Comparer

Jérémie 48

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Jérémie

Chapitre 48
1 Sur Moab. Ainsi dit l'Éternel des armées, le Dieu d'Israël: Malheur à Nebo! car elle est dévastée. Kiriathaïm est honteuse, elle est prise. Misgab est honteuse et terrifiée.
2 C'en est fait de la louange de Moab. A Hesbon, ils ont machiné contre lui du mal: Venez, et retranchons-le, qu'il ne soit plus une nation! Toi aussi, Madmen, tu seras détruite; l'épée ira après toi.
3 La voix d'un cri qui vient de Horonaïm! Dévastation et grande ruine!
4 Moab est ruiné, ses petits enfants ont fait entendre un cri;…
5 car de la montée de Lukhith montent pleurs sur pleurs; car à la descente de Horonaïm on a entendu un cri d'angoisse de ruine.
6 Fuyez, sauvez vos vies; et vous serez comme la bruyère dans le désert!
7 Car, parce que tu as eu confiance en tes ouvrages et en tes trésors, toi aussi tu seras pris; et Kemosh s'en ira en captivité, ses sacrificateurs et ses princes ensemble.
8 Et le dévastateur viendra contre chaque ville, et pas une ville n'échappera; et la vallée périra, et le plateau sera dévasté, comme l'Éternel l'a dit.
9 Donnez des ailes à Moab! car il partira au vol, et ses villes seront désolées, sans qu'il y ait personne qui y habite.
10 Maudit celui qui fera l'œuvre de l'Éternel frauduleusement! Maudit celui qui retiendra son épée loin du sang!
11 Moab a été à son aise dès sa jeunesse, et tranquille sur sa lie; il n'a pas été versé de vase en vase, et il n'est pas allé en captivité: c'est pourquoi son goût lui est demeuré, et son parfum ne s'est point changé.
12 C'est pourquoi, voici, des jours viennent, dit l'Éternel, où je lui enverrai des transvaseurs qui le transvaseront, et qui videront ses vases, et qui briseront ses cruches.
13 Et Moab sera honteux de Kemosh, comme la maison d'Israël a été honteuse de Béthel, sa confiance.
14 Comment dites-vous: Nous sommes des hommes forts, des hommes vaillants pour la guerre?
15 Moab est dévasté, et ses villes montent en fumée, et l'élite de ses jeunes gens descend à la tuerie, dit le Roi; l'Éternel des armées est son nom.
16 La calamité de Moab est près d'arriver, et son malheur se hâte beaucoup.
17 Lamentez-vous sur lui, vous tous qui êtes autour de lui; et vous tous qui connaissez son nom, dites: Comment a été brisée la verge de force, le bâton de magnificence!
18 Descends de la gloire, et assieds-toi dans la soif, habitante, fille de Dibon! car le dévastateur de Moab est monté contre toi, il a détruit tes forteresses.
19 Tiens-toi sur le chemin, et veille, habitante d'Aroër; interroge celui qui fuit et celle qui est échappée; dis: Qu'est-il arrivé?
20 Moab est honteux, car il est brisé. Hurlez et criez, annoncez dans Arnon que Moab est dévasté.
21 Et le jugement est venu sur le pays du plateau, sur Holon, et sur Jahtsa, et sur Méphaath,
22 et sur Dibon, et sur Nebo, et sur Beth-Diblathaïm,
23 et sur Kiriathaïm, et sur Beth-Gamul, et sur Beth-Méon,
24 et sur Kerijoth, et sur Botsra, et sur toutes les villes du pays de Moab, éloignées et proches.
25 La corne de Moab est coupée, et son bras est cassé, dit l'Éternel.
26 Enivrez-le, car il s'est exalté contre l'Éternel; et Moab se roulera dans son vomissement, et il sera, lui aussi, un objet de dérision.
27 Et Israël n'a-t-il pas été un objet de dérision pour toi? A-t-il été pris parmi les voleurs? Car chaque fois que tu as parlé de lui, tu as secoué la tête.
28 Abandonnez les villes, et demeurez dans les rochers, habitants de Moab, et soyez comme une colombe qui fait son nid aux côtés de l'entrée d'une caverne.
29 Nous avons entendu l'orgueil de Moab, le très-hautain, son arrogance, et son orgueil, et sa fierté, et son cœur altier!
30 Je connais, dit l'Éternel, sa rage: ses vanteries ne sont que vanité, ils ne font pas ce qu'ils disent.
31 C'est pourquoi je hurlerai sur Moab; au sujet de tout Moab je crierai; on gémira sur les hommes de Kir-Hérès.
32 Plus que des pleurs de Jahzer, je pleurerai sur toi, ô vigne de Sibma; tes sarments ont passé au delà de la mer, ils ont atteint jusqu'à la mer de Jahzer; le dévastateur est tombé sur tes fruits d'été et sur ta vendange.
33 Et la joie et l'allégresse ont disparu des champs fertiles, et du pays de Moab, et j'ai fait cesser le vin des cuves: on ne foulera plus avec des cris de joie, le cri de joie ne sera plus un cri de joie.
34 A cause du cri de Hesbon, ils ont fait retentir leurs voix jusqu'à Elhalé, jusqu'à Jahats, de Tsoar jusqu'à Horonaïm, jusqu'à Églath-Shelishija; car aussi les eaux de Nimrim sont devenues des désolations.
35 Et je ferai cesser en Moab, dit l'Éternel, celui qui offre sur le haut lieu et qui brûle de l'encens à ses dieux.
