Compare
Prva knjiga Mojsijeva koja se zove Postanje 7
Linked scrollingBoth columns scroll together
Prva knjiga Mojsijeva koja se zove Postanje
Chapter 7
1
I reče Gospod Noju: Uđi u kovčeg ti i sav dom tvoj; jer te nađoh pravedna pred sobom ovog veka.
2
Uzmi sa sobom od svih životinja čistih po sedmoro, sve mužjaka i ženku njegovu; a od životinja nečistih po dvoje, mužjaka i ženku njegovu,
3
takođe i od ptica nebeskih po sedam, mužjaka i ženku njegovu, da im se sačuva seme na zemlji.
4
Jer ću do sedam dana pustiti dažd na zemlju za četrdeset dana i četrdeset noći, i istrebiću sa zemlje svako telo živo, koje sam stvorio.
5
I Noje učini sve što mu zapovedi Gospod.
6
A beše Noju šest stotina godina kad dođe potop na zemlju.
7
I uđe Noje u kovčeg i sinovi njegovi i žena njegova i žene sinova njegovih s njim radi potopa.
8
Od životinja čistih i od životinja nečistih i od ptica i od svega što se miče po zemlji,
9
uđe k Noju u kovčeg po dvoje, muško i žensko, kao što beše Bog zapovedio Noju.
10
A u sedmi dan dođe potop na zemlju.
11
Kad je bilo Noju šest stotina godina, te godine drugog meseca, sedamnaesti dan toga meseca, taj dan razvališe se svi izvori velikog bezdana, i otvoriše se ustave nebeske;
12
i udari dažd na zemlju za četrdeset dana i četrdeset noći.
13
Taj dan uđe u kovčeg Noje i Sim i Ham i Jafet, sinovi Nojevi, i žena Nojeva i tri žene sinova njegovih s njima;
14
oni, i svakojake zveri po vrstama svojim, i svakojaka stoka po vrstama svojim, i šta se god miče po zemlji po vrstama svojim, i ptice sve po vrstama svojim, i šta god leti i ima krila,
15
dođe k Noju u kovčeg po dvoje od svakog tela, u kome ima živa duša,
16
muško i žensko od svakog tela uđoše, kao što beše Bog zapovedio Noju; pa Gospod zatvori za njim.
17
I bi potop na zemlji za četrdeset dana; i voda dođe i uze kovčeg, i podiže ga od zemlje.
18
I navali voda, i usta jako po zemlji, i kovčeg stade ploviti vodom.
19
I navaljivaše voda sve većma po zemlji, i pokri sva najviša brda što su pod celim nebom.
20
Petnaest lakata dođe voda iznad brda, pošto ih pokri.
21
Tada izgibe svako telo što se micaše na zemlji, ptice i stoka, i zveri i sve što gamiže po zemlji, i svi ljudi.
22
Sve što imaše dušu živu u nosu, sve što beše na suvom, pomre.
23
I istrebi se svako telo živo na zemlji, i ljudi i stoka i šta god gamiže i ptice nebeske, sve, velim, istrebi se sa zemlje; samo Noje osta i šta s njim beše u kovčegu.
24
I stajaše voda povrh zemlje sto pedeset dana.
1 Mojžíšova
Chapter 7
1
Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto.
2
Ze všech hovad čistých vezmeš sobě sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad nečistých dvé a dvé, samce a samici jeho.
3
Z ptactva také nebeského sedmero a sedmero, samce a samici, aby živé zachováno bylo símě na vší zemi.
4
Nebo po dnech ještě sedmi já dštíti budu na zemi za čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí; a vyhladím se svrchku země všelikou podstatu, kterouž jsem učinil.
5
Tedy učinil Noé všecko tak, jakž mu přikázal Hospodin.
6
(Byl pak Noé v šesti stech letech, když ta potopa přišla na zemi.)
7
A protož přišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synů jeho s ním k korábu, pro vody potopy.
8
Z hovad také čistých i z hovad nečistých, i z ptactva a ze všeho, což se hýbe na zemi,
9
Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé.
10
Stalo se pak po sedmi dnech, že vody potopy přišly na zemi.
11
Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou.
12
I byl příval na zemi čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.
13
Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.
14
Oni i všeliký živočich podlé pokolení svého, i všeliké hovado podlé pokolení svého, a všeliký zeměplaz, kterýž se hýbe na zemi, podlé pokolení svého, i všeliké ptactvo vedlé pokolení svého, všelijací ptáci, všecko, což křídla má,
15
Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého těla, v němž byl duch života.
16
A což jich vešlo, samec a samice ze všelikého těla vešli, tak jakž byl přikázal jemu Bůh, a zavřel Hospodin po něm.
17
A když byla potopa za čtyřidceti dnů na zemi, tedy rozmnoženy jsou vody, až i vyzdvihly koráb, a vznesly jej od země.
18
Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách.
19
A tak náramně rozmohly se vody nad zemí, že přikryty jsou všecky hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem.
20
Patnácte loktů zvýší rozmohly se vody, když přikryty jsou hory.
21
I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živočichů, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého člověka.
22
Všecko, což mělo dýchání ducha života v chřípích svých, ze všeho, což bylo na suše, pomřelo.
23
A tak vyhladil Bůh všelikou podstatu, kteráž byla na tváři země, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z země; a zůstal toliko Noé, a kteříž s ním byli v korábu.
24
I trvaly vody nad zemí za sto a padesáte dnů.