Confronta
Knjiga proroka Isaije 29
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Knjiga proroka Isaije
Capitolo 29
1
Teško Arilu,
Arilu, gradu gde je stajao David.
Dodajte godinu na godinu,
neka kolju žrtve praznične.
2
Ali ću pritesniti Arila,
i biće žalost i tuga,
jer će mi biti kao Aril.
3
Jer ću te opkoliti vojskom,
i stegnuću te opkopima
i podignuću suprot tebi kule.
4
Te ćeš oboren govoriti sa zemlje
i iz praha ćeš mucati,
i glas će ti biti sa zemlje kao u bajača
i iz praha ćeš šapćući govoriti.
5
A mnoštvo neprijatelja tvojih biće kao sitan prah
i mnoštvo nasilnika kao pleva kad se razmeće;
i to će biti začas, iznenada.
6
Gospod nad vojskama pohodiće ga gromom i trusom i hukom velikom,
vihorom i burom i plamenom ognjenim koji proždire.
7
I mnoštvo svih naroda koji vojuju na Aril
i svi koji udaraju na nj i na zidove njegove
i koji ga pritešnjuju,
biće kao utvara noćna u snu.
8
Biće kao kad gladan sni da jede,
pa kad se probudi a duša mu prazna;
ili kad sni žedan da pije,
pa kad se probudi, a on iznemogao i duša mu žedna;
tako će biti mnoštvo svih naroda što vojuju na goru sionsku.
9
Stanite i čudite se;
vapijte i vičite:
Pijani su, ali ne od vina;
posrću, ali ne od silovitog pića.
10
Jer je Gospod izlio na vas duh tvrdog sna
i zatvorio vam oči,
oslepio proroke i videoce,
glavare vaše.
11
I svaka utvara biće vam kao reči u zapečaćenoj knjizi, koju daju čoveku koji zna čitati govoreći: Čitaj to; a on reče: Ne mogu, jer je zapečaćeno.
12
Ili da daju knjigu onom koji ne zna čitati govoreći: Čitaj to; a on reče: Ne znam čitati.
13
Zato reče Gospod:
Što se ovaj narod približuje ustima svojim
i usnama svojim poštuje me,
a srce im daleko stoji od mene,
i strah kojim me se boje zapovest je ljudska kojoj su naučeni,
14
Zato ću evo još raditi čudesno s tim narodom,
čudesno i divno,
i mudrost mudrih njegovih poginuće
i razum razumnih nestaće.
15
Teško onima koji duboko sakrivaju od Gospoda nameru,
koji rade u mraku i govore:
Ko nas vidi? I ko nas zna?
16
Naopake misli vaše nisu li kao kao lončarski?
Govori li delo za onog koji ga je načinio: Nije me načinio?
I lonac govori li za onog koji ga je načinio: Ne razume?
17
Neće li se doskora i Livan pretvoriti u polje,
i polje se uzimati za šumu?
18
I u taj će dan gluvi čuti reči u knjizi,
i iz tame i mraka videće oči slepih.
19
I krotki će se veoma radovati u Gospodu,
i ništi između ljudi veseliće se sa Sveca Izrailjevog.
20
Jer nasilnika neće biti,
i nestaće podsmevača,
i istrebiće se svi koji gledaju da čine bezakonje,
21
Koji okrivljuju čoveka za reč,
i meću zamku onom koji kara na vratima,
i obaraju pravednog lažju.
22
Zato Gospod, koji je otkupio Avrama, ovako govori za dom Jakovljev:
Neće se više Jakov postideti,
niti će mu lice pobledeti.
23
Jer kad vidi usred sebe decu svoju, delo ruku mojih,
tada će oni svetiti ime moje,
svetiće Sveca Jakovljevog
i bojaće se Boga Izrailjevog.
24
I koji lutaju duhom orazumiće se,
i vikači će primiti nauku.
Izajáš
Capitolo 29
1
Běda Arieli, Arieli městu, v kterémž bydlil David. Přidejte rok po roku, nechať zařezují beránky.
