Compare
Prva knjiga Mojsijeva koja se zove Postanje 13
Linked scrollingBoth columns scroll together
Prva knjiga Mojsijeva koja se zove Postanje
Chapter 13
1
Tako otide Avram iz Misira gore na jug, on i žena mu i sve što imaše, takođe i Lot s njim.
2
A beše Avram vrlo bogat stokom, srebrom i zlatom.
3
I iđaše svojim putevima od juga sve do Vetilja, do mesta gde mu prvo beše šator, između Vetilja i Gaja,
4
do mesta, gde pre beše načinio žrtvenik; i onde prizva Avram ime Gospodnje.
5
A i Lot koji iđaše s Avramom imaše ovaca i goveda i šatora.
6
I zemlja ne mogaše ih nositi zajedno, jer blago njihovo beše veliko da ne mogoše živeti zajedno,
7
i beše svađa među pastirima Avramove stoke i pastirima Lotove stoke. A u to vreme živehu Hananeji i Ferezeji u onoj zemlji.
8
Pa Avram reče Lotu: Nemoj da se svađamo ja i ti, ni moji pastiri i tvoji pastiri; jer smo braća.
9
Nije li ti otvorena cela zemlja? Odeli se od mene. Ako ćeš ti na levo, ja ću na desno; ako li ćeš ti na desno ja ću na levo.
10
Tada Lot podiže oči svoje i sagleda svu ravnicu jordansku, kako celu natapaše reka, beše kao vrt Gospodnji, kao zemlja misirska, sve do Zagora, pre nego Gospod zatre Sodom i Gomor.
11
I Lot izabra sebi svu ravnicu jordansku, i otide Lot na istok; i razdeliše se jedan od drugog:
12
Avram življaše u zemlji hananskoj, a Lot življaše po gradovima u onoj ravnici premeštajući svoje šatore do Sodoma.
13
A ljudi u Sodomu behu nevaljali, i grešahu Gospodu veoma.
14
A Gospod reče Avramu, pošto se Lot odeli od njega: Podigni sada oči svoje, pa pogledaj s mesta gde si na sever i na jug i na istok i na zapad.
15
Jer svu zemlju što vidiš tebi ću dati i semenu tvom do veka.
16
I učiniću da semena tvog bude kao praha na zemlji; ako ko uzmože izbrojati prah na zemlji, moći će izbrojati i seme tvoje.
17
Ustani, i prolazi tu zemlju u dužinu i u širinu; jer ću je tebi dati.
18
I Avram diže šatore, i dođe i naseli se u ravnici mamrijskoj, koja je kod Hevrona, i onde načini žrtvenik Gospodu.
1 Mojžíšova
Chapter 13
1
Vstoupil tedy Abram z Egypta on i žena jeho i všecko, což měl, a Lot s ním, ku poledni.
2
(Byl pak Abram bohatý velmi na dobytek, na stříbro i na zlato.)
3
A šel cestami svými od poledne až do Bethel, až k místu tomu, kdež prvé byl stánek jeho, mezi Bethel a Hai,
4
K místu oltáře, kterýž tam byl prvé vzdělal, kdežto vzýval Abram jméno Hospodinovo.
5
Také i Lot, kterýž s Abramem chodil, měl ovce a voly i stany.
6
A nemohla jim země postačovati, aby spolu bydlili, proto že zboží jich bylo veliké, tak že nemohli spolu bydliti.
7
Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýři stáda Abramova a mezi pastýři stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té.
8
Řekl tedy Abram k Lotovi: Nechžť, prosím, není nesnáze mezi mnou a tebou, a mezi pastýři mými a pastýři tvými, poněvadž muži bratří jsme.
9
Zdaliž není před tebou všecka země? Odděl se, prosím, ode mne. Půjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli půjdeš na pravo, na levo se držeti budu.
10
Pozdvih tedy Lot očí svých, spatřil všecku rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako země Egyptská.
11
I zvolil sobě Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddělili se jeden od druhého.
12
Abram bydlil v zemi Kananejské, ale Lot přebýval v městech té roviny, podav stanů až k Sodomě.
13
Lidé pak Sodomští byli zlí, a hříšníci před Hospodinem velicí.
14
I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ.
15
Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.
16
A rozmnožím símě tvé jako prach země; nebo jestliže kdo bude moci sčísti prach země, tedy i símě tvé sečteno bude.
17
Vstaň, projdi tu zemi na dýl i na šíř její; nebo tobě ji dám.
18
Tedy Abram hnuv se s stanem, přišel a bydlil v rovinách Mamre, kteréž jsou při Hebronu, kdežto vzdělal oltář Hospodinu.