Comparar
Knjiga proroka Isaije 58
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga proroka Isaije
Capítulo 58
1
Viči iz grla, ne usteži se,
podigni glas svoj kao truba,
i objavi narodu mom bezakonja njegova
i domu Jakovljevom grehe njihove,
2
Premda me svaki dan traže
i radi su znati puteve moje,
kao narod koji tvori pravdu
i ne ostavlja sud Boga svog;
ištu od mene sudove pravedne,
žele približiti se k Bogu.
3
Zašto postismo, vele, a Ti ne pogleda,
mučismo duše svoje, a Ti ne hte znati?
Gle, kad postite, činite svoju volju
i izgonite sve šta vam je ko dužan.
4
Eto postite da se prete i svađate
i da bijete pesnicom bezbožno.
Nemojte postiti tako kao danas,
da bi se čuo gore glas vaš.
5
Takav li je post koji izabrah
da čovek muči dušu svoju jedan dan?
Da savija glavu svoju kao sita
i da stere poda se kostret i pepeo?
To li ćeš zvati post
i dan ugodan Gospodu?
6
A nije li ovo post što izabrah:
da razvežeš sveze bezbožnosti,
da razrešiš remenje od bremena,
da otpustiš potlačene,
i da izlomite svaki jaram?
7
Nije li da prelamaš hleb svoj gladnome,
i siromahe prognane da uvedeš u kuću?
Kad vidiš golog, da ga odeneš,
i da se ne kriješ od svog tela?
8
Tada će sinuti videlo tvoje kao zora,
i zdravlje će tvoje brzo procvasti,
i pred tobom će ići pravda tvoja,
slava Gospodnja biće ti zadnja straža.
9
Tada ćeš prizivati, i Gospod će te čuti;
vikaćeš, i reći će: Evo me.
Ako izbaciš između sebe jaram
i prestaneš pružati prst i govoriti zlo;
10
I ako otvoriš dušu svoju gladnome,
i nasitiš dušu nevoljnu;
tada će zasjati u mraku videlo tvoje
i tama će tvoja biti kao podne.
11
Jer će te Gospod voditi vazda,
i sitiće dušu tvoju na suši,
i kosti tvoje krepiće,
i bićeš kao vrt zaliven
i kao izvor kome voda ne presiše.
12
I tvoji će sazidati stare pustoline,
i podignućeš temelje koji će stajati od kolena do kolena,
i prozvaćeš se:
Koji sazida razvaline i opravi puteve za naselje.
13
Ako odvratiš nogu svoju od subote
da ne činiš šta je tebi drago na moj sveti dan,
i ako prozoveš subotu milinom,
sveti dan Gospodnji slavnim,
i budeš ga slavio ne idući svojim putevima
i ne čineći šta je tebi drago, ni govoreći reči,
14
Tada ćeš se veseliti u Gospodu,
i izvešću te na visine zemaljske,
i daću ti da jedeš nasledstvo Jakova oca svog;
jer usta Gospodnja rekoše.
Izajáš
Capítulo 58
1
Volej vším hrdlem, nezadržuj, jako trouba povýš hlasu svého, a oznam lidu mému převrácenost jejich, a domu Jákobovu hříchy jejich.
2
Jakkoli každého dne mne hledají, a znáti cesty mé jsou chtiví, jako by byli národ, kterýž spravedlnost činí, a soudu Boha svého neopouští. Dotazují se mne na soudy spravedlnosti, blízcí Boha býti chtějí,
3
A říkají: Proč se postíváme, poněvadž nepatříš? Trápíváme duše své, a nechceš věděti o tom? Aj, v den postu vašeho líbost provodíte, a ke všem robotám svým přísně doháníte.
4
Aj, k sváru a různici se postíváte, a abyste bili pěstí nemilostivě; nepostíte se tak dnů těch, aby slyšán byl na výsosti hlas váš.
5
Zdaliž to jest takový půst, jakýž oblibuji, a den, v němž by trápil člověk duši svou? Zdali, aby svěsil jako třtina hlavu svou, a podstíral žíni a popel? To-liž nazůveš postem a dnem vzácným Hospodinu?
6
Není-liž toto půst, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli?
7
Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval.
8
Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě.
9
Tehdy volati budeš, a Hospodin vyslyší tě; zavoláš, a řekneť: Teď jsem. Jestliže vyvržeš z prostřed sebe jho, a vztahování prstů, a mluvení nepravostí,
10
A vyleješ-li lačnému duši svou, a strápenou duši nasytíš-li: vzejde v temnostech světlo tvé, a mrákota tvá bude jako poledne.
11
Nebo povede tě Hospodin ustavičně, a nasytí i v náramné sucho duši tvou, a kosti tvé tukem naplní. I budeš jako zahrada svlažená, a jako pramen vod, jehož vody nevysychají.
12
A vzdělají od tebe zplození pustiny starodávní; základy od národu do pronárodu vyzdvihneš. I slouti budeš vzdělavatel zbořeniny, a napravovatel stezek k bydlení.
13
Jestliže odvrátíš od soboty nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší, a svatou Hospodinu slavnou, a budeš-li ji slaviti tak, abys nečinil cest svých, ani vykonával, co by se líbilo, ani nemluvil slova:
14
Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu, a uvedu tě na vysoká místa země, a způsobím to, abys užíval dědictví Jákoba otce svého; nebo ústa Hospodinova mluvila.