Compare
Prva knjiga Samuilova koja se zove i Prva knjiga o carevima 30
Linked scrollingBoth columns scroll together
Prva knjiga Samuilova koja se zove i Prva knjiga o carevima
Chapter 30
1
I treći dan dođe David sa svojim ljudima u Siklag, a Amalici behu udarili na južnu stranu i na Siklag, i razvalili Siklag i ognjem ga spalili.
2
I behu zarobili ženskinje koje beše onde, i malo i veliko; ali ne behu ubili nikoga, nego ih behu odveli i otišli svojim putem.
3
I kad David dođe sa svojim ljudima u grad, a to grad spaljen ognjem, i žene njihove i sinovi i kćeri njihove zarobljene.
4
I podiže David i narod koji beše s njim glas svoj, i plakaše dokle već ne mogoše plakati.
5
I obe žene Davidove zarobiše se, Ahinoama iz Jezraela i Avigeja iz Karmila, žena Navalova.
6
I David beše na muci velikoj, jer narod govoraše da ga zaspu kamenjem; jer žalostan beše sav narod, svaki za sinovima svojim i za kćerima svojim; ali se David ohrabri u Gospodu Bogu svom.
7
I reče David Avijataru svešteniku sinu Ahimelehovom: Uzmi oplećak za me. I uze Avijatar oplećak za Davida.
8
I upita David Gospoda govoreći: Hoću li poterati tu četu? Hoću li je stignuti? A Gospod mu reče: Poteraj, jer ćeš zacelo stignuti i izbavićeš.
9
I pođe David sa šest stotina ljudi što behu s njim, i dođoše do potoka Vosora; i onde ostaše jedni.
10
A David sa četiri stotine ljudi potera dalje, a dvesta ljudi osta, koji sustaše te ne mogoše preći preko potoka Vosora.
11
I nađoše jednog Misirca u polju, i dovedoše ga k Davidu, i dadoše mu hleba da jede i vode da pije,
12
i dadoše mu grudu smokava i dva grozda suva. I pojedavši oporavi se, jer tri dana i tri noći ne beše ništa jeo niti vode pio.
13
Tada mu reče David: Čiji si ti? I odakle si? A on reče: Ja sam rodom Misirac, sluga jednog Amalika, a gospodar me ostavi, jer se razboleh pre tri dana.
14
Udarismo na južnu stranu heretejsku i na Judinu i na južnu stranu Halevovu, i Siklag spalismo ognjem.
15
A David mu reče: Bi li me mogao odvesti k toj četi? A on reče: Zakuni mi se Bogom da me nećeš pogubiti ni izdati u ruke mom gospodaru, pa ću te odvesti k toj četi.
16
I odvede ga; i gle, oni se behu raširili po svoj zemlji onoj jedući i pijući i veseleći se velikim plenom koji zapleniše iz zemlje filistejske i iz zemlje Judine.
17
I David ih bi od večera do večera drugog dana, te niko ne uteče, osim četiri stotine mladića, koji sedavši na kamile pobegoše.
18
I tako izbavi David sve što behu uzeli Amalici, i obe žene svoje izbavi David.
19
I ništa ne izgubiše, ni malo ni veliko, ni sinove ni kćeri, ni šta od plena i od svega što im behu uzeli; sve povrati David.
20
Takođe uze David i ostale sve ovce i volove, koje goneći pred svojom stokom govorahu: Ovo je plen Davidov.
21
I kad se vrati David k onim dvesta ljudi koji behu sustali te ne mogaše ići za Davidom, i koje ostavi na potoku Vosoru, iziđoše na susret Davidu i narodu koji beše s njim. I David pristupivši k narodu pozdravi ih.
22
Tada progovoriše svi zli i nevaljali ljudi između onih koji su išli s Davidom, i rekoše: Što nisu išli s nama, zato da im ne damo od plena koji izbavismo, nego svaki ženu svoju i sinove svoje neka uzmu, pa nek idu.
23
Ali David reče: Nemojte tako činiti, braćo moja, s onim što nam je dao Gospod koji nas je sačuvao i dao nam u ruke četu koja beše izašla na nas.
24
I ko će vas poslušati u tome? Jer kakav je deo onom koji ide u boj takav je i onom koji ostane kod prtljaga; jednako treba da podele.
25
Tako bi od tog dana unapredak, i to posta uredba i zakon u Izrailju do danas.
26
I kad dođe David u Siklag, posla on plena starešinama Judinim, prijateljima svojim, govoreći: Evo vam dar od plena neprijatelja Gospodnjih;
27
onima u Vetilju, i onima u Ramotu na jugu, i onima u Jatiru,
28
i onima u Aroiru, i onima u Sifmotu, i onima u Estemoji,
29
i onima u Rahalu, i onima u gradovima jerameilskim, i onima u gradovima kenejskim,
30
i onima u Ormi, i onima u Hor-Asanu, i onima u Atahu,
31
i onima u Hevronu i po svim mestima u koja je dolazio David s ljudima svojim.
1 Samuelova
Chapter 30
1
Byl pak, když se navrátil David a muži jeho do Sicelechu, den třetí, jakž Amalechitští byli vpád učinili k straně polední i k Sicelechu, a vyhubili Sicelech, a vypálili jej.
