Comparar
Psalmi Davidovi 106
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Psalmi Davidovi
Capítulo 106
1
Aliluja. Hvalite Gospoda,
jer je dobar,
jer je doveka milost Njegova.
2
Ko će iskazati silu Gospodnju?
Ispričati svu slavu Njegovu?
3
Blago onima koji drže istinu
i tvore pravo svagda!
4
Opomeni me se, Gospode,
po svojoj milosti k narodu svom;
pohodi me pomoću svojom,
5
Da bih video u dobru izabrane Tvoje,
veselio se u veselju naroda Tvog,
hvalio se zajedno s nasledstvom Tvojim.
6
Zgrešismo s ocima svojim,
postasmo krivci, bezakonici.
7
Oci naši u Misiru ne razumeše čudesa Tvojih,
ne opominjaše se velikih milosti Tvojih,
i vikaše kraj mora, kraj Crvenog Mora.
8
Ali im On pomože imena svog radi,
da bi pokazao silu svoju.
9
Zapreti Crvenom Moru, i presahnu;
i prevede ih preko bezdane kao preko pustinje;
10
I sačuva ih od ruke nenavidnikove,
i izbavi ih iz ruke neprijateljeve.
11
Pokri voda neprijatelje njihove,
nijedan od njih ne osta.
12
Tada verovaše rečima Njegovim,
i pevaše Mu hvalu.
13
Ali brzo zaboraviše dela Njegova,
i ne počekaše volje Njegove.
14
Polakomiše se u pustinji,
i stadoše kušati Boga u zemlji gde se ne živi.
15
On ispuni molbu njihovu,
ali posla pogibao na dušu njihovu.
16
Pozavideše Mojsiju
i Aronu, kog beše Gospod osvetio.
17
Rasede se zemlja,
i proždre Datana i zatrpa četu Avironovu.
18
I spali oganj četu njihovu,
i plamen sažeže bezbožnike.
19
Načiniše tele kod Horiva,
i klanjahu se kipu.
20
Menjahu slavu svoju
na priliku vola, koji jede travu.
21
Zaboraviše Boga, Spasitelja svog,
koji je učinio velika dela u Misiru,
22
Divna u zemlji Hamovoj,
strašna na Crvenom Moru.
23
I htede ih istrebiti,
da Mojsije izabranik Njegov ne stade kao u raselini pred Njim,
i ne odvrati jarost Njegovu
da ih ne istrebi.
24
Posle ne mariše za zemlju željenu,
ne verovaše reči Njegovoj.
25
Pobuniše se u šatorima svojim,
ne slušaše glas Gospodnji.
26
I On podiže ruku svoju na njih,
da ih pobije u pustinji,
27
Da pobije pleme njihovo među narodima,
i raseje ih po zemljama.
28
I pristaše za Velfegorom,
i jedoše prineseno na žrtvu mrtvima.
29
I rasrdiše Boga delima svojim,
i udari u njih pogibao.
30
I ustade Fines, i umilostivi,
i prestade pogibao.
31
I to mu se primi u pravdu,
od kolena do kolena doveka.
32
I razgneviše Boga na vodi Merivi,
i Mojsije postrada njih radi;
33
Jer dotužiše duhu njegovom,
i pogreši ustima svojim.
34
Ne istrebiše narode,
za koje im je Gospod rekao;
35
Nego se pomešaše s neznabošcima,
i naučiše dela njihova.
36
Stadoše služiti idolima njihovim,
i oni im biše zamka.
37
Sinove svoje i kćeri svoje prinosiše na žrtvu đavolima.
38
Prolivaše krv pravu;
krv sinova svojih i kćeri svojih,
koje prinošahu na žrtvu idolima hananskim,
i oskvrni se zemlja krvnim delima.
39
Oskvrniše sebe delima svojim,
i činiše preljubu postupanjem svojim.
40
I planu gnev Gospodnji na narod Njegov,
i omrznu Mu deo Njegov.
41
I predade ih u ruke neznabožačke,
i nenavidnici njihovi stadoše gospodariti nad njima.
42
Dosađivaše im neprijatelji njihovi,
i oni biše pokoreni pod vlast njihovu.
43
Mnogo ih je puta izbavljao,
ali Ga oni srdiše namerama svojim,
i biše poništeni za bezakonje svoje.
44
Ali On pogleda na nevolju njihovu,
čuvši tužnjavu njihovu,
45
I opomenu se zaveta svog s njima,
i pokaja se po velikoj milosti svojoj;
46
I učini, te ih stadoše žaliti
svi koji ih behu zarobili.
47
Spasi nas, Gospode Bože naš,
i pokupi nas iz neznabožaca,
da slavimo sveto ime Tvoje,
da se hvalimo Tvojom slavom!
48
Blagosloven Gospod Bog Izrailjev
od veka i doveka!
I sav narod neka kaže:
Amin! Aliluja!
Žalmy
Capítulo 106
1
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.