Compare
Sveto Jevanđelje po Marku 11
Linked scrollingBoth columns scroll together
Sveto Jevanđelje po Marku
Chapter 11
1
I kad se približi k Jerusalimu, k Vitfazi i Vitaniji, kod gore maslinske, posla dvojicu od učenika svojih
2
i reče im: Idite u selo što je pred vama, i odmah kako uđete u njega naći ćete magare privezano, na koje niko od ljudi nije usedao; odrešite ga i dovedite.
3
I ako vam ko reče: Šta to činite? Kažite: Treba Gospodu; i odmah će ga poslati ovamo.
4
A oni odoše, i nađoše magare privezano kod vrata napolju na raskršću, i odrešiše ga.
5
I neko od onih što stajahu onde rekoše im: Zašto drešite magare?
6
A oni rekoše im kao što im zapovedi Isus; i ostaviše ih.
7
I dovedoše magare k Isusu, i metnuše na nj haljine svoje; i usede na nj.
8
A mnogi prostreše haljine svoje po putu; a jedni rezahu granje od drveta, i prostirahu po putu.
9
A koji iđahu pred Njim i za Njim, vikahu govoreći: Osana! Blagosloven koji ide u ime Gospodnje!
10
Blagosloveno carstvo oca našeg Davida koji ide u ime Gospodnje! Osana na visini!
11
I uđe Isus u Jerusalim, i u crkvu; i promotrivši sve, kad bi uveče, izađe u Vitaniju s dvanaestoricom.
12
I sutradan kad izađoše iz Vitanije, ogladne.
13
I videvši izdaleka smokvu s lišćem dođe ne bi li šta našao na njoj; i došavši k njoj ništa ne nađe osim lišća; jer još ne beše vreme smokvama.
14
I odgovarajući Isus reče joj: Da odsad od tebe niko ne jede roda doveka. I slušahu učenici Njegovi.
15
I dođoše opet u Jerusalim; i ušavši Isus u crkvu stade izgoniti one koji prodavahu i kupovahu po crkvi; i ispremeta trpeze onih što menjahu novce, i klupe onih što prodavahu golubove.
16
I ne dade da ko pronese suda kroz crkvu.
17
I učaše govoreći im: Nije li pisano: Dom moj neka se zove dom molitve svim narodima? A vi načiniste od njega hajdučku pećinu.
18
I čuše književnici i glavari sveštenički, i tražahu kako bi Ga pogubili; plašili su Ga se, jer Ga je narod slušao.
19
I kad bi uveče izađe napolje iz grada.
20
I u jutru prolazeći videše smokvu gde se posušila iz korena.
21
I opomenuvši se Petar reče Mu: Ravi! Gle, smokva što si je prokleo, posušila se.
22
I odgovarajući Isus reče im:
23
Imajte veru Božju; jer vam zaista kažem: ako ko reče gori ovoj: Digni se i baci se u more, i ne posumnja u srcu svom, nego uzveruje da će biti kao što govori: biće mu šta god reče.
24
Zato vam kažem: sve što ištete u svojoj molitvi verujte da ćete primiti; i biće vam.
25
I kad stojite na molitvi, praštajte ako šta imate na koga: da i Otac vaš koji je na nebesima oprosti vama pogreške vaše.
26
Ako li, pak, vi ne opraštate, ni Otac vaš koji je na nebesima neće oprostiti vama pogreške vaše.
27
I dođoše opet u Jerusalim; i kad hođaše po crkvi dođoše k Njemu glavari sveštenički i književnici i starešine,
28
i rekoše Mu: Kakvom vlasti to činiš? I ko ti dade vlast tu, da to činiš?
29
A Isus odgovarajući reče im: I ja ću vas da upitam jednu reč, i odgovorite mi; pa ću vam kazati kakvom vlasti ovo činim.
30
Krštenje Jovanovo ili bi s neba ili od ljudi? Odgovorite mi.
31
I mišljahu u sebi govoreći: Ako kažemo: S neba, reći će: Zašto mu dakle ne verovaste?
32
Ako li kažemo: Od ljudi, bojimo se naroda; jer svi mišljahu za Jovana da zaista prorok beše.
33
I odgovarajući rekoše Isusu: Ne znamo. I Isus odgovarajući reče njima: Ni ja vama neću kazati kakvom vlasti ovo činim.
Marek
Chapter 11
1
A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
2
A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.
3
A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
4
I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
5
Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
6
Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
7
Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
8
Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
9
A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
10
Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.
11
I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
12
A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
13
A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.
14
Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.
15
I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
16
A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.
17
I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
18
Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
19
A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
20
A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
21
Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
22
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
23
Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.
24
Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
25
A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
26
Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
27
I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
28
I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?
29
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
30
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
31
I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
32
Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.
33
I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.