Comparer
Psaumes 18
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psaumes
Chapitre 18
1
Je t'aimerai, ô Éternel, ma force!
2
Éternel, mon rocher, et mon lieu fort, et celui qui me délivre! Mon Dieu, mon rocher, en qui je me confie, mon bouclier et la corne de mon salut, ma haute retraite!
3
Je crierai à l'Éternel, qui est digne d'être loué, et je serai sauvé de mes ennemis.
4
Les cordeaux de la mort m'ont environné, et les torrents de Bélial m'ont fait peur;
5
Les cordeaux du shéol m'ont entouré, les filets de la mort m'ont surpris:
6
Dans ma détresse j'ai invoqué l'Éternel, et j'ai crié à mon Dieu: de son temple, il a entendu ma voix, et mon cri est parvenu devant lui à ses oreilles.
7
Alors la terre fut ébranlée, et trembla, et les fondements des montagnes furent secoués et furent ébranlés, parce qu'il était irrité.
8
Une fumée montait de ses narines, et un feu sortant de sa bouche dévorait; des charbons en jaillissaient embrasés.
9
Et il abaissa les cieux, et descendit; et il y avait une obscurité profonde sous ses pieds.
10
Il était monté sur un chérubin, et volait, et il planait sur les ailes du vent.
11
Il mit les ténèbres pour sa demeure secrète comme sa tente autour de lui, des ténèbres d'eaux, d'épaisses nuées de l'air.
12
De la splendeur qui était devant lui, ses nuées épaisses passaient, de la grêle et des charbons de feu.
13
Et l'Éternel tonna dans les cieux, et le Très-haut fit retentir sa voix, -de la grêle et des charbons de feu.
14
Et il tira ses flèches et dispersa mes ennemis; il lança des éclairs et les mit en déroute.
15
Alors les lits des eaux parurent, et les fondements du monde furent mis à découvert, quand tu les tanças, ô Éternel, par le souffle du vent de tes narines.
16
D'en haut il étendit sa main, il me prit, il me tira des grandes eaux;
17
Il me délivra de mon puissant ennemi et de ceux qui me haïssaient; car ils étaient plus forts que moi.
18
Ils m'avaient surpris au jour de ma calamité, mais l'Éternel fut mon appui.
19
Et il me fit sortir au large, il me délivra, parce qu'il prenait son plaisir en moi.
20
L'Éternel m'a récompensé selon ma justice, il m'a rendu selon la pureté de mes mains;
21
Car j'ai gardé les voies de l'Éternel, et je ne me suis point méchamment détourné de mon Dieu.
22
Car toutes ses ordonnances ont été devant moi; et ses statuts, je ne les ai pas écartés de moi.
23
Et j'ai été parfait avec lui, et je me suis gardé de mon iniquité.
24
Et l'Éternel m'a rendu selon ma justice, selon la pureté de mes mains devant ses yeux.
25
Avec celui qui use de grâce, tu uses de grâce; avec l'homme parfait, tu te montres parfait;
26
Avec celui qui est pur, tu te montres pur; et avec le pervers, tu es roide.
27
Car toi tu sauveras le peuple affligé, et tu abaisseras les yeux hautains.
28
Car c'est toi qui fais luire ma lampe: l'Éternel, mon Dieu, fait resplendir mes ténèbres.
29
Car, par toi, je courrai au travers d'une troupe, et, par mon Dieu, je franchirai une muraille.
30
Quant à Dieu, sa voie est parfaite; la parole de l'Éternel est affinée; il est un bouclier à tous ceux qui se confient en lui.
31
Car qui est Dieu, hormis l'Éternel, et qui est un rocher, si ce n'est notre Dieu,
32
Le Dieu qui me ceint de force et qui rend ma voie parfaite? -
33
Qui rend mes pieds pareils à ceux des biches et me fait tenir debout sur mes lieux élevés;
34
Qui enseigne mes mains à combattre, et mes bras bandent un arc d'airain.
35
Et tu m'as donné le bouclier de ton salut, et ta droite m'a soutenu, et ta débonnaireté m'a agrandi.
36
Tu as mis au large mes pas sous moi, et les chevilles de mes pieds n'ont pas chancelé.
37
J'ai poursuivi mes ennemis, et je les ai atteints; et je ne m'en suis pas retourné que je ne les aie consumés.
38
Je les ai transpercés, et ils n'ont pu se relever; ils sont tombés sous mes pieds.
39
Et tu m'as ceint de force pour le combat; tu as courbé sous moi ceux qui s'élevaient contre moi.
40
Et tu as fait que mes ennemis m'ont tourné le dos; et ceux qui me haïssaient, je les ai détruits.
41
Ils criaient, et il n'y avait point de sauveur; ils criaient à l'Éternel, et il ne leur a pas répondu.
42
Et je les ai brisés menu comme la poussière devant le vent; je les ai jetés loin comme la boue des rues.
43
Tu m'as délivré des débats du peuple; tu m'as établi chef des nations; un peuple que je ne connaissais pas me servira.
44
Dès qu'ils ont entendu de leur oreille, ils m'ont obéi; les fils de l'étranger se sont soumis à moi en dissimulant.
45
Les fils de l'étranger ont dépéri, et ils sont sortis en tremblant de leurs lieux cachés.
46
L'Éternel est vivant; et que mon Rocher soit béni! Et que le Dieu de mon salut soit exalté,
47
Le Dieu qui m'a donné des vengeances, et qui m'a assujetti les peuples,
48
Qui m'a délivré de mes ennemis! Même tu m'as élevé au-dessus de ceux qui s'élèvent contre moi, tu m'as délivré de l'homme violent.
49
C'est pourquoi, Éternel! je te célébrerai parmi les nations, et je chanterai des cantiques à la gloire de ton nom.
50
C'est lui qui a donné de grandes délivrances à son roi, et qui use de bonté envers son oint, envers David, et envers sa semence, à toujours.
Žalmy
Chapitre 18
1
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:
2
Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
3
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
4
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
5
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
6
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.
7
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
8
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
10
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
12
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
13
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
14
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
15
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
16
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
17
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
18
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
21
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
22
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
24
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
25
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
26
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
27
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
29
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
30
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
31
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
32
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
33
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
34
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
35
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
36
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
37
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
38
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
39
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
40
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
41
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
42
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
44
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
45
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
46
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
47
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
48
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
49
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
50
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
51
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.