Compare
Solunjanima poslanica prva svetog apostola Pavla 2
Linked scrollingBoth columns scroll together
Solunjanima poslanica prva svetog apostola Pavla
Chapter 2
1
Jer sami znate, braćo, ulazak naš k vama da ne bi uzalud;
2
nego postradavši pre i osramoćeni bivši, kao što znate, u Filibi, oslobodismo se u Bogu svom kazivati vama jevanđelje Božije s velikom borbom.
3
Jer uteha naša nije od prevare, ni od nečistote, ni u lukavstvu;
4
nego kako nas okuša Bog da smo verni da primimo jevanđelje, tako govorimo, ne kao ljudima ugađajući nego Bogu koji kuša srca naša.
5
Jer nikad iz laskanja ne govorismo k vama, kao što znate, niti iz uzroka lakomstva: Bog je svedok;
6
niti tražeći od ljudi slave, ni od vas, ni od drugih.
7
Mogli smo vam biti na dosadu, kao Hristovi apostoli; ali bismo krotki među vama, kao što dojilica neguje svoju decu.
8
Tako smo vas rado imali da smo gotovi bili dati vam ne samo jevanđelje Božije, nego i duše svoje, jer ste nam omileli.
9
Jer pamtite, braćo, trud naš i posao: jer dan i noć radeći da ne dosadismo nijednom od vas, propovedasmo vam jevanđelje Božije.
10
Vi ste svedoci i Bog kako sveti i pravedni i bez krivice bismo vama koji verujete,
11
kao što znate da svakog od vas kao otac decu svoju
12
molismo i utešavasmo, i svedočismo vam da živite kao što se pristoji Bogu, koji vas je prizvao u svoje carstvo i slavu.
13
Toga radi i mi zahvaljujemo Bogu bez prestanka što vi primivši od nas reč čuvenja Božijeg primiste ne kao reč čovečiju, nego (kao što zaista jeste) reč Božiju, koja i čini u vama koji verujete.
14
Jer vi, braćo, prođoste kao crkve Božije koje su u Judeji u Hristu Isusu; jer tako i vi postradaste od svog roda kao i oni od Jevreja,
15
koji ubiše i Gospoda Isusa i proroke Njegove, i koji nas isteraše, i Bogu ne ugodiše, i koji se svim ljudima protive,
16
i zabranjuju nam kazivati neznabošcima da se spasu; da ispune grehe svoje svagda; ali naposletku dođe gnev na njih.
17
A mi, braćo, osirotivši za vama neko vreme licem a ne srcem, većma hićasmo da vidimo lice vaše s velikom željom.
18
Zato htedosmo da dođemo k vama, ja Pavle jednom i drugom, i zabrani nam sotona.
19
Jer ko je naša nada ili radost, ili venac slave? Niste li i vi pred Gospodom našim Isusom Hristom o Njegovom dolasku?
20
Jer ste vi naša slava i radost.
1 Tesalonickým
Chapter 2
1
Nebo i vy sami víte, bratří, příchod náš k vám že jest nebyl daremný.
2
Ale i prve trpěvše, a pohanění snáševše, (jakož víte) v městě Filippis, osvobodili jsme se v Bohu našem mluviti vám směle evangelium Boží, s mnohými odpory.
3
Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti.
4
Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich.
5
Anižť jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho lakomství provodili. Bůhť jest svědek.
6
Ani jsme hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé.
7
Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.
8
Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí, vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také i duše naše, protože jste nám byli velmi milí.
9
Nebo pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u vás evangelium Boží.
10
Vy jste svědkové toho i Bůh, kterak jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili,
11
Jakož víte, kterak jednoho každého z vás, jako otec dítek svých, napomínali jsme vás a potěšovali,
12
I s osvědčováním, abyste chodili hodně Bohu, kterýž povolal vás do království svého a v slávu.
13
Protož i my díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale jakož v pravdě jest, jako slovo Boží, kterýžto i dílo své působí v vás věřících.
14
Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu, v Kristu Ježíši; neb jste takovéž věci i vy trpěli od vašeho pokolení, jako i oni od Židů.
15
Kteříž jsou i Pána Ježíše zabili, i své vlastní proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všem lidem jsou odporní,
16
Nedopouštějíce nám mluviti pohanům, k tomu aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv Boží konečný.
17
My pak, bratří, zbaveni byvše vás na chvíli tělem, ne srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí.
18
Protož chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel,) jednou i po druhé, ale překazil nám satan.
19
Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho?
20
Vy jistě jste sláva naše i radost.