Compare
Knjiga proroka Jezekilja 16
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga proroka Jezekilja
Chapter 16
1
Opet mi dođe reč Gospodnja govoreći:
2
Sine čovečji, pokaži Jerusalimu gadove njegove,
3
i reci: Ovako veli Gospod Gospod Jerusalimu: Postanjem i rodom ti si iz zemlje hananske; otac ti beše Amorejac a mati Hetejka.
4
A o rođenju tvom, kad si se rodila, nije ti pupak odrezan i nisi okupana vodom da bi bila čista, niti si solju natrvena ni pelenama povita.
5
Oko te ne požali da ti učini šta od toga i da ti se smiluje: Nego ti bi bačena u polje, jer beše mrska duša tvoja onog dana kad si se rodila.
6
I idući mimo tebe i videvši te gde se valjaš u svojoj krvi, rekoh ti: Da si živa u svojoj krvi! I opet ti rekoh: Da si živa u svojoj krvi!
7
I učinih da rasteš na hiljade kao trava u polju; i ti naraste i posta velika i dođe do najveće lepote; dojke ti napupiše, i dlake te probiše; ali ti beše gola naga.
8
I idući mimo tebe pogledah te, i gle, godine ti behu godine za ljubljenje; i raširih skut svoj na te, i pokrih golotinju tvoju, i zakleh ti se i učinih veru s tobom, govori Gospod Gospod, i ti posta moja.
9
I okupah te vodom, i sprah s tebe krv tvoju, i pomazah te uljem.
10
I obukoh ti vezenu haljinu, i obuh ti crevlje od jazavca, i opasah te tankim platnom i zastreh te svilom.
11
I nakitih te nakitom, i metnuh ti narukvice na ruke i grivnu oko vrata.
12
I grivnu oko čela metnuh ti, i oboce u uši, slavan venac na glavu.
13
I ti beše okićena zlatom i srebrom, i odelo ti beše od tankog platna i od svile i vezeno, jeđaše belo brašno i med i ulje, i beše vrlo lepa, i prispe do carstva.
14
I raziđe se glas o tebi po narodima radi lepote tvoje, jer beše savršena krasotom mojom, koju metnuh na te, govori Gospod Gospod.
15
Ali se ti osloni na lepotu svoju, i prokurva se s glasa svog, te si prosipala kurvarstvo svoje svakome koji prolažaše, i bivala si njegova.
16
I uzevši od haljina svojih načinila si šarene visine, i kurvala si se na njima, kako nikada nije bilo niti će biti.
17
I uzevši krasni nakit svoj od mog zlata i od mog srebra što ti dadoh, načinila si sebi muške likove, i kurvala si se s njima.
18
I uzevši vezene haljine svoje zaodela si ih, i ulje moje i kad moj stavila si pred njih.
19
I hleb moj, koji ti dadoh, belo brašno i ulje i med, čim te hranjah, postavila si pred njih za miris ugodni. Tako je bilo, govori Gospod Gospod.
20
I uzimala si sinove svoje i kćeri svoje koje si rodila, i njih si im prinosila da se spale. Malo li beše kurvarstva tvog,
21
te si i sinove moje klala i davala si ih da im se provedu kroz oganj?
22
I uza sve gadove svoje i kurvarstva svoja nisi se opominjala dana mladosti svoje kad si bila gola i naga i valjala se u krvi svojoj.
23
I posle sve zloće svoje, (teško, teško tebi! Govori Gospod Gospod,)
24
sagradila si sebi kuću kurvarsku, i načinila si sebi visine na svakoj ulici,
25
na svakoj rasputici načinila si sebi visinu, i nagrdila si svoju lepotu, i razmetala si noge svoje svakome koji prolažaše, i umnožila si kurvarstvo svoje.
26
Kurvala si se sa sinovima misirskim, susedima svojim velikog tela, i umnožila si kurvarstvo svoje da bi me razgnevila.
27
Zato gle, digoh ruku svoju na te i umalih obrok tvoj, i dadoh te na volju nenavidnicima tvojim, kćerima filistejskim, koje beše stid od sramotnog puta tvog.
28
Kurvala si se sa sinovima asirskim, jer se ne mogaše nasititi; kurvala si se s njima, i opet se nisi nasitila.
29
I umnožila si kurvarstvo svoje u zemlji hananskoj sve do haldejske, i ni tako se nisi nasitila.
30
Kako je iznemoglo srce tvoje, govori Gospod Gospod, kad činiš sve što čini najgora kurva,
31
kad si gradila kurvarsku kuću na svakoj rasputici i činila visinu na svakoj ulici! A ni kao kurva nisi, jer nisi marila za platu;
32
nego kao žena preljubočinica, koja mesto muža svog prima druge.
33
Svim kurvama daje se plata, a ti si davala platu svim milosnicama svojim i darivala si ih da dolaze k tebi sa svih strana da se kurvaju s tobom.
34
I tako je u tebe naopako prema ženama u tvom kurvarstvu: Jer niko ne ide za tobom da se kurva, i ti daješ platu, a ne daje se tebi plata; to je naopako.
35
Zato, kurvo, čuj reč Gospodnju.
36
Ovako veli Gospod Gospod: Što se otrov tvoj prosu, i što se u kurvanju tvom otkrivala golotinja tvoja tvojim milosnicima i svim gadnim idolima tvojim, i za krv sinova tvojih, koje si im dala,
37
zato, evo, ja ću skupiti sve milosnike tvoje, s kojima si se milovala, i sve koje si ljubila, i sve na koje si mrzela, skupiću ih sve oko tebe, i otkriću im golotinju tvoju da vide svu golotinju tvoju.
