Comparer
Jérémie 49
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jérémie
Chapitre 49
1
Sur les fils d'Ammon. Ainsi dit l'Éternel: Israël n'a-t-il point de fils? n'a-t-il point d'héritier? Pourquoi leur roi a-t-il hérité de Gad, et son peuple demeure-t-il dans ses villes?
2
-C'est pourquoi, voici, des jours viennent, dit l'Éternel, et je ferai entendre dans Rabba des fils d'Ammon la clameur de la guerre, et elle sera un monceau de ruines, et ses villes seront brûlées par le feu, et Israël aura en héritage ceux qui étaient ses héritiers, dit l'Éternel.
3
Hurle, Hesbon! car Aï est dévastée. Criez, filles de Rabba, ceignez-vous de sacs, lamentez-vous, et courez çà et là entre les clôtures, car leur roi ira en captivité, ses sacrificateurs et ses princes ensemble.
4
Pourquoi te glorifies-tu des vallées? Ta vallée ruissellera, fille infidèle, qui te confies en tes trésors, disant: Qui viendra contre moi?
5
Voici, je fais venir, de tous tes alentours, la frayeur contre toi, dit le Seigneur, l'Éternel des armées; et vous serez chassés chacun devant soi, et il n'y aura personne qui rassemble les fugitifs.
6
Et après cela, je rétablirai les captifs des fils d'Ammon, dit l'Éternel.
7
Sur Édom. Ainsi dit l'Éternel des armées: N'y a-t-il plus de sagesse dans Théman? Le conseil des intelligents a-t-il péri? leur sagesse est-elle perdue?
8
Fuyez, tournez le dos, habitez dans les lieux profonds, vous, habitants de Dedan, car je ferai venir sur Ésaü sa calamité, le temps où je le visiterai.
9
Si des vendangeurs venaient chez toi, ne laisseraient-ils pas des grappillages? si c'étaient des voleurs de nuit, ils ne détruiraient que ce qui leur suffirait.
10
Mais moi, j'ai dépouillé Ésaü, j'ai découvert ses lieux secrets; il ne peut se cacher. Sa semence est dévastée, et ses frères et ses voisins, et il n'est plus.
11
Laisse tes orphelins, moi je les garderai en vie, et que tes veuves se confient en moi.
12
Car ainsi dit l'Éternel: Voici, ceux dont le jugement n'était pas de boire la coupe, la boiront certainement; et toi tu resterais entièrement impuni? Tu ne resteras pas impuni, mais tu la boiras certainement.
13
Car j'ai juré par moi-même, dit l'Éternel, que Botsra sera une désolation, un opprobre, un désert, et une malédiction, et que toutes ses villes seront des déserts perpétuels.
14
J'ai entendu une rumeur de par l'Éternel, et un ambassadeur a été envoyé parmi les nations: Assemblez-vous, et venez contre lui, et levez-vous pour la guerre.
15
Car voici, je t'ai fait petit parmi les nations, méprisé parmi les hommes.
16
Ta fierté, l'arrogance de ton cœur, t'a séduit, toi qui demeures dans les creux du rocher, et qui t'es emparé du haut de la colline. Quand tu élèverais ton nid comme l'aigle, je te ferai descendre de là, dit l'Éternel.
17
Et Édom sera une désolation; quiconque passera près de lui, sera étonné et sifflera à cause de toutes ses plaies.
18
Comme dans la subversion de Sodome et de Gomorrhe et des villes voisines, dit l'Éternel, personne n'y habitera et aucun fils d'homme n'y séjournera.
19
Voici, comme un lion, il monte de la crue du Jourdain contre la demeure forte; car je les en chasserai précipitamment. Et qui est l'homme choisi, que je préposerai sur lui? Car qui est comme moi, et qui m'assignera le temps, et qui sera le pasteur qui se tiendra devant moi?
20
C'est pourquoi, écoutez le conseil de l'Éternel, qu'il a formé contre Édom, et les pensées qu'il a pensées contre les habitants de Théman: Si les petits du troupeau ne les entraînent! S'il ne rend désolée pour eux leur habitation!
