Confronta
Knjiga proroka Isaije 46
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Knjiga proroka Isaije
Capitolo 46
1
Pade Vil, izvali se Nevo;
likovi njihovi metnuše se na životinju i na stoku;
šta nosite, teško je, i umoriće.
2
Izvališe se, padoše svi,
ne mogoše izbaviti tovar,
nego i sami odoše u ropstvo.
3
Slušajte me, dome Jakovljev
i svi koji ste ostali od doma Izrailjevog,
koje nosim od utrobe,
koje držim od rođenja.
4
I do starosti vaše ja ću biti isti,
i ja ću vas nositi do sedog veka;
ja sam stvorio i ja ću nositi,
ja ću vas nositi i izbaviću.
5
S kim ćete me izjednačiti i uporediti?
Koga ćete mi uzeti za priliku da bi bio kao ja?
6
Prosipaju zlato iz toboca
i mere srebro na merila,
plaćaju zlataru da načini od njega boga,
pred kojim padaju i klanjaju se.
7
Meću ga na rame i nose ga,
i postavljaju ga na mesto njegovo,
te stoji i ne miče se s mesta svog;
ako ga ko zove, ne odziva se
niti ga izbavlja iz nevolje njegove.
8
Pamtite to, i pokažite se da ste ljudi,
uzmite na um, prestupnici!
9
Pamtite šta je bilo od starine;
jer sam ja Bog, i nema drugog Boga,
i niko nije kao ja,
10
Koji od početka javljam kraj
i izdaleka šta još nije bilo;
koji kažem: namera moja stoji
i učiniću sve što mi je volja.
11
Zovem s istoka pticu
i iz daleke zemlje čoveka
koji će izvršiti šta sam naumio.
Rekoh i dovešću to,
naumih i učiniću.
12
Slušajte me, koji ste upornog srca,
koji ste daleko od pravde.
13
Približih pravdu svoju, nije daleko,
i spasenje moje neće odocniti,
jer ću u Sionu postaviti spasenje,
u Izrailju slavu svoju.
Izajáš
Capitolo 46
1
Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do ustání.
2
Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati břemene, nýbrž i oni sami v zajetí odejdou.
3
Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození:
4
Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.
5
K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom sobě podobní byli?
6
Ti, kteříž marně vynakládají zlato z měšce, a stříbro na vážkách váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udělal z něho boha, před nímž padají a sklánějí se.
7
Nosí jej na rameni, pěstují se s ním, a stavějí ho na místě jeho, i stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k němu, neozývá se, aniž jej z úzkosti jeho vysvobozuje.
8
Pamatujtež na to, a zastyďte se; připusťte to, ó zpronevěřilí, k srdci.
9
Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného.
10
Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím.
11
Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to.
12
Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od spravedlnosti.
13
Jáť způsobím, aby se přiblížila spravedlnost má. Nebudeť prodlévati, aniž spasení mé bude meškati; nebo složím v Sionu spasení, a v Izraeli slávu svou.