Compare
Sveto Jevanđelje po Mateju 27
Linked scrollingBoth columns scroll together
Sveto Jevanđelje po Mateju
Chapter 27
1
A kad bi ujutru, učiniše veće svi glavari sveštenički i starešine narodne za Isusa da Ga pogube.
2
I svezavši Ga odvedoše, i predaše Ga Pontiju Pilatu, sudiji.
3
Tada videvši Juda izdajnik Njegov da Ga osudiše raskaja se, i vrati trideset srebrnika glavarima svešteničkim i starešinama
4
govoreći: Ja sagreših što izdadoh krv pravu. A oni rekoše: Šta mi marimo za to? Ti ćeš videti.
5
I bacivši srebrnike u crkvi iziđe, i otide te se obesi.
6
A glavari sveštenički uzevši srebrnike rekoše: Ne valja ih metnuti u crkvenu haznu, jer je uzeto za krv.
7
Nego se dogovoriše te kupiše za njih lončarevu njivu za groblje gostima.
8
Od toga se i prozva ona njiva krvna njiva i do danas.
9
Tada se izvrši šta je kazao prorok Jeremija govoreći: I uzeše trideset srebrnika, cenu cenjenoga koga su cenili sinovi Izrailjevi;
10
i dadoše ih za njivu lončarevu, kao što mi kaza Gospod.
11
A Isus stade pred sudijom, i zapita Ga sudija govoreći: Ti li si car judejski? A Isus reče mu: Ti kažeš.
12
I kad Ga tužahu glavari sveštenički i starešine, ništa ne odgovori.
13
Tada reče mi Pilat: Čuješ li šta na tebe svedoče?
14
I ne odgovori mu ni jednu reč tako da se sudija divljaše vrlo.
15
A o svakom prazniku pashe beše običaj u sudije da pusti narodu po jednog sužnja koga oni hoće.
16
A tada imahu znatnog sužnja po imenu Varava.
17
I kad se sabraše, reče im Pilat: Koga hoćete da vam pustim? Varavu ili Isusa prozvanog Hrista?
18
Jer znaše da su Ga iz zavisti predali.
19
A kad seđaše u sudu, poruči mu žena njegova govoreći: Nemoj se ti ništa mešati u sud tog pravednika, jer sam danas u snu mnogo postradala njega radi.
20
A glavari sveštenički i starešine nagovoriše narod da ištu Varavu, a Isusa da pogube.
21
A sudija odgovarajući reče im: Koga hoćete od ove dvojice da vam pustim? A oni rekoše: Varavu.
22
Reče im Pilat: A šta ću činiti s Isusom prozvanim Hristom? Rekoše mu svi: Da se razapne.
23
Sudija pak reče: A kakvo je zlo učinio? A oni glasno povikaše govoreći: Da se razapne.
24
A kad vide Pilat da ništa ne pomaže nego još veća buna biva, uze vodu te umi ruke pred narodom govoreći: Ja nisam kriv u krvi ovog pravednika: vi ćete videti.
25
I odgovarajući sav narod reče: Krv njegova na nas i na decu našu.
26
Tada pusti im Varavu, a Isusa šibavši predade da se razapne.
27
Tada vojnici sudijini uzeše Isusa u sudnicu i skupiše na Nj svu četu vojnika.
28
I svukavši Ga obukoše Mu skerletnu kabanicu.
29
I opletavši venac od trnja metnuše Mu na glavu, i dadoše Mu trsku u desnicu; i kleknuvši na kolena pred Njim rugahu Mu se govoreći: Zdravo, care judejski!
30
I pljunuvši na Nj uzeše trsku i biše Ga po glavi.
31
I kad Mu se narugaše, svukoše s Njega kabanicu, i obukoše Ga u haljine Njegove, i povedoše Ga da Ga razapnu.
32
I izlazeći nađoše čoveka iz Kirine po imenu Simona i nateraše ga da Mu ponese krst.
33
I došavši na mesto koje se zove Golgota, to jest kosturnica,
34
dadoše Mu da pije sirće pomešano sa žuči, i okusivši ne hte da pije.
35
A kad Ga razapeše, razdeliše haljine Njegove bacivši kocke;
36
i seđahu onde te Ga čuvahu.
