Compare
Psalmi Davidovi 31
Linked scrollingBoth columns scroll together
Psalmi Davidovi
Chapter 31
1
Načelniku pevačkom. Psalam Davidov. U Tebe se, Gospode, uzdam;
nemoj me ostaviti pod sramotom doveka,
po pravdi svojoj izbavi me.
2
Prigni k meni uho svoje,
pohitaj, pomozi mi.
Budi mi kameni grad, tvrda ograda,
gde bih se spasao.
3
Jer si Ti kamena gora moja i ograda moja,
imena svog radi vodi me i upravljaj mnom.
4
Izvadi me iz mreže koju mi tajno zamestiše;
jer si Ti krepost moja.
5
U Tvoju ruku predajem duh svoj;
izbavljao si me, Gospode, Bože istiniti!
6
Nenavidim one koji poštuju propadljive idole;
ja se u Gospoda uzdam.
7
Radovaću se i veseliti se o milosti Tvojoj,
kad pogledaš na moju muku,
poznaš tugu duše moje,
8
Ne daš me u ruku neprijatelju,
postaviš noge moje na prostranom mestu.
9
Smiluj se na me, Gospode, jer me je tuga;
od jada iznemože oko moje, duša moja i srce moje;
10
Iščile u žalosti život moj,
i godine moje u uzdisanju;
oslabi od muke krepost moja,
i kosti moje sasahnuše.
11
Od mnoštva neprijatelja svojih postadoh podsmeh i susedima svojim,
i strašilo znancima svojim;
koji me vide na ulici beže od mene.
12
Zaboravljen sam kao mrtav, nema me u srcima;
ja sam kao razbijen sud.
13
Jer slušam grdnju od mnogih,
od svuda strah,
kad se dogovaraju na me, misle iščupati dušu moju.
14
A ja se, Gospode, u Tebe uzdam
i velim: Ti si Bog moj.
15
U Tvojoj su ruci dani moji;
otmi me iz ruku neprijatelja mojih,
i od onih, koji me gone.
16
Pokaži svetlo lice svoje sluzi svom;
spasi me milošću svojom.
17
Gospode! Nemoj me ostaviti pod sramotom; jer Tebe prizivam.
Nek se posrame bezbožnici,
neka zamuknu i padnu u pakao.
18
Neka oneme usta lažljiva,
koja govore na pravednika obesno, oholo i s porugom.
19
Kako je mnogo u Tebe dobra,
koje čuvaš za one koji Te se boje,
i koje daješ onima koji se u Te uzdaju pred sinovima čovečijim!
20
Sakrivaš ih pod krov lica svog od buna ljudskih;
sklanjaš ih pod sen od svadljivih jezika.
21
Da je blagosloven Gospod,
što mi pokaza divnu milost
kao da me uvede u tvrd grad!
22
Ja rekoh u smetnji svojoj: Odbačen sam od očiju Tvojih;
ali Ti ču molitveni glas moj kad Te prizvah.
23
Ljubite Gospoda svi sveti Njegovi;
Gospod drži veru;
i uvršeno vraća onima koji postupaju oholo.
24
Budite slobodni, i neka bude jako srce vaše,
svi koji se u Gospoda uzdate.
Žalmy
Chapter 31
1
Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
2
V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
3
Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
4
Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
5
Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
6
V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
7
Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
8
Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
9
Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
10
Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
11
Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
12
U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
13
Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
14
Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
15
Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
16
V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
17
Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
18
Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle.
19
Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
20
Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
21
Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
22
Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
23
Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
24
Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
25
Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.