Comparer
Job 15
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 15
1
Éliphaz, le Thémanite, répondit et dit:
2
Le sage répondra-t-il avec une connaissance qui n'est que du vent, et gonflera-t-il sa poitrine du vent d'orient,
3
Contestant en paroles qui ne profitent pas et en discours qui ne servent à rien?
4
Certes tu détruis la crainte de Dieu, et tu restreins la méditation devant Dieu.
5
Car ta bouche fait connaître ton iniquité, et tu as choisi le langage des hommes rusés.
6
Ta bouche te condamnera, et non pas moi, et tes lèvres déposent contre toi.
7
Es-tu né le premier des hommes, et as-tu été enfanté avant les collines?
8
As-tu entendu ce qui se dit dans le conseil secret de Dieu, et as-tu accaparé pour toi la sagesse?
9
Que sais-tu que nous ne sachions? que comprends-tu qui ne soit également avec nous?
10
Parmi nous il y a aussi des hommes à cheveux blancs et des vieillards plus âgés que ton père.
11
Est-ce trop peu pour toi que les consolations de Dieu et la parole douce qui se fait entendre à toi?
12
Comment ton cœur t'emporte-t-il, et comment tes yeux clignent-ils,
13
Que tu tournes contre Dieu ton esprit et que tu fasses sortir de ta bouche des discours?
14
Qu'est-ce que l'homme mortel, pour qu'il soit pur, et celui qui est né d'une femme, pour qu'il soit juste?
15
Voici, il ne se fie pas à ses saints, et les cieux ne sont pas purs à ses yeux:
16
Combien plus l'homme, qui boit l'iniquité comme l'eau, est-il abominable et corrompu!
17
Je t'enseignerai, écoute-moi; et ce que j'ai vu je te le raconterai,
18
Ce que les sages ont déclaré d'après leurs pères et n'ont pas caché; -
19
A eux seuls la terre fut donnée, et aucun étranger ne passa au milieu d'eux: -
20
Tous ses jours, le méchant est tourmenté, et peu d'années sont réservées à l'homme violent;
21
La voie des choses effrayantes est dans ses oreilles; au milieu de la prospérité, le dévastateur arrive sur lui;
22
Il ne croit pas revenir des ténèbres, et l'épée l'attend;
23
Il erre çà et là pour du pain: -où en trouver? Il sait qu'à son côté un jour de ténèbres est préparé;
24
La détresse et l'angoisse le jettent dans l'alarme, elles l'assaillent comme un roi prêt pour la mêlée.
25
Car il a étendu sa main contre Dieu, et il s'élève contre le Tout-puissant:
26
Il court contre lui, le cou tendu, sous les bosses épaisses de ses boucliers.
27
Car il a couvert sa face de sa graisse, et a rendu gras ses flancs.
28
Et il habitera des villes ruinées, des maisons que personne n'habite, qui vont devenir des monceaux de pierres.
29
Il ne deviendra pas riche, et son bien ne subsistera pas, et ses possessions ne s'étendront pas sur la terre.
30
Il ne sortira pas des ténèbres; la flamme séchera ses rejetons, et il s'en ira par le souffle de sa bouche.
31
Qu'il ne compte pas sur la vanité: il sera déçu, car la vanité sera sa récompense;
32
Avant son jour, elle sera complète, et son rameau ne verdira pas.
33
Il se défait, comme une vigne, de ses grappes vertes, et, comme un olivier, il rejette ses fleurs.
34
Car la famille des impies sera stérile, et le feu dévorera les tentes où entrent les présents.
35
Il conçoit la misère et enfante la malheur, et son sein prépare la tromperie.
Jób
Chapitre 15
1
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.