Comparer
Psaumes 40
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psaumes
Chapitre 40
1
J'ai attendu patiemment l'Éternel; et il s'est penché vers moi, et a entendu mon cri.
2
Il m'a fait monter hors du puits de la destruction, hors d'un bourbier fangeux; et il a mis mes pieds sur un roc, il a établi mes pas.
3
Et il a mis dans ma bouche un cantique nouveau, la louange de notre Dieu. Plusieurs le verront, et craindront, et se confieront en l'Éternel.
4
Bienheureux l'homme qui a mis en l'Éternel sa confiance, et ne s'est pas tourné vers les orgueilleux et ceux qui se détournent vers le mensonge!
5
Tu as multiplié, toi, Éternel mon Dieu, tes œuvres merveilleuses et tes pensées envers nous; on ne peut les arranger devant toi. Si je veux les déclarer et les dire, -elles sont trop nombreuses pour les raconter.
6
Au sacrifice et à l'offrande de gâteau tu n'as pas pris plaisir: tu m'as creusé des oreilles; tu n'as pas demandé d'holocauste ni de sacrifice pour le péché.
7
Alors j'ai dit: Voici, je viens; il est écrit de moi dans le rouleau du livre.
8
C'est mes délices, ô mon Dieu, de faire ce qui est ton bon plaisir, et ta loi est au dedans de mes entrailles.
9
J'ai annoncé la justice dans la grande congrégation; voici, je n'ai point retenu mes lèvres, Éternel! tu le sais.
10
Je n'ai point caché ta justice au dedans de mon cœur; j'ai parlé de ta