Comparar
Knjiga proroka Isaije 59
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga proroka Isaije
Capítulo 59
1
Gle, nije okraćala ruka Gospodnja
da ne može spasti,
niti je otežalo uho Njegovo
da ne može čuti.
2
Nego bezakonja vaša rastaviše vas s Bogom vašim,
i gresi vaši zakloniše lice Njegovo od vas, da ne čuje.
3
Jer su ruke vaše oskvrnjene krvlju
i prsti vaši bezakonjem;
usne vaše govore laž
i jezik vaš izriče opačinu.
4
Nema nikoga da viče za pravdu,
niti ima da se pre za istinu;
uzdaju se u ništavilo, i govore laž;
začinju nevolju, i rađaju muku.
5
Nose jaja aspidina
i tkaju paučinu;
ko pojede jaje njihovo umre,
i ako koje razbije, izađe guja.
6
Platno njihovo nije za haljine,
niti će se oni odenuti svojim poslom;
posao je njihov bezakonje
i u rukama je njihovim nasilje.
7
Noge im trče na zlo
i brze su na prolivanje krvi prave;
misli su njihove bezakonje;
na putevima je njihovim pustoš i rasap.
8
Put mirni ne znaju,
i na putevima njihovim nema pravde;
načinili su sebi krive staze;
ko god ide po njima, ne zna za mir.
9
Zato je sud daleko od nas,
i pravda ne dolazi do nas;
čekamo videlo, a ono, eto mrak;
svetlost, a ono hodimo po tami.
10
Pipamo kao slepci zid,
kao oni koji nemaju očiju pipamo;
spotičemo se u podne kao u sumračje;
u obilju smo kao mrtvi.
11
Ričemo svikoliki kao medvedi,
i jednako učemo kao golubice;
čekamo sud, a njega nema,
spasenje, a ono je daleko od nas.
12
Jer se prestupi naši umnožiše pred Tobom
i gresi naši svedoče na nas;
jer su prestupi naši kod nas
i bezakonja svoja znamo,
13
Da neveru učinismo i slagasmo Gospodu,
i odstupismo od Boga svog,
govorismo o nasilju i odmetu, da,
sastavljasmo i iznosismo iz srca reči lažne.
14
Zato sud odstupi natrag,
i pravda stoji daleko;
jer istina pade na ulici
i pravda ne može da prođe.
15
I istine je nestalo,
i ko se uklanja od zla, postaje plen.
To vide Gospod,
i ne bi Mu milo što nema suda.
16
I vide gde nema čoveka,
i začudi se što nema posrednika;
zato učini Mu spasenje mišica Njegova,
i pravda Njegova podupre Ga.
17
Jer se obuče u pravdu kao u oklop,
i šlem spasenja metnu na glavu;
odenu se osvetom kao odelom,
i ogrte se revnošću kao plaštem.
18
Po delima, po delima da vrati
gnev protivnicima svojim,
platu neprijateljima svojim,
ostrvima da plati.
19
I bojaće se imena Gospodnjeg sa zapada,
i slave Njegove s istoka sunčanog;
jer će neprijatelj navaliti kao reka,
a Duh će Gospodnji podignuti zastavu suprot njemu.
20
I doći će Izbavitelj u Sion
i k onima od Jakova koji se obraćaju od greha,
veli Gospod.
21
A ovo će biti zavet moj s njima, veli Gospod: Duh moj, koji je u tebi, i reči moje, koje metnuh u usta tvoja, neće otići od usta tvojih ni od usta semena tvog, ni od usta semena semena tvog, veli Gospod, odsele i doveka.
Izajáš
Capítulo 59
1
Aj, neníť ukrácena ruka Hospodinova, aby nemohla zachovati, aniž jest obtíženo ucho jeho, aby nemohlo slyšeti.
2
Ale nepravosti vaše rozloučily vás s Bohem vaším, a hříchové vaši to způsobili, že skryl tvář před vámi, aby neslyšel.
3
Nebo ruce vaše jsou poškvrněné krví, a prstové vaši nepravostí; rtové vaši mluví lež, jazyk váš vynáší převrácenost.
4
Není žádného, ješto by se zasadil o spravedlnost, aniž jest kdo, ješto by zastával pravdy. Doufají v marnost, a mluví daremné věci; počínají nátisk, a rodí nepravost.
5
Vejce bazališková vyseděli, a plátna pavoukového natkali. Kdož by jedl vejce jejich, umře; pakli je roztlačí, vynikne ještěrka.
6
Plátna jejich nehodí se na roucho, aniž se odějí dílem svým; skutkové jejich skutkové nepravosti, a dílo ukrutnosti jest v rukou jejich.
7
Nohy jejich k zlému běží, a pospíchají k vylévání krve nevinné. Myšlení jejich jsou myšlení nepravá, zpuštění a setření jest na cestách jejich.
8
Cesty pokoje neznají, a není žádné spravedlnosti v šlepějích jejich. Stezky své převracejí tajně; kdožkoli po nich chodí, nemívá pokoje.
9
Protož vzdálil se od nás soud, a nedochází nás spravedlnost. Èekáme-li na světlo, aj, tma, pakli na blesk, v mrákotách chodíme.
10
Makáme jako slepí stěnu, a jako bychom žádných očí neměli, šámáme. Urážíme se o poledni jako v soumrak, u veliké hojnosti podobni jsme mrtvým.
11
Mumleme všickni my jako nedvědi, a jako holubice ustavičně lkáme. Očekáváme na soud, ale není ho, na vysvobození, ale daleké jest od nás.
12
Nebo rozmnožena jsou přestoupení naše před tebou, a hříchové naši svědčí proti nám, poněvadž přestoupení naše jsou při nás, i nepravosti naše. Známeť to,
13
Že jsme se zpronevěřili, a lhali Hospodinu, a odvrátili se od následování Boha svého, že jsme mluvili o nátisku a odvrácení, že jsme ukládali a vynášeli z srdce slova lživá,
14
Tak že odvrácen jest nazpět soud, a spravedlnost zdaleka stojí; nebo klesla na ulici pravda, a pravost nemá průchodu.
15
Nýbrž zhynula pravda, a ten, kdož se uchyluje od zlého, loupeži bývá vydán; což vidí Hospodin, a nelíbí se to jemu, že není žádného soudu.
16
Když tedy viděl, že není žádného muže, až se užasl, že není žádného prostředníka. A protož vysvobození jemu způsobilo rámě jeho, a spravedlnost jeho sama jej zpodepřela.
17
Nebo oblékl spravedlnost jako pancíř, a lebka spasení na hlavě jeho. Oblékl se v roucho pomsty jako v sukni, a oděl se horlivostí jako pláštěm,
18
Aby podlé skutků, aby podlé nich odplacel prchlivostí protivníkům svým, odměnu nepřátelům svým, i ostrovům odplatu aby dával.
19
I budou se báti na západ jména Hospodinova, a na východu slunce slávy jeho, když se přivalí jako řeka nepřítel, jejž duch Hospodinův preč zažene.
20
Neboť přijde k Sionu vykupitel, a k těm, kteříž se odvracují od přestoupení v Jákobovi, praví Hospodin.
21
Tatoť pak bude smlouva má s nimi, praví Hospodin: Duch můj, kterýž jest v tobě, a slova má, kteráž jsem vložil v ústa tvá, neodejdouť od úst tvých, ani od úst semene tvého, ani od úst potomků semene tvého, praví Hospodin, od tohoto času až na věky.