Comparer
Psaumes 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psaumes
Chapitre 17
1
Écoute, ô Éternel, la justice; sois attentif à mon cri; prête l'oreille à ma prière, qui ne s'élève pas de lèvres trompeuses.
2
Que mon droit sorte de ta présence, que tes yeux regardent à la droiture.
3
Tu as sondé mon cœur, tu m'as visité de nuit; tu m'as éprouvé au creuset, tu n'as rien trouvé; ma pensée ne va pas au delà de ma parole.
4
Quant aux actions de l'homme, par la parole de tes lèvres je me suis gardé des voies de l'homme violent.
5
Quand tu soutiens mes pas dans tes sentiers, mes pieds ne chancellent point.
6
Je t'ai invoqué, car tu m'exauceras, ô Dieu! Incline ton oreille vers moi, écoute mes paroles.
7
Rends admirable ta bonté, toi qui, par ta droite, sauves de leurs adversaires ceux qui se confient en toi.
8
Garde-moi comme la prunelle de l'œil; cache-moi sous l'ombre de tes ailes,
9
devant ces méchants qui me dévastent, mes ardents ennemis qui m'entourent.
10
Ils sont enfermés dans leur propre graisse; de leur bouche, ils parlent avec hauteur.
11
A chacun de nos pas maintenant ils nous environnent; ils fixent leurs yeux, se baissant jusqu'à terre:
12
Il est semblable au lion avide de déchirer, et comme le lionceau qui se tient dans les lieux cachés.
13
Lève-toi, Éternel! devance-le, renverse-le; délivre mon âme du méchant par ton épée,
14
Délivre-moi des hommes par ta main, ô Éternel! des hommes de ce monde, qui ont leur portion dans cette vie, et dont tu remplis le ventre de tes biens cachés; ils sont rassasiés de fils, et ils laissent le reste de leurs biens à leurs enfants.
15
Moi, je verrai ta face en justice; quand je serai réveillé, je serai rassasié de ton image.
Žalmy
Chapitre 17
1
Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
2
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
5
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
10
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
12
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
13
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
14
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
15
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.