Compare
Knjiga proroka Jeremije 33
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga proroka Jeremije
Chapter 33
1
I dođe reč Gospodnja Jeremiji drugi put dok još beše zatvoren u tremu od tamnice, govoreći:
2
Ovako veli Gospod koji čini to, Gospod koji udešava i potvrđuje to, kome je ime Gospod:
3
Zovi me, i odazvaću ti se, i kazaću ti velike i tajne stvari, za koje ne znaš.
4
Jer ovako veli Gospod Bog Izrailjev za domove ovog grada i za domove careva Judinih koji će se razvaliti opkopima i mačem,
5
i za one koji dođoše da se biju s Haldejcima, ali će ih napuniti mrtvim telesima ljudi koje ću pobiti u gnevu svom i u jarosti svojoj odvrativši lice svoje od toga grada za svu zloću njihovu;
6
evo, ja ću ga isceliti i zdravlje mu dati, isceliću ih i pokazaću im obilje mira, postojanog mira.
7
Jer ću povratiti roblje Judino i roblje Izrailjevo, i sazidaću ih kao pre.
8
I očistiću ih od svakog bezakonja njihova kojim mi sagrešiše, i oprostiću im sva bezakonja njihova, kojima mi sagrešiše i kojima se odmetnuše od mene.
9
I biće mi milo ime i hvala i slava u svih naroda na zemlji koji će čuti za sve dobro što ću im učiniti, i uplašiće se i drhtaće radi svega dobra i radi svega mira što ću im ja dati.
10
Ovako veli Gospod: Na ovom mestu, za koje vi velite da je pusto i nema u njemu ni čoveka ni živinčeta, u gradovima Judinim i po ulicama jerusalimskim opustelim da nema čoveka ni stanovnika ni živinčeta, opet će se čuti
11
glas radostan i glas veseo, glas ženikov i glas nevestin, glas onih koji će govoriti:
Slavite Gospoda nad vojskama,
jer je dobar Gospod,
jer je do veka milost Njegova; koji će prinositi prinose zahvalne u domu Gospodnjem; jer ću vratiti roblje ove zemlje kao što je bilo pre, govori Gospod.
12
Ovako veli Gospod nad vojskama: Na ovom mestu pustom, gde nema čoveka ni živinčeta, i u svim gradovima njegovim opet će biti torovi pastirski da počivaju stada.
13
U gradovima po gorama, u gradovima po ravnici i u gradovima južnim i u zemlji Venijaminovoj i oko Jerusalima i po gradovima Judinim opet će prolaziti stada ispod ruku brojačevih, veli Gospod.
14
Evo, idu dani, govori Gospod, kad ću izvršiti ovu dobru reč koju rekoh za dom Izrailjev i za dom Judin.
15
U te dane i u to vreme učiniću da proklija Davidu klica prava, koja će činiti sud i pravdu na zemlji.
16
U te dane spašće se Juda, i Jerusalim će stajati bez straha, i zvaće se: Gospod pravda naša.
17
Jer ovako veli Gospod: Neće nestati Davidu čoveka koji bi sedeo na prestolu doma Izrailjevog.
18
Na sveštenicima Levitima neće nestati preda mnom čoveka koji bi prinosio žrtvu paljenicu i palio dar i klao žrtvu do veka.
19
Po tom dođe reč Gospodnja Jeremiji govoreći:
20
Ovako veli Gospod: Ako možete ukinuti zavet moj za dan i zavet moj za noć da ne bude dana ni noći na vreme,
21
onda će se ukinuti i moj zavet s Davidom, slugom mojim, da nema sina koji bi carovao na prestolu njegovom, i s Levitima sveštenicima slugama mojim.
22
Kao što se ne može izbrojati vojska nebeska ni izmeriti pesak morski, tako ću umnožiti seme Davida sluge svog i Levita sluga svojih.
23
Opet dođe reč Gospodnja Jeremiji govoreći:
24
Nisi li video šta reče taj narod govoreći: Dve porodice, koje beše izabrao Gospod, odbaci ih? I ruže moj narod kao da već nije narod pred njima.
25
Ovako veli Gospod: Ako nisam postavio zavet svoj za dan i za noć i uredbe nebesima i zemlji,
26
onda ću i seme Jakovljevo i Davida sluge svog odbaciti da ne uzimam od semena njegovog one koji će vladati semenom Avramovim, Isakovim i Jakovljevim; jer ću povratiti roblje njihovo i smilovaću se na njih.
