aniž sobě lysiny zdělají pro ně.
7
Aniž jim dadí jísti, aby v truchlosti potěšovali jich nad mrtvým, aniž jich napojí z číše potěšení po otci jejich neb matce jejich.
8
Tolikéž do domu hodování nechoď, abys sedati měl s nimi při jídle a pití.
9
Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já způsobím, aby nebývalo na místě tomto před očima vašima a za dnů vašich hlasu radosti, ani hlasu veselé, hlasu ženicha, ani hlasu nevěsty.
10
Když pak oznámíš lidu tomuto všecka slova tato, a řeknou-liť: Proč vyřkl Hospodin proti nám všecko zlé veliké toto, a jaká jest nepravost naše, aneb jaký hřích náš, jímž jsme hřešili proti Hospodinu Bohu svému?
11
Tedy rci jim: Proto že opustili mne otcové vaši, dí Hospodin, a chodíce za bohy cizími, sloužili jim, a klaněli se jim, mne pak opustili, a zákona mého neostříhali.
12
Vy pak mnohem jste hůře činili nežli otcové vaši; nebo aj, vy chodíte jeden každý podlé zdání srdce svého zlého, neposlouchajíce mne.
13
Pročež hodím vámi z země této do země, o níž nevíte vy, ani otcové vaši, a sloužiti budete tam bohům cizím dnem i nocí, dokudž neučiním vám milosti.
14
Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské,
15
Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země půlnoční a ze všech zemí, do nichž je byl rozehnal, když je zase přivedu do země jejich, kterouž jsem dal otcům jejich.
16
Aj, já pošli k rybářům mnohým, dí Hospodin, aby je vylovili; potom pošli i k mnohým lovcům, aby je zlapali na všeliké hoře, a na všelikém pahrbku, i v děrách skalních.
17
Hledím na všecky cesty jejich, nejsouť tajné přede mnou, aniž jest skryta nepravost jejich před očima mýma.
18
I odplatím jim prvé dvojnásobně za nepravost jejich a hřích jejich, proto že zemi mnou poškvrnili těly mrtvými ohyzdnými, a ohavnostmi svými naplnili dědictví mé.
19
Hospodine, sílo má a hrade můj, i útočiště mé v den ssoužení, k toběť přijdou národové od končin země, a řeknou: Jistě žeť se falše drželi otcové naši, marnosti a právě neužitečných věcí.
20
Zdaliž udělá sobě člověk bohy, poněvadž sami nejsou bohové?
21
Protož aj, já způsobím to, aby poznali té chvíle, způsobím, aby poznali ruku mou i moc mou, a zvědít, že jméno mé jest Hospodin.