Compare
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska 24
Linked scrollingBoth columns scroll together
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska
Chapter 24
1
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
2
Zapovedi sinovima Izrailjevim neka ti donesu ulje maslinovo čisto, ceđeno, za videlo, da žišci gore vazda.
3
Pred zavesom svedočanstva u šatoru od sastanka Aron će ih nameštati da gore od večera do jutra pred Gospodom vazda zakonom večnim od kolena do kolena.
4
Na svećnjak čisti nameštaće žiške pred Gospodom vazda.
5
I uzmi belog brašna, i ispeci dvanaest kolača, svaki kolač da bude od dve desetine efe.
6
I postavi ih u dva reda, po šest u jedan red, na čistom stolu pred Gospodom.
7
I na svaki red metni kada čistog, da bude za svaki hleb spomen, žrtva ognjena Gospodu.
8
Svake subote neka ih postavlja sveštenik pred Gospodom vazda uzimajući od sinova Izrailjevih zakonom večnim.
9
I biće Aronovi i sinova njegovih, koji će jesti na mestu svetom, jer im je svetinja nad svetinjama od ognjenih žrtava Gospodnjih zakonom večnim.
10
A izađe sin jedne Izrailjke, kome je otac bio Misirac, među sinove Izrailjeve, i svadi se u logoru sin žene Izrailjke s nekim Izrailjcem.
11
I psujući sin žene Izrailjke pohuli na ime Božije, te ga dovedoše k Mojsiju; a mati mu beše po imenu Salomita, kći Davrijina, od plemena Danovog.
12
I metnuše ga u zatvor dokle im se kaže šta će činiti s njim po reči Gospodnjoj.
13
A Gospod reče Mojsiju govoreći:
14
Izvedi tog psovača napolje iz logora, i neka svi koji su čuli metnu ruke svoje na glavu njegovu, i neka ga sav narod zaspe kamenjem.
15
A sinovima Izrailjevim kaži i reci: Ko bi god pohulio Boga svog, nosiće greh svoj.
16
Ko bi ružio ime Gospodnje, da se pogubi, sav narod da ga zaspe kamenjem; i došljak i domorodac koji bi ružio ime Gospodnje, da se pogubi.
17
I ko ubije čoveka, da se pogubi.
18
A ko ubije živinče, neka vrati drugo, živinče za živinče.
19
I ko rani bližnjeg svog, kako učini tako da mu bude:
20
Ulom za ulom, oko za oko, zub za zub; kako ošteti telo čoveku, onako da mu se učini.
21
Ko ubije živinče, da vrati drugo; ali ko ubije čoveka, da se pogubi.
22
Zakon da vam je jedan, došljaku da bude kao i rođenom u zemlji. Jer sam ja Gospod Bog vaš.
23
I Mojsije kaza sinovima Izrailjevim, a oni izvedoše psovača napolje iz logora, i zasuše ga kamenjem; i učiniše sinovi Izrailjevi kako Gospod zapovedi Mojsiju.
3 Mojžíšova
Chapter 24
1
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
3
Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
4
Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
5
A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
6
A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
7
Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
8
Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
9
I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
10
Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
11
I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
12
A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
13
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
14
Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
15
Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
16
Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
17
Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
18
Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
19
Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
20
Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
21
Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
22
Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
23
Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.