Compare
Korinćanima poslanica prva svetog apostola Pavla 15
Linked scrollingBoth columns scroll together
Korinćanima poslanica prva svetog apostola Pavla
Chapter 15
1
Ali vam napominjem, braćo, jevanđelje, koje vam objavih, koje i primiste, u kome i stojite.
2
Kojim se i spasavate, ako držite kako vam objavih; već ako da uzalud verovaste.
3
Jer vam najpre predadoh šta i primih da Hristos umre za grehe naše, po pismu,
4
i da bi ukopan, i da usta treći dan, po pismu,
5
i da se javi Kifi, potom jedanaestorici apostola;
6
a potom Ga videše jednom više od pet stotina braće, od kojih mnogi žive i sad, a neki i pomreše;
7
a potom se javi Jakovu, pa onda svima apostolima;
8
a posle svih javi se i meni kao kakvom nedonoščetu.
9
Jer ja sam najmlađi među apostolima, koji nisam dostojan nazvati se apostol, jer gonih crkvu Božiju.
10
Ali po blagodati Božijoj jesam šta jesam, i blagodat Njegova što je u meni ne osta prazna, nego se potrudih više od svih njih, ali ne ja nego blagodat Božija koja je sa mnom.
11
Bio dakle ja ili oni, tako propovedamo, i tako verovaste.
12
A ako se Hristos propoveda da ustade iz mrtvih, kako govore neki među vama da nema vaskrsenja mrtvih?
13
I ako nema vaskrsenja mrtvih, to ni Hristos ne usta.
14
A ako Hristos ne usta, uzalud dakle propovedanje naše, a uzalud i vera vaša.
15
A nalazimo se i lažni svedoci Božiji što svedočimo na Boga da vaskrse Hrista, kog ne vaskrse kad mrtvi ne ustaju.
16
Jer ako mrtvi ne ustaju, ni Hristos ne usta.
17
A ako Hristos ne usta, uzalud vera vaša; još ste u gresima svojim.
18
Dakle, i oni koji pomreše u Hristu, izgiboše.
19
I ako se samo u ovom životu uzdamo u Hrista, najnesrećniji smo od svih ljudi.
20
Ali Hristos usta iz mrtvih, i bi novina onima koji umreše.
21
Jer budući da kroz čoveka bi smrt, kroz čoveka i vaskrsenje mrtvih.
22
Jer kako po Adamu svi umiru, tako će i po Hristu svi oživeti.
23
Ali svaki u svom redu: novina Hristos; a potom oni koji verovaše Hristu o Njegovom dolasku;
24
onda kraj, kad preda carstvo Bogu i Ocu, i kad ukine svako poglavarstvo i svaku vlast i silu.
25
Jer Njemu valja carovati dokle ne položi sve neprijatelje svoje pod noge svoje.
26
A poslednji će se neprijatelj ukinuti, smrt.
27
Jer sve pokori pod noge Njegove. Ali kad veli da je sve Njemu pokoreno, pokazuje se da je osim Onog koji Mu pokori sve.
28
A kad Mu sve pokori, onda će se i sam Sin pokoriti Onom koji Mu sve pokori, da bude Bog sve u svemu.
29
Šta, dakle, čine oni koji se krste mrtvih radi? Kad mrtvi jamačno ne ustaju, što se i krštavaju mrtvih radi?
30
I mi, zašto podnosimo muke i nevolje svaki čas?
31
Svaki dan umirem, tako mi, braćo, vaše slave, koju imam u Hristu Isusu Gospodu našem.
32
Jer ako sam se po čoveku borio sa zverovima u Efesu, kakva mi je korist ako mrtvi ne ustaju? Da jedemo i pijemo, jer ćemo sutra umreti.
33
Ne varajte se: zli razgovori kvare dobre običaje.
34
Otreznite se jedanput kao što treba, i ne grešite; jer neki ne znaju za Boga, na sramotu vama kažem.
35
Ali će vam reći ko: Kako će ustati mrtvi? I u kakvom će telu doći?
36
Bezumniče! To što seješ neće oživeti ako ne umre.
37
I što seješ ne seješ telo koje će biti, nego golo zrno, bilo pšenično ili drugo kako.
38
A Bog mu daje telo kako hoće, i svakom semenu svoje telo.
39
Nije svako telo jedno telo, nego je drugo telo čovečije, a drugo skotsko, a drugo riblje, a drugo ptičije.
40
I imaju telesa nebeska i telesa zemaljska: ali je druga slava nebeskim, a druga zemaljskim.
41
Druga je slava suncu, a druga slava mesecu, i druga slava zvezdama; jer se zvezda od zvezde razlikuje u slavi.
42
Tako i vaskrsenje mrtvih: seje se za raspadljivost, a ustaje za neraspadljivost;
43
seje se u sramoti, a ustaje u slavi; seje se u slabosti, a ustaje u sili;
44
seje se telo telesno, a ustaje telo duhovno. Ima telo telesno, i ima telo duhovno.
45
Tako je i pisano: Prvi čovek Adam postade u telesnom životu, a poslednji Adam u duhu koji oživljuje.
46
Ali duhovno telo nije prvo, nego telesno, pa onda duhovno.
47
Prvi je čovek od zemlje, zemljan; drugi je čovek Gospod s neba.
48
Kakav je zemljani takvi su i zemljani; i kakav je nebeski takvi su i nebeski.
49
I kako nosimo obličje zemljanog tako ćemo nositi i obličje nebeskog.
50
A ovo govorim, braćo, da telo i krv ne mogu naslediti carstvo Božije, niti raspadljivost neraspadljivosti nasleđuje.
51
Evo vam kazujem tajnu: jer svi nećemo pomreti, a svi ćemo se pretvoriti.
52
Ujedanput, u trenuću oka u poslednjoj trubi; jer će zatrubiti i mrtvi će ustati neraspadljivi, i mi ćemo se pretvoriti.
53
Jer ovo raspadljivo treba da se obuče u neraspadljivost, i ovo smrtno da se obuče u besmrtnost.
54
A kad se ovo raspadljivo obuče u neraspadljivost i ovo se smrtno obuče u besmrtnost, onda će se zbiti ona reč što je napisana:
Pobeda proždre smrt.
55
Gde ti je, smrti, žalac?
Gde ti je, pakle, pobeda?
56
A žalac je smrti greh, a sila je greha zakon.
57
A Bogu hvala koji nam dade pobedu kroz Gospoda našeg Isusa Hrista.
58
Zato, braćo moja ljubazna, budite tvrdi, ne dajte se pomaknuti, i napredujte jednako u delu Gospodnjem znajući da trud vaš nije uzalud pred Gospodom.
1 Korintským
Chapter 15
1
Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2
Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
3
Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
4
A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
5
A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6
Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
7
Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8
Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9
Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
10
Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
11
Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12
Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13
Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
14
A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15
A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16
Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
17
A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
18
A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19
Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20
Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
21
Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
22
Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23
Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24
Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25
Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26
Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27
Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28
A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29
Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
30
Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31
Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32
Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
33
Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34
Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
35
Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
36
Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37
A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
38
Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39
Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40
A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
41
Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42
Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
43
Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44
Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
45
Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
46
Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
47
První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
48
Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
49
A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
50
Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51
Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52
Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53
Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54
A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55
Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
56
Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
57
Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58
Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.