Compare
Sveto Jevanđelje po Marku 8
Linked scrollingBoth columns scroll together
Sveto Jevanđelje po Marku
Chapter 8
1
U to vreme, kad beše vrlo mnogo naroda i ne imahu šta jesti, dozva Isus učenike svoje i reče im:
2
Žao mi je naroda, jer već tri dana stoje kod mene i nemaju ništa jesti.
3
I ako ih otpustim gladne kućama njihovim, oslabiće na putu; jer su mnogi od njih došli izdaleka.
4
I odgovoriše Mu učenici Njegovi: Otkuda ćemo uzeti hleba ovde u pustinji da ih nahranimo?
5
I zapita ih: Koliko imate hlebova? A oni kazaše: Sedam.
6
I zapovedi narodu da posedaju po zemlji; i uzevši onih sedam hlebova i hvalu davši, prelomi, i dade učenicima svojim da razdadu; i razdadoše narodu.
7
I imahu malo ribica; i njih blagoslovivši reče da i njih razdadu.
8
I jedoše, i nasitiše se, i nakupiše komada što preteče sedam kotarica.
9
A onih što su jeli beše oko četiri hiljade. I otpusti ih.
10
I odmah uđe u lađu s učenicima svojim, i dođe u okoline dalmanutske.
11
I izađoše fariseji, i počeše se prepirati s Njim, i kušajući Ga iskahu od Njega znak s neba.
12
I uzdahnuvši duhom svojim reče: Zašto rod ovaj znak traži? Zaista vam kažem: neće se dati rodu ovome znak.
13
I ostavivši ih uđe opet u lađu, i ode na one strane.
14
I zaboraviše učenici Njegovi uzeti hleba, i nemahu sa sobom u lađi do jedan hleb.
15
I zapovedaše im govoreći: Gledajte, čuvajte se kvasca farisejskog i kvasca Irodovog.
16
I mišljahu, jedan drugom govoreći: To je što hleba nemamo.
17
I razumevši Isus reče im: Šta mislite što hleba nemate? Zar još ne osećate, niti razumete? Zar je još okamenjeno srce vaše?
18
Oči imate i ne vidite? Uši imate i ne čujete? I ne pamtite li
19
kad ja pet hlebova prelomih na pet hiljada, koliko kotarica punih komada nakupiste? Rekoše Mu: Dvanaest.
20
A kad sedam na četiri hiljade, koliko punih kotarica nakupiste komada? A oni rekoše: Sedam.
21
I reče im: Kako ne razumete?
22
I dođe u Vitsaidu; i dovedoše k Njemu slepoga, i moljahu Ga da ga se dotakne.
23
I uzevši za ruku slepoga izvede ga napolje iz sela, i pljunuvši mu u oči metnu ruke na nj, i zapita ga vidi li šta.
24
I pogledavši reče: Vidim ljude gde idu kao drva.
25
I potom opet metnu mu ruke na oči, i reče mu da progleda: i isceli se, i vide sve lepo.
26
I posla ga kući njegovoj govoreći: Ne ulazi u selo, niti kazuj kome u selu.
27
I izađe Isus i učenici Njegovi u sela Ćesarije Filipove; i putem pitaše učenike svoje govoreći im: Ko govore ljudi da sam ja?
28
A oni odgovoriše: Jovan krstitelj; drugi: Ilija; a drugi: Koji od proroka.
29
A On im reče: A vi šta mislite ko sam ja? A Petar odgovarajući reče Mu: Ti si Hristos.
30
I zapreti im da nikome ne kazuju za Njega.
31
I poče ih učiti da Sinu čovečjem valja mnogo postradati, i da će Ga okriviti starešine i glavari sveštenički i književnici, i da će Ga ubiti, i treći dan da će ustati.
32
I govoraše o tom ne ustručavajući se. I Petar uze Ga i poče Ga odvraćati.
33
A On obrnuvši se i pogledavši na učenike svoje zapreti Petru govoreći: Idi od mene sotono; jer ti ne misliš šta je Božje nego šta je ljudsko.
34
I dozvavši narod s učenicima svojim reče im: Ko hoće za mnom da ide neka se odrekne sebe i uzme krst svoj, i za mnom ide.
35
Jer ko hoće dušu svoju da sačuva, izgubiće je; a ko izgubi dušu svoju mene radi i jevanđelja onaj će je sačuvati.
36
Jer kakva je korist čoveku ako zadobije sav svet, a duši svojoj naudi?
37
Ili kakav će otkup dati čovek za dušu svoju?
38
Jer ko se postidi mene i mojih reči u rodu ovom preljubotvornom i grešnom, i Sin će se čovečji postideti njega kad dođe u slavi Oca svog s anđelima svetima.
Marek
Chapter 8
1
V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
2
Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.
3
A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
4
Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
5
I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.
6
I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
7
A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
8
I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
9
Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.
10
Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
11
I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
12
A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
13
A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.
14
I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
15
Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.
16
I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
17
A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?
18
Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
19
Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
20
A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
21
I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?
22
I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
23
I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
24
A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
25
Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.
26
I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.
27
Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
28
Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
29
Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
30
I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.
31
I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
32
Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
33
Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
34
A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
35
Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
36
Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
37
Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
38
Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.