21
Au bruit de leur chute la terre tremble; il y a un cri! le bruit en est entendu à la mer Rouge.
22
Voici, il monte comme un aigle, et il vole, et il étend ses ailes sur Botsra; et le cœur des hommes forts d'Édom sera en ce jour-là comme le cœur d'une femme en travail.
23
Sur Damas. Hamath et Arpad sont honteuses, car elles ont entendu un bruit de malheur; elles défaillent; il y a une tourmente dans la mer, elle ne peut rester tranquille.
24
Damas est devenue lâche, elle se tourne pour fuir, l'effroi l'a saisie; la détresse et les angoisses se sont emparées d'elle comme d'une femme qui enfante.
25
Dans quel abandonnement n'est-elle pas, la ville de la louange, la cité de mon délice!
26
Aussi ses jeunes gens sont tombés dans ses places et tous ses hommes de guerre sont détruits en ce jour, dit l'Éternel des armées.
27
Et j'allumerai un feu dans les murs de Damas, et il dévorera les palais de Ben-Hadad.
28
Sur Kédar et sur les royaumes de Hatsor, que Nebucadnetsar, roi de Babylone, frappa. Ainsi dit l'Éternel: Levez-vous, montez contre Kédar, et détruisez les fils de l'orient.
29
On prendra leurs tentes et leur menu bétail, on emmènera leurs tapis, et tous leurs bagages, et leurs chameaux; et on leur criera: La terreur de tous côtés!
30
Fuyez, enfuyez-vous très-loin, habitez dans les lieux profonds, vous, habitants de Hatsor, dit l'Éternel; car Nebucadnetsar, roi de Babylone, a formé un dessein contre vous, et il a conçu une pensée contre eux.
31
Levez-vous, montez vers la nation qui jouit de la paix, qui habite en sécurité, dit l'Éternel; elle n'a ni portes ni barres; ils demeurent seuls.
32
Et leurs chameaux seront un butin, et la multitude de leurs troupeaux sera une proie; et je les disperserai à tout vent, ceux qui coupent les coins de leur barbe, et je ferai venir de tous les côtés leur calamité, dit l'Éternel.
33
Et Hatsor deviendra un repaire de chacals, une désolation à toujours; personne n'y habitera et aucun fils d'homme n'y séjournera.
34
La parole de l'Éternel, qui vint à Jérémie le prophète, sur Élam, au commencement du règne de Sédécias, roi de Juda, disant:
35
Ainsi dit l'Éternel des armées: Voici, je briserai l'arc d'Élam, les prémices de sa force.
36
Et je ferai venir contre Élam les quatre vents, des quatre bouts des cieux, et je les disperserai à tous ces vents; et il n'y aura point de nation où ne viennent les fugitifs d'Élam.
37
Et je ferai trembler les Élamites devant leurs ennemis et devant ceux qui cherchent leur vie; et je ferai venir du mal sur eux, l'ardeur de ma colère, dit l'Éternel; et j'enverrai après eux l'épée, jusqu'à ce que je les aie consumés.
38
Et je mettrai mon trône en Élam, et j'en ferai périr le roi et les princes, dit l'Éternel.
39
Et il arrivera, à la fin des jours, que je rétablirai les captifs d'Élam, dit l'Éternel.
Jeremjáš
Chapitre 49
1
Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí?
2
Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin.
3
Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu.
4
Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne?
5
Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se.
6
A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin.
7
Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich?
8
Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho.
9
Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou?
10
Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl:
11
Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte.
12
Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš.
13
Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou.
14
Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.
15
Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi.
16
To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin.
17
I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími;
18
Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.
19
Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?
20
Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich.
21
Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého.
22
Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
23
Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti.
24
Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku.
25
Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé?
26
Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů.
27
A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy.
28
Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní.
29
Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol.
30
Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost.
31
Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí.
32
Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin.
33
I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka.
34
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí:
35
Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich.
36
Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských.
37
A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním.
38
I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin.
39
A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin.