Compare
Rimljanima poslanica svetog apostola Pavla 14
Linked scrollingBoth columns scroll together
Rimljanima poslanica svetog apostola Pavla
Chapter 14
1
A slaboga u veri primajte lepo, da se ne smeta savest.
2
Jer jedan veruje da sme svašta jesti, a koji je slab jede zelje.
3
Koji jede neka ne ukorava onog koji ne jede; i koji ne jede neka ne osuđuje onog koji jede; jer ga Bog primi.
4
Ko si ti koji sudiš tuđem sluzi? On svom gospodaru stoji ili pada. Ali će ustati; jer je Bog kadar podignuti ga.
5
Tako jedan razlikuje dan od dana, a drugi drži sve dane da su jednaki: svaki da bude uveren za svoju misao.
6
Koji razlikuje dane, Gospodu razlikuje; i koji ne razlikuje dana, Gospodu ne razlikuje. Koji jede, Gospodu jede: jer hvali Boga; i koji ne jede, Gospodu ne jede, i hvali Boga.
7
Jer ni jedan od nas ne živi sebi, i ni jedan ne umire sebi.
8
Jer ako živimo, Gospodu živimo; a ako umiremo, Gospodu umiremo. Ako, dakle, živimo, ako umiremo, Gospodnji smo.
9
Jer zato Hristos i umre i vaskrse i ožive da ovlada i mrtvima i živima.
10
A ti zašto osuđuješ brata svog? Ili ti zašto ukoravaš brata svog? Jer ćemo svi izići na sud pred Hrista.
11
Jer je pisano: Tako mi života, govori Gospod, pokloniće mi se svako koleno, i svaki jezik slaviće Boga.
12
Tako će, dakle, svaki od nas dati Bogu odgovor za sebe.
13
Zato da ne osuđujemo više jedan drugog, nego mesto toga ovo gledajte da ne postavljate bratu spoticanja ili sablazni.
14
Znam i uveren sam u Hristu Isusu da ništa nije pogano po sebi, osim kad ko misli da je pogano, onome je pogano.
15
A ako je brat tvoj jela radi žalostan, već se ne vladaš po ljubavi: ne gubi jelom svojim onog za kog Hristos umre.
16
Gledajte, dakle, da se ne huli na vaše dobro.
17
Jer carstvo Božije nije jelo i piće, nego pravda i mir i radost u Duhu Svetome.
18
Jer koji ovim služi Hristu ugodan je Bogu i mio ljudima.
19
Tako, dakle, da se staramo za mir i za ono čim vodimo na bolje jedan drugog.
20
Ne raskopavaj delo Božije jela radi; jer je sve čisto; nego je pogano za čoveka koji jede sa spoticanjem.
21
Dobro je ne jesti mesa, i vina ne piti, i ono ne činiti na šta se tvoj brat spotiče, ili oda šta gori postaje ili slabi.
22
Ti imaš veru? Imaj je sam u sebi pred Bogom. Blago onome koji ne osuđuje sebe za ono šta nađe za dobro.
23
A koji se sumnja osuđen je ako jede, jer ne čini po veri: a šta god nije po veri greh je.
Římanům
Chapter 14
1
Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
2
Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.
3
Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
4
Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
5
Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
6
Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
7
Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
8
Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.
9
Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.
10
Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
11
Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
12
A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
13
Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
14
Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
15
Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
16
Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.
17
Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
18
Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.
19
Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek.
20
Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
21
Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
22
Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.
23
Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.