Confronta
Sveto Jevanđelje po Mateju 17
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Sveto Jevanđelje po Mateju
Capitolo 17
1
I posle šest dana uze Isus Petra i Jakova i Jovana brata njegovog, i izvede ih na goru visoku same.
2
I preobrazi se pred njima, i zasja se lice Njegovo kao sunce a haljine Njegove postadoše bele kao svetlost.
3
I gle, ukazaše im se Mojsije i Ilija, koji s Njim govorahu.
4
A Petar odgovarajući reče Isusu: Gospode! Dobro nam je ovde biti; ako hoćeš da načinimo ovde tri senice: Tebi jednu, a Mojsiju jednu, a jednu Iliji.
5
Dok on još govoraše, gle, oblak sjajan zakloni ih; i gle, glas iz oblaka govoreći: Ovo je Sin moj ljubazni, koji je po mojoj volji; Njega poslušajte.
6
I čuvši učenici padoše ničice, i uplašiše se vrlo.
7
I pristupivši Isus dohvati ih se, i reče: Ustanite, i ne bojte se.
8
A oni podignuvši oči svoje nikoga ne videše do Isusa samog.
9
I silazeći s gore zapovedi im Isus govoreći: Nikom ne kazujte šta ste videli dok Sin čovečiji iz mrtvih ne ustane.
10
I zapitaše Ga učenici Njegovi govoreći: Zašto dakle književnici kažu da Ilija najpre treba da dođe?
11
A Isus odgovarajući reče im: Ilija će doći najpre i urediti sve.
12
Ali vam kažem da je Ilija već došao, i ne poznaše ga; nego učiniše s njime šta hteše: tako i Sin čovečiji treba da postrada od njih.
13
Tada razumeše učenici da im govori za Jovana krstitelja.
14
I kad dođoše k narodu, pristupi k Njemu čovek klanjajući Mu se,
15
i govoreći: Gospode! Pomiluj sina mog; jer o meni besni i muči se vrlo; jer mnogo puta pada u vatru, i mnogo puta u vodu.
16
I dovedoh ga učenicima Tvojim, i ne mogoše ga isceliti.
17
A Isus odgovarajući reče: O rode neverni i pokvareni! Dokle ću biti s vama? Dokle ću vas trpeti? Dovedite mi ga amo.
18
I zapreti mu Isus; i đavo iziđe iz njega, i ozdravi momče od onog časa.
19
Tada pristupiše učenici k Isusu i nasamo rekoše Mu: Zašto ga mi ne mogasmo izgnati?
20
A Isus reče im: Za neverstvo vaše. Jer vam kažem zaista: ako imate vere koliko zrno gorušičino, reći ćete gori ovoj: Pređi odavde tamo, i preći će, i ništa neće vam biti nemoguće.
21
A ovaj se rod izgoni samo molitvom i postom.
22
A kad su hodili po Galileji, reče im Isus: Predaće se Sin čovečiji u ruke ljudske;
23
i ubiće Ga, i treći dan ustaće. I neveseli behu vrlo.
24
A kad dođoše u Kapernaum, pristupiše k Petru oni što kupe didrahme, i rekoše: Zar vaš učitelj neće dati didrahme?
25
Petar reče: Hoće. I kad uđe u kuću, preteče ga Isus govoreći: Šta misliš Simone? Carevi zemaljski od koga uzimaju poreze i harače, ili od svojih sinova ili od tuđih?
26
Reče Njemu Petar: Od tuđih. Reče mu Isus: Dakle ne plaćaju sinovi.
27
Ali da ih ne sablaznimo, idi na more, i baci udicu, i koju prvo uhvatiš ribu, uzmi je; i kad joj otvoriš usta naći ćeš statir; uzmi ga te im podaj za me i za se.
Matouš
Capitolo 17
1
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
2
A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.
3
A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
4
A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
5
Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
6
To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
7
A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.
8
A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
9
Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
10
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?
11
A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.
12
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
13
Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.
14
A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,
15
A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
16
I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
17
Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.
18
I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.
19
Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
20
Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.
21
Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
22
A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
23
A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
24
A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?
25
A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
26
Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?
27
Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.