Comparer
Job 23
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 23
1
Et Job répondit et dit:
2
Encore aujourd'hui ma plainte est amère, la main qui s'appesantit sur moi est plus pesante que mon gémissement!
3
Oh! si je savais le trouver, et parvenir là où il est assis!
4
J'exposerais ma juste cause devant lui, et je remplirais ma bouche d'arguments;
5
Je saurais les paroles qu'il me répondrait, et je comprendrais ce qu'il me dirait.
6
Contesterait-il avec moi dans la grandeur de sa force? Non, mais il ferait attention à moi.
7
Là, un homme droit raisonnerait avec lui, et je serais délivré pour toujours de mon juge.
8
Voici, je vais en avant, mais il n'y est pas; et en arrière, mais je ne l'aperçois pas;
9
A gauche, quand il y opère, mais je ne le discerne pas; il se cache à droite, et je ne le vois pas.
10
Mais il connaît la voie que je suis; il m'éprouve, je sortirai comme de l'or.
11
Mon pied s'attache à ses pas; j'ai gardé sa voie, et je n'en ai point dévié.
12
Je ne me suis pas retiré du commandement de ses lèvres; j'ai serré par devers moi les paroles de sa bouche plus que le propos de mon propre cœur.
13
Mais lui, il a une pensée, et qui l'en fera revenir? Ce que son âme désire, il le fait.
14
Car il achèvera ce qui est déterminé pour moi; et bien des choses semblables sont auprès de lui.
15
C'est pourquoi je suis terrifié devant sa face; je considère, et je suis effrayé devant lui.
16
Et Dieu a fait défaillir mon cœur, et le Tout-puissant m'a frappé de terreur;
17
Parce que je n'ai pas été anéanti devant les ténèbres, et qu'il ne m'a pas caché l'obscurité.
Jób
Chapitre 23
1
Tedy odpověděl Job a řekl:
2
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.