Jeremjáš
Chapter 33
1
Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi po druhé, když ještě zavřín byl v síni stráže, řkoucí:
2
Takto praví Hospodin, kterýž učiní to, Hospodin, kterýž sformuje to, potvrdí toho, Hospodin jméno jeho:
3
Volej ke mně, a ohlásímť se, a oznámímť věci veliké a tajné, o nichž nevíš.
4
Nebo takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, o domích města tohoto, a o domích králů Judských, kteříž zkaženi býti mají berany válečnými a mečem:
5
Potáhnouť k boji proti Kaldejským, ale aby naplnili tyto domy mrtvými těly lidskými, kteréž zbiji v hněvě svém a v prchlivosti své, pro jejichž všelikou nešlechetnost skryl jsem tvář svou od města tohoto.
6
Aj, já zopravuji je a vzdělám, a uzdravím obyvatele, a zjevím jim hojnost pokoje, a to stálého.
7
Nebo přivedu zase zajaté Judské a zajaté Izraelské, a vzdělám je jako prvé,
8
A očistím je od všeliké nepravosti jejich, kterouž hřešili proti mně, a odpustím všecky nepravosti jejich, kterýmiž hřešili proti mně, a jimiž zpronevěřovali se mně.
9
A toť mi bude k jménu, k radosti, k chvále, a k zvelebení mezi všemi národy země, kteříž uslyší o všem tom dobrém, kteréž já jim učiním, a děsíce se, třásti se budou nade vším tím dobrým a nade vším pokojem tím, kterýž já jim způsobím.
10
Takto praví Hospodin: Na tomto místě, o kterémž vy říkáte: Popléněno jest, tak že není ani člověka ani žádného hovada v městech Judských a na ulicích Jeruzalémských zpustlých, tak že není žádného člověka, ani žádného obyvatele, ani žádného hovada,
11
Ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas řkoucích: Oslavujte Hospodina zástupů, nebo dobrý jest Hospodin, nebo na věky milosrdenství jeho, a obětujících díkčinění v domě Hospodinově, když zase přivedu zajaté země této jako na počátku, praví Hospodin.
12
Takto praví Hospodin zástupů: Na místě tomto popléněném, tak že není žádného člověka ani hovada, i ve všech městech jeho bude ještě obydlé pastýřů, kdež by chovali stáda.
13
V městech při horách, v městech na rovinách a v městech v straně polední, tolikéž v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma, i v městech Judských, ještě procházívati budou stáda skrze ruce počítajícího, praví Hospodin.
14
Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.
15
V těch dnech a za času toho způsobím to, aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi.
16
V těch dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpečně, a toť jest, což jemu přivolá Hospodin, spravedlnost naše.
17
Nebo takto praví Hospodin: Nebudeť vypléněn muž z rodu Davidova, ješto by neseděl na stolici domu Judského.
18
Z kněží také Levítských nebude vypléněn muž od tváři mé, ješto by neobětoval zápalu, a zapaloval suchou obět, a obětoval obět po všecky dny.
19
Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
20
Takto praví Hospodin: Jestliže budete moci zrušiti smlouvu mou se dnem, a smlouvu mou s nocí, aby nebývalo dne ani noci časem svým:
21
Takéť smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým, aby neměl syna, kterýž by kraloval na stolici jeho, a s Levítskými kněžími, aby nebyli služebníky mými.
22
A jakož nemůže sečteno býti vojsko nebeské, ani změřen býti písek mořský, tak rozmnožím símě Davida služebníka svého, a Levítů mně přisluhujících.
23
Opět stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
24
Což nesoudíš, co lid tento mluví, říkaje: Že dvojí čeled, kterouž byl vyvolil Hospodin, již ji zavrhl, a lidem mým že pohrdají, jako by nebyl více národem před oblíčejem jejich.
25
Takto praví Hospodin: Nebude-liť smlouva má se dnem a nocí, a ustanovení nebes i země zdržáno,
26
Také símě Jákobovo a Davida služebníka svého zavrhu, abych nebral z semene jeho těch, kteříž by panovati měli nad semenem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým, když zase přivedu zajaté jejich, a smiluji se nad nimi.