36 C'est pourquoi mon cœur bruira sur Moab comme des flûtes, et mon cœur bruira comme des flûtes sur les hommes de Kir-Hérès, parce que les biens qu'ils avaient acquis ont péri.
37 Car toute tête sera chauve, et toute barbe sera coupée; sur toutes les mains il y aura des incisions, et le sac sera sur les reins;
38 sur tous les toits de Moab et dans ses places, tout est lamentation, car j'ai brisé Moab comme un vase auquel on ne prend pas plaisir, dit l'Éternel.
39 Ils hurleront: Comment a-t-il été brisé! Comment Moab a-t-il tourné le dos, tout honteux! Et Moab sera un objet de dérision et d'effroi à tous ceux qui l'entourent.
40 Car ainsi dit l'Éternel: Voici, il volera comme un aigle, et il étendra ses ailes sur Moab.
41 Kerijoth est prise et on s'est emparé des lieux forts; et le cœur des hommes forts de Moab sera en ce jour-là comme le cœur d'une femme en travail.
42 Et Moab sera détruit de manière à n'être plus un peuple, car il s'est exalté contre l'Éternel.
43 La frayeur, et la fosse, et le piège sont sur toi, habitant de Moab! dit l'Éternel.
44 Celui qui s'enfuit à cause de la frayeur tombera dans la fosse; et celui qui monte de la fosse sera pris dans le piège; car je ferai venir sur lui, sur Moab, l'année de leur visitation, dit l'Éternel.
45 A l'ombre de Hesbon se sont tenus ceux qui fuyaient devant la force; car un feu est sorti de Hesbon, et une flamme du milieu de Sihon, et elle a dévoré le coin de Moab et le sommet de la tête des fils du tumulte.
46 Malheur à toi, Moab! le peuple de Kemosh est perdu; car tes fils ont été pris captifs, et tes filles, captives.
47 Et je rétablirai les captifs de Moab à la fin des jours, dit l'Éternel. Jusqu'ici est le jugement de Moab.

Jeremjáš

Chapitre 48
1 Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude.
2 Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno budeš, půjde za tebou meč.
3 Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké.
4 Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.
5 Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou:
6 Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti.
7 Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho.
8 Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.
9 Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.
10 Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten, kdož zdržuje meč svůj od krve.
11 Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna.
12 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztříští.
13 I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své.
14 Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji?
15 Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů.
16 Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice.
17 Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější?
18 Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.
19 Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?
20 Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.
21 Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,
22 I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,
23 I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,
24 A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká.
25 Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.
26 Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.
27 Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?
28 Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.
29 Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.
30 Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k tomu; lži jeho nedovedouť toho.
31 Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce.
32 Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne.
33 I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním. Prokřikování nebudeť prokřikováním.
34 Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.
35 A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho.
36 Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí.
37 Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou řezání, a na bedrách žíně.
38 Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.
39 Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou vůkol něho.
40 Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába.
41 Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
42 I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.
43 Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin.
44 Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.
45 Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím, ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří.
46 Běda tobě, Moábe, zahyneť lid Chámosův; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí.
47 A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.

Choisir un livre