37
I metnuše Mu više glave krivicu Njegovu napisanu: Ovo je Isus car judejski.
38
Tada raspeše s Njime dva hajduka, jednog s desne a jednog s leve strane.
39
A koji prolažahu huljahu na Nj mašući glavama svojim.
40
I govoreći: Ti koji crkvu razvaljuješ i za tri dana načinjaš pomozi sam sebi; ako si sin Božji, siđi s krsta.
41
A tako i glavari sveštenički s književnicima i starešinama podsmevajući se govorahu:
42
Drugima pomože, a sebi ne može pomoći. Ako je car Izrailjev, neka siđe sad s krsta pa ćemo ga verovati.
43
On se uzdao u Boga: neka mu pomogne sad, ako mu je po volji, jer govoraše: Ja sam sin Božji.
44
Tako isto i hajduci razapeti s Njim rugahu Mu se.
45
A od šestog sata bi tama po svoj zemlji do sata devetog.
46
A oko devetog sata povika Isus glasno govoreći: Ili! Ili! Lama savahtani? To jest: Bože moj! Bože moj! Zašto si me ostavio?
47
A neki od onih što stajahu onde čuvši to govorahu: Ovaj zove Iliju.
48
I odmah otrča jedan od njih te uze sunđer, i napuni octa, pa natače na trsku, te Ga pojaše.
49
A ostali govorahu: Stani da vidimo hoće li doći Ilija da mu pomogne.
50
A Isus opet povika glasno i ispusti dušu.
51
I gle, zavesa crkvena razdre se nadvoje od gornjeg kraja do donjeg; i zemlja se potrese, i kamenje se raspade;
52
i grobovi se otvoriše, i ustaše mnoga tela svetih koji su pomrli;
53
i izašavši iz grobova, po vaskrsenju Njegovom, uđoše u sveti grad i pokazaše se mnogima.
54
A kapetan i koji s njim čuvahu Isusa videvši da se zemlja trese i šta bi, poplašiše se vrlo govoreći: Zaista ovaj beše Sin Božji.
55
I onde behu i gledahu izdaleka mnoge žene koje su išle za Isusom iz Galileje i služile Mu.
56
Među kojima beše Marija Magdalina i Marija mati Jakovljeva i Josijina i mati sinova Zevedejevih.
57
A kad bi uveče, dođe čovek bogat iz Arimateje, po imenu Josif, koji je takođe bio učenik Isusov.
58
Ovaj pristupivši k Pilatu zamoli ga za telo Isusovo. Tada Pilat zapovedi da mu dadu telo.
59
I uzevši Josif telo zavi Ga u platno čisto;
60
i metnu Ga u novi svoj grob što je bio isekao u kamenu; i navalivši veliki kamen na vrata od groba otide.
61
A onde beše Marija Magdalina i druga Marija, i seđahu prema grobu.
62
Sutradan pak po petku sabraše se glavari sveštenički i fariseji kod Pilata,
63
i rekoše: Gospodaru! Mi se opomenusmo da ovaj laža kaza još za života: Posle tri dana ustaću.
64
Zato zapovedi da se utvrdi grob do trećeg dana da ne dođu kako učenici njegovi noću i da ga ne ukradu i ne kažu narodu: Usta iz mrtvih; i biće poslednja prevara gora od prve.
65
Reče im Pilat: Evo vam straže, pa idite te utvrdite kako znate.
66
A oni otišavši sa stražom utvrdiše grob, i zapečatiše kamen.
Matouš
Chapter 27
1
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
2
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
3
Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
4
Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5
A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6
A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8
Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9
A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10
A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11
Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
12
A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14
Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
15
Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16
I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
17
Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
18
Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
19
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20
Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
21
I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
22
Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
23
Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
24
A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
25
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
26
Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
27
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
28
A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
29
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
30
A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
31
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
32
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
33
I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
34
Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
35
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
36
A sedíce, ostříhali ho tu.
37
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
38
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
39
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
40
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
41
Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
42
Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
43
Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
44
Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
45
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
46
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
47
A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
48
A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
49
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
50
Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
51
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
52
A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
53
A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
54
Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
55
Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
56
Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
57
A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
58
Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
59
A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
60
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
61
A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
62
Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
63
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
64
Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
65
Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
66
A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.