Comparar
Knjiga o Jovu 13
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga o Jovu
Capítulo 13
1
Eto, sve je to videlo oko moje,
čulo uho moje,
i razumelo.
2
Šta vi znate, znam i ja,
nisam gori od vas.
3
Ipak bih govorio sa Svemogućim,
i rad sam s Bogom pravdati se.
4
Jer vi izmišljate laži,
svi ste zaludni lekari.
5
O da biste sasvim ćutali!
Bili biste mudri.
6
Čujte moj odgovor,
i slušajte razloge usta mojih.
7
Treba li da govorite za Boga nepravdu
ili prevaru da govorite za Nj?
8
Treba li da Mu gledate ko je?
Treba li da se prepirete za Boga?
9
Hoće li biti dobro
kad vas stane ispitivati?
Hoćete li Ga prevariti
kao što se vara čovek?
10
Zaista će vas karati,
ako tajno uzgledate ko je.
11
Veličanstvo Njegovo neće li vas uplašiti?
I strah Njegov neće li vas spopasti?
12
Spomeni su vaši kao pepeo,
i vaše visine kao gomile blata.
13
Ćutite i pustite me da ja govorim,
pa neka me snađe šta mu drago.
14
Zašto bih kidao meso svoje svojim zubima
i dušu svoju metao u svoje ruke?
15
Gle, da me i ubije, opet ću se uzdati u Nj,
ali ću braniti puteve svoje pred Njim.
16
I On će mi biti spasenje,
jer licemer neće izaći preda Nj.
17
Slušajte dobro besedu moju,
i neka vam uđe u uši šta ću iskazati.
18
Evo, spremio sam parbu svoju,
znam da ću biti prav.
19
Ko će se preti sa mnom?
Da sad umuknem, izdahnuo bih.
20
Samo dvoje nemoj mi učiniti,
pa se neću kriti od lica Tvog.
21
Ukloni ruku svoju od mene,
i strah Tvoj da me ne straši.
22
Potom zovi me, i ja ću odgovarati;
ili ja da govorim, a Ti mi odgovaraj.
23
Koliko je bezakonja i greha mojih?
Pokaži mi prestup moj i greh moj.
24
Zašto skrivaš lice svoje
i držiš me za neprijatelja svog?
25
Hoćeš li skršiti list koji nosi vetar
ili ćeš goniti suvu slamku,
26
Kad mi pišeš gorčine,
i daješ mi u nasledstvo grehe mladosti moje,
27
I mećeš noge moje u klade,
i paziš na sve staze moje
i ideš za mnom ustopce?
28
A on se raspada kao trulina,
kao haljina koju jede moljac.
Jób
Capítulo 13
1
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.