2
A zajali ženy, kteréž byly v něm. Nezabili žadného, ani malého ani velikého, ale szajímali a odešli cestou svou.
3
A když přišel David a muži jeho k městu, aj, vypáleno bylo ohněm, a ženy jejich, též synové a dcery jejich zajati byli.
4
Tedy David i lid jeho, kterýž s ním byl, pozdvihše hlasu svého, plakali, až již více plakati nemohli.
5
Obě také manželky Davidovy zajaty jsou, Achinoam Jezreelitská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.
6
I ssoužen jest David náramně, nebo se smlouval lid, aby ho ukamenovali, (hořkostí zajisté naplněna byla duše všeho lidu, jednoho každého pro syny jeho a pro dcery jeho). Však posilnil se David v Hospodinu Bohu svém.
7
I řekl David Abiatarovi knězi, synu Achimelechovu: Medle, vezmi na sebe efod. I vzal Abiatar efod pro Davida.
8
Tázal se pak David Hospodina, řka: Mám-li honiti lotříky ty? A dohoním-li se jich? I řekl jemu: Hoň, nebo se jich jistě dohoníš, a své mocně vysvobodíš.
9
A tak odšed David sám i těch šest set mužů, kteříž byli s ním, přišli až ku potoku Bezor; někteří pak tu pozůstali.
10
I honil je David se čtyřmi sty mužů; nebo bylo pozůstalo dvě stě mužů, kteříž ustavše, nemohli přejíti potoka Bezor.
11
A nalezše muže Egyptského v poli, přivedli jej k Davidovi. I dali jemu chleba, aby pojedl; dali jemu také i vody píti.
12
Dali jemu též kus hrudy fíků a dva hrozny suché. A tak pojedl a okřál zase, (nebo byl nic nejedl ani nepil tři dni a tři noci).
13
Zatím řekl jemu David: Èí jsi ty? A odkud jsi? Kterýž odpověděl: Rodem jsem z Egypta, služebník muže Amalechitského, a opustil mne pán můj, proto že jsem stonal, dnes třetí den.
14
Byli jsme zajisté vpád učinili k straně polední Ceretejského, a v tu stranu, kteráž jest Judova, a ku poledni, kteráž jest Kálefova, a Sicelech jsme vypálili ohněm.
15
Tedy řekl jemu David: Mohl-li bys dovésti mne k těm lotříkům? Kterýž řekl: Přisáhni mi skrze Boha, že mne nezabiješ, a že mne nevydáš v ruku pána mého, a přivedu tě na ty lotříky.
16
I přivedl ho. (A aj, byli se rozprostřeli po vší té zemi, jedouce a pijíce a provyskujíce nade všemi kořistmi tak velikými, kteréž pobrali z země Filistinské a z země Judovy.)
17
Protož bil je David od večera až do večera druhého dne, aniž kdo z nich ušel, kromě čtyř set mládenců, kteříž vsedše na velbloudy, utekli.
18
A tak odjal David všecko, což byli pobrali Amalechitští; také obě ženy své vysvobodil David.
19
A nezhynulo jim nic, ani malého ani velikého, i z synů i ze dcer, i z loupeže a ze všeho, což jim vzato bylo; všecko zase David přivedl.
20
Nadto szajímal David všecka stáda bravů i skotů, kteráž hnali před dobytkem svým, a pravili: Totoť jsou kořisti Davidovy.
21
Přišel pak David k těm dvěma stům mužů, kteříž byli ustali, tak že nemohli jíti za Davidem, jimž byli kázali zůstati při potoku Bezor; tedy vyšli vstříc Davidovi a lidu, kterýž byl s ním. A přistoupiv David k tomu lidu, pozdravil jich přátelsky.
22
Ale všickni, což jich koli bylo zlých a bezbožných mezi těmi muži, kteříž chodili s Davidem, mluvili, řkouce: Poněvadž nešli s námi, nedáme jim z kořistí, kteréž jsme odjali, toliko každému manželku jeho a syny jeho, aby vezmouce je, odešli.
23
David pak řekl: Nečiňte tak, bratří moji, s tím, což nám dal Hospodin, kterýž nás ostříhal a dal vojsko, jenž vytáhlo proti nám, v ruku naši.
24
A kdož vás uposlechne v té věci? Nebo jakýž bude díl toho, kterýž vyšel k bitvě, takovýž bude díl i toho, kterýž hlídal břemen; rovně se děliti budou.
25
A tak bývalo od toho dne i potom, nebo to za právo a obyčej uložil v Izraeli až do tohoto dne.
26
A když přišel David do Sicelechu, poslal z těch kořistí starším Juda, přátelům svým, řka: Teď máte dar z loupeží nepřátel Hospodinových.
27
Těm, kteříž byli v Bethel, a kteříž v Rámat ku poledni, a kteříž byli v Jeter;
28
Též kteříž v Aroer, a kteříž v Sefama, a kteříž v Estemo;
29
A kteříž v Rachal, a kteříž v městech Jerachmeelových, a kteříž v městech Cinejského;
30
I těm, kteříž v Horma, a kteříž v Korasan, a kteříž v Atach;
31
A kteříž byli v Hebronu, i po všech místech, na nichž býval David s lidem svým.