Comparer
Job 33
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 33
1
Mais toutefois, Job, je te prie, écoute ce que je dis, et prête l'oreille à toutes mes paroles.
2
Voici, j'ai ouvert ma bouche, ma langue parle dans mon palais.
3
Mes paroles seront selon la droiture de mon cœur, et ce que je sais mes lèvres le diront avec pureté.
4
L'Esprit de Dieu m'a fait, et le souffle du Tout-puissant m'a donné la vie.
5
Si tu le peux, réponds-moi; arrange des paroles devant moi, tiens-toi là!
6
Voici, je suis comme toi quant à Dieu, je suis fait d'argile, moi aussi.
7
Voici, ma terreur ne te troublera pas, et mon poids ne t'accablera pas.
8
Certainement tu as dit à mes propres oreilles, et j'ai entendu le son de tes discours:
9
Moi, je suis net, sans transgression; je suis pur, et il n'y a pas d'iniquité en moi;
10
Voici, il trouve des occasions d'inimitié contre moi, il me considère comme son ennemi;
11
Il a mis mes pieds dans les ceps, il observe toutes mes voies.
12
Voici, je te répondrai qu'en cela tu n'as pas été juste, car Dieu est plus grand que l'homme.
13
Pourquoi contestes-tu avec lui? car d'aucune de ses actions il ne rend compte.
14
Car Dieu parle une fois, et deux fois-et l'on n'y prend pas garde-
15
Dans un songe, dans une vision de nuit, quand un profond sommeil tombe sur les hommes, quand ils dorment sur leurs lits:
16
Alors il ouvre l'oreille aux hommes et scelle l'instruction qu'il leur donne,
17
Pour détourner l'homme de ce qu'il fait; et il cache l'orgueil à l'homme;
18
préserve son âme de la fosse, et sa vie de se jeter sur l'épée.
19
Il est châtié aussi sur son lit par la douleur, et la lutte de ses os est continuelle,
20
sa vie prend en dégoût le pain, et son âme l'aliment qu'il aimait;
21
Sa chair est consumée et ne se voit plus, et ses os, qu'on ne voyait pas, sont mis à nu;
22
Et son âme s'approche de la fosse, et sa vie, de ceux qui font mourir.
23
S'il y a pour lui un messager, un interprète, un entre mille, pour montrer à l'homme ce qui, pour lui, est la droiture,
24
Il lui fera grâce, et il dira: Délivre-le pour qu'il ne descende pas dans la fosse: j'ai trouvé une propitiation.
25
Alors sa chair aura plus de fraîcheur que dans l'enfance; il reviendra aux jours de sa jeunesse;
26
Il suppliera Dieu, et Dieu l'aura pour agréable; et il verra sa face avec des chants de triomphe, et Dieu rendra à l'homme sa justice.
27
Il chantera devant les hommes, et dira: J'ai péché et j'ai perverti la droiture, et il ne me l'a pas rendu;
28
Il a délivré mon âme pour qu'elle n'allât pas dans la fosse, et ma vie verra la lumière.
29
Voilà, Dieu opère toutes ces choses deux fois, trois fois, avec l'homme,
30
Pour détourner son âme de la fosse, pour qu'il soit illuminé de la lumière des vivants.
31
Sois attentif, Job, écoute-moi; tais-toi, et moi je parlerai.
32
S'il y a quelque chose à dire, réponds-moi; parle, car je désire que tu sois trouvé juste;
33
Sinon, écoute-moi, tais-toi, et je t'enseignerai la sagesse.
Jób
Chapitre 33
1
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9
Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.