Compare
Knjiga proroka Jeremije 37
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga proroka Jeremije
Chapter 37
1
Potom carova Sedekija, sin Josijin, mesto Honije, sina Joakimovog, kog postavi carem u zemlji Judinoj Navuhodonosor car vavilonski.
2
Ali ni on ni sluge njegove ni narod zemaljski ne slušahu reči Gospodnje koje govoraše preko Jeremije proroka.
3
I posla car Sedekija Jeuhala sina Selemijinog, i Sofoniju sina Masijinog sveštenika k Jeremiji proroku, te mu rekoše: Pomoli se za nas Gospodu Bogu našem.
4
I Jeremija iđaše među narod i još ga ne behu metnuli u tamnicu.
5
I vojska Faraonova iziđe iz Misira, a Haldejci koji bijahu Jerusalim čuvši glas o njoj otidoše od Jerusalima.
6
A reč Gospodnja dođe Jeremiji proroku govoreći:
7
Ovako veli Gospod Bog Izrailjev: Ovako recite caru Judinom, koji vas je poslao k meni da me pitate: Evo vojska Faraonova koja pođe vama u pomoć, vratiće se u svoju zemlju, u Misir.
8
A Haldejci će opet doći i opkoliće taj grad i uzeće ga i spaliće ga ognjem.
9
Ovako veli Gospod: Ne varajte se govoreći: Otići će od nas Haldejci, jer neće otići.
10
I da pobijete svu vojsku haldejsku, koja će se biti s vama, i da ih ostane nekoliko ranjenika, i oni će ustati iz svojih šatora i spaliti taj grad ognjem.
11
A kad otide vojska haldejska od Jerusalima radi vojske Faraonove,
12
iziđe Jeremija iz Jerusalima da bi otišao u zemlju Venijaminovu i uklonio se odande među narod.
13
Ali, kad beše na vratima Venijaminovim, onde beše starešina stražarski po imenu Jereja, sin Selemije sina Ananijinog, te uhvati Jeremiju proroka govoreći: Ti bežiš ka Haldejcima.
14
A Jeremija reče: Nije istina, ne bežim ka Haldejcima. Ali ga ne hte slušati, nego uhvati Jereja Jeremiju i odvede ka knezovima.
15
A knezovi se razgneviše na Jeremiju, i izbiše ga, i metnuše ga u tamnicu u kući Jonatana pisara, jer od nje behu načinili tamnicu.
16
A kad Jeremija uđe u jamu, u tamnicu, osta onde dugo vremena.
17
Potom posla car Sedekija, te ga izvadi, i upita ga u svojoj kući nasamo, i reče mu govoreći: Ima li reč od Gospoda? A Jeremija reče: Ima. Još reče: Bićeš predan u ruke caru vavilonskom.
18
Po tom reče Jeremija caru Sedekiji: Šta sam ti skrivio ili slugama tvojim ili tom narodu, te me metnuste u tamnicu?
19
I gde su vaši proroci koji vam prorokuju govoreći: Neće doći car vavilonski na vas ni na ovu zemlju?
20
Sada dakle poslušaj, care gospodaru moj, pusti preda se molbu moju, nemoj me vraćati u kuću Jonatana pisara, da ne umrem onde.
21
Tada zapovedi car Sedekija da zatvore Jeremiju u trem od tamnice i da mu daju svaki dan po hleb s ulice hlebarske, dokle traje hleba u gradu. Tako seđaše Jeremija u tremu od tamnice.
Jeremjáš
Chapter 37
1
Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášův místo Koniáše syna Joakimova, kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské.
2
Ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid té země slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka.
3
Ač byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova, kněze, k Jeremiášovi proroku, aby řekli: Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu.
4
Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu, aniž ho ještě byli dali do žaláře.
5
A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta; (nebo uslyšavše Kaldejští, kteříž oblehli byli Jeruzalém, pověst o nich, odtrhli od Jeruzaléma).
6
Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, řkoucí:
7
Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Takto rcete králi Judskému, kterýž vás poslal ke mně, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kteréž potáhne vám na pomoc, navrátí se zase do země své Egyptské.
8
Kaldejští pak navrátí se zase, a bojovati budou proti městu tomuto, a vezmouce je, vypálí je ohněm.
9
Takto praví Hospodin: Nesvoďte sami sebe, říkajíce: Konečně odtrhnou od nás Kaldejští, neboť neodtrhnou.
10
Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi, tak že by pozůstali z nich toliko ranění, tiť z stanů svých povstanou, a toto město ohněm vypálí.
11
Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým,
12
Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtěje do země Beniaminovy, aby tak vynikl z prostředku lidu.
13
Když pak byl v bráně Beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem Jiriáš syn Selemiáše, syna Chananiášova, kterýž jal Jeremiáše proroka, řka: K Kaldejským ty ustupuješ.
14
Jemuž řekl Jeremiáš: Není pravda, neustupujiť já k Kaldejským. Ale nechtěl ho slyšeti, nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše, a dovedl jej k knížatům.
15
Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vězení, do domu Jonatana písaře; nebo z něho byli udělali žalář.
16
Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní.
17
Teprv poslav král Sedechiáš, vzal jej, a tázal se ho král v domě svém tajně, řka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemuž řekl Jeremiáš: Stalo. Potom řekl: V ruku krále Babylonského vydán budeš.
18
Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláře tohoto?
19
A kdež jsou proroci vaši, kteříž prorokují vám, říkajíce: Nepřitáhneť král Babylonský na vás, ani na zemi tuto?
20
Nyní tedy slyš, žádám, pane můj králi, nechť, prosím, místo má před tebou pokorná prosba má; nedopouštěj mne zase voditi do domu Jonatana písaře, abych tam neumřel.
21
I přikázal král Sedechiáš, aby vsadili Jeremiáše do síně stráže, a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekařů, dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v městě. A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.