Comparer
Job 34
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 34
1
Et Élihu reprit la parole et dit:
2
Sages, écoutez mes paroles, et vous qui avez de la connaissance, prêtez-moi l'oreille;
3
Car l'oreille éprouve les discours, comme le palais goûte les aliments.
4
Choisissons pour nous ce qui est juste, et reconnaissons entre nous ce qui est bon.
5
Car Job a dit: Je suis juste, et Dieu a écarté mon droit;
6
Mentirai-je contre ma droiture? ma blessure est incurable, sans qu'il y ait de transgression.
7
Qui est l'homme qui soit comme Job? Il boit la moquerie comme l'eau;
8
Il marche dans la compagnie des ouvriers d'iniquité, et il chemine avec les hommes méchants.
9
Car il a dit: Il ne profite de rien à l'homme de trouver son plaisir en Dieu.
10
C'est pourquoi, hommes de sens, écoutez-moi: Loin de Dieu la méchanceté, et loin du Tout-puissant l'iniquité!
11
Car il rendra à l'homme ce qu'il aura fait, et il fera trouver à chacun selon sa voie.
12
Certainement Dieu n'agit pas injustement, et le Tout-puissant ne pervertit pas le droit.
13
Qui a confié la terre à ses soins, et qui a placé le monde entier sous lui?
14
S'il ne pensait qu'à lui-même et retirait à lui son esprit et son souffle,
15
Toute chair expirerait ensemble et l'homme retournerait à la poussière.
16
Si tu as de l'intelligence, écoute ceci; prête l'oreille à la voix de mes paroles.
17
Celui qui hait la justice gouvernera-t-il donc? Et condamneras-tu le juste par excellence?
18
Dira-t-on Bélial, au roi? -Méchants, aux nobles?
19
Combien moins à celui qui ne fait pas acception de la personne des princes, et qui n'a pas égard au riche plutôt qu'au pauvre; car ils sont tous l'œuvre de ses mains.
20
Ils mourront en un moment; au milieu de la nuit les peuples chancellent et s'en vont, et les puissants sont retirés sans main.
21
Car ses yeux sont sur les voies de l'homme, et il voit tous ses pas.
22
Il n'y a pas de ténèbres, il n'y a pas d'ombre de la mort, où se puissent cacher les ouvriers d'iniquité.
23
Car il ne pense pas longtemps à un homme pour le faire venir devant Dieu en jugement.
24
Il brise les puissants, sans examen, et il fait que d'autres se tiennent à leur place;
25
En effet il connaît leurs œuvres: il les renverse de nuit, et ils sont écrasés.
26
Il les frappe comme des méchants dans le lieu où ils sont en vue,
27
Parce qu'ils se sont retirés de lui, et qu'ils n'ont pas considéré toutes ses voies,
28
Pour faire monter vers lui le cri du pauvre, en sorte qu'il entende le cri des malheureux.
29
Quand il donne la tranquillité, qui troublera? Il cache sa face, et qui le verra? Il fait ainsi, soit à une nation, soit à un homme,
30
Pour empêcher l'homme impie de régner, pour écarter du peuple les pièges.
31
Car a-t-il jamais dit à Dieu: Je porte ma peine, je ne ferai plus de mal;
32
Ce que je ne vois pas, montre-le-moi; si j'ai commis l'iniquité, je ne le referai pas?
33
Rétribuera-t-il selon tes pensées? car tu as rejeté son jugement, car toi, tu as choisi, et non pas moi; ce que tu sais, dis-le donc.
34
Les hommes de sens me diront, et un homme sage qui m'écoute:
35
Job n'a pas parlé avec connaissance, et ses paroles ne sont pas intelligentes;
36
Je voudrais que Job fût éprouvé jusqu'au bout, parce qu'il a répondu à la manière des hommes iniques;
37
Car il a ajouté à son péché la transgression; il bat des mains parmi nous, et multiplie ses paroles contre Dieu.
Jób
Chapitre 34
1
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.