2
Však předce ssoužím Ariele. I nastane žalost a zámutek, nebo mi bude jako Ariel.
3
Položím se zajisté vůkol proti tobě vojensky, a ssoužím tě bez lítosti, a vzdělám proti tobě šance.
4
Tehdy sníženo jsuc, z země mluviti budeš, a z prachu šeptati bude řeč tvá; bude, pravím, jako hadače z země hlas tvůj, a z prachu řeč tvá siptěti.
5
Nebo jako prášku drobného bude množství nepřátel tvých, a jako plev létajících množství ukrutníků, a stane se to hned v okamžení.
6
Od Hospodina zástupů navštíveno bude hromem a země třesením, a zvukem velikým, vichřicí a bouří a plamenem ohně sžírajícího.
7
I budeť jako zdání vidění nočního množství všech národů bojujících proti Arieli, a všech válčících proti němu a pevnostem jeho, a ssužujících jej.
8
Bude, pravím, jako když se lačnému ve snách zdá, an jí, ale když procítí, prázdný jest život jeho; a jako když se žíznivému ve snách zdá, an pije, a když procítí, žíznivým zůstává, a duše jeho vždy žádá: tak bude množství všech národů, bojujících proti hoře Sion.
9
Jak zpozdilí jste, ješto byste se měli užasnouti; rozkoš provodíte, ješto byste měli na pomoc volati. Zpili se, ale ne vínem; potácejí se, ale ne od nápoje opojného.
10
Nebo naplnil vás Hospodin duchem chropotu, a zavřel oči vaše; proroků i knížat vašich nejopatrnějších oči zastřel.
11
Protož jest vám všeliké vidění podobné slovům knihy zapečetěné, kterouž dadí-li tomu, kterýž zná písmo, řkouce: Èti ji medle, i řekne: Nemohu, nebo zapečetěná jest.
12
Pakli dadí knihu tomu, kterýž nezná písma, řkouce: Èti ji medle, tedy dí: Neznám písma.
13
Nebo praví Pán: Proto že lid tento přibližuje se ústy svými, a rty svými ctí mne, srdce pak své vzdaluje a bázeň jejich, již se mne bojí, jest z přikázaní lidských pošlá:
14
Z té příčiny, aj, já také divně zajdu s lidem tímto, divně, pravím, a zázračně. I zahyne moudrost moudrých jeho, a opatrnost opatrných jeho vymizí.
15
Běda těm, kteříž hluboko před Hospodinem skrývají radu, jejichž každý skutek děje se v temnostech, a říkají: Kdo nás vidí? A kdo nás šetří?
16
Převrácená myšlení vaše zdali nejsou podobná hlině hrnčířově? Zdali říká dílo o dělníku svém: Neučinil mne? A účinek říká-liž o učiniteli svém: Nerozuměl?
17
Zdaliž po maličkém a kratičkém času neobrátí se Libán v pole, a pole za les nebude počteno?
18
I uslyší v ten den hluší slova knihy, a z mrákoty a tmy oči slepých prohlédnou.
19
Ale tiší rozveselí se náramně v Hospodinu, a chudí lidé v Svatém Izraelském plésati budou,
20
Kdyžto přestane ukrutník, a zahyne posměvač, a všickni, kteříž jsou pilni marnosti, vypléněni budou,
21
Kteříž obviňují z hříchu člověka pro slovo, a na toho, kterýž je tresce, v bráně lécejí, a pro nic utiskují spravedlivého.
22
Protož takto dí o domu Jákobovu Hospodin, kterýž vykoupil Abrahama: Nebudeť již zahanben Jákob, aniž více tvář jeho zbledne.
23
Nebo když uzří syny své, dílo rukou mých u prostřed sebe, an posvěcují jména mého, tedy posvěcovati budou Svatého Jákobova, a k bázni Boha Izraelského sloužiti,
24
Aby bloudící duchem nabyli rozumnosti, a reptáci naučili se umění.