38
I sudiću ti kako se sudi onima koje čine preljubu i onima koje krv prolivaju, i daću te na smrt gnevu i revnosti.
39
I predaću te u njihove ruke, te će razoriti tvoju kuću kurvarsku i raskopati visine tvoje, i svući će haljine s tebe, i uzeće ti krasni nakit i ostaviće te golu nagu.
40
I dovešće na te ljudstvo, te će te zasuti kamenjem, i izbošće te mačevima svojim.
41
I popaliće kuće tvoje ognjem, i izvršiće na tebi sud pred mnogim ženama, i učiniću te ćeš se okaniti kurvanja i nećeš više davati plate.
42
I namiriću gnev svoj nad tobom, i revnost će se moja ukloniti od tebe, i umiriću se, i neću se više gneviti.
43
Zato što se nisi opominjala dana mladosti svoje, nego si me dražila svim tim, zato, evo, i ja ću obratiti put tvoj na tvoju glavu, govori Gospod Gospod, te nećeš činiti grdila niti kakvih gadova svojih.
44
Gle, ko god govori priče, govoriće o tebi priču, i reći će: Kakva mati, takva joj kći.
45
Ti si kći matere svoje, koja se odmetnula od muža svog i dece svoje, i sestra si sestara svojih, koje se odmetnuše od muževa svojih i dece svoje, mati vam je Hetejka a otac Amorejac.
46
A starija ti je sestra Samarija s kćerima svojim, koja ti sedi s leve strane, a mlađa ti je sestra koja ti sedi s desne strane Sodom sa kćerima svojim.
47
A ti ni njihovim putem nisi hodila, niti si činila po njihovim gadovima, kao da ti to beše malo, nego si bila gora od njih na svim putevima svojim.
48
Tako ja živ bio, govori Gospod Gospod, sestra tvoja Sodom i kćeri njene nisu činile kako si činila ti i tvoje kćeri.
49
Evo, ovo beše bezakonje sestre tvoje Sodoma: U ponosu, u izobilju hleba i bezbrižnom miru beše ona i kćeri njene, a ne pomagahu siromahu i ubogom;
50
nego se ponašahu i činjahu gadove preda mnom, za to ih zatrh kad videh.
51
Samarija nije zgrešila pola koliko ti, jer si počinila gadova svojih više nego one, te si opravdala sestre svoje svim gadovima svojim koje si učinila.
52
I ti dakle, koja si sudila sestrama svojim, nosi sramotu svoju za grehe svoje, kojima si postala grđa od njih; one su pravednije od tebe; i ti se dakle stidi i nosi sramotu, kad si opravdala sestre svoje.
53
Ako dovedeš natrag njihovo roblje, roblje sodomsko i kćeri njene, i roblje samarijsko i kćeri njene, dovešću i tvoje roblje iz ropstva među njima.
54
Da nosiš sramotu svoju i da se stidiš za sve što si činila, i da im budeš uteha.
55
Ako se sestre tvoje, Sodom i kćeri njene povrate kao što su bile, i ako se Samarija i kćeri njene povrate kao što su bile, povratićeš se i ti i kćeri tvoje kao što ste bile.
56
Jer usta tvoja ne pominjaše Sodom, sestru tvoju, u vreme oholosti tvoje,
57
pre nego se otkri zloća tvoja kao u vreme sramote od kćeri sirskih i od svih što su oko njih, kćeri filistejskih, koje te sramoćahu sa svih strana.
58
Nosi nevaljalstvo svoje i gadove svoje, govori Gospod.
59
Jer ovako veli Gospod Gospod: Učiniću ti kako si ti učinila prezrevši zakletvu i prestupivši zavet.
60
Ali ću se ja opomenuti zaveta svog koji sam učinio s tobom u vreme mladosti tvoje, i utvrdiću ti večan zavet.
61
Tada ćeš se opomenuti puteva svojih i postidećeš se kad primiš sestre svoje starije od sebe i mlađe, koje ću ti dati za kćeri, ali ne po tvom zavetu.
62
I ja ću utvrditi zavet svoj s tobom, i poznaćeš da sam ja Gospod,
63
da se opomeneš i postidiš i da ne otvoriš više usta od sramote, kad ti oprostim sve što si učinila, govori Gospod Gospod
Ezechiel
Chapter 16
1
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2
Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,
3
A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.
4
Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.
5
Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.
6
A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď.
7
Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá.
8
Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna.
9
I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem.
10
Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným.
11
Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé.
12
Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.
13
A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království,
14
Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.
15
Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé.
16
A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude.
17
Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.
18
Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.
19
Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.
20
Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá,
21
Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?
22
K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své.
23
Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin,
24
Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici.
25
Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila.
26
Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela.
27
Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou.
28
Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.
29
A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.
30
Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté,
31
Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka,
32
A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.
33
Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.
34
A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak.
35
Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo:
36
Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim:
37
Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou.
38
A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.
39
Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté.
40
I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.
41
Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.
42
A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,
43
Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.
44
Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její.
45
Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.
46
Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.
47
Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.
48
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými.
49
Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.
50
Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo.
51
Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.
52
Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své.
53
Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich,
54
Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením.
55
Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému.
56
Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého,
57
Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran:
58
Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.
59
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu.
60
A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.
61
I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.
62
A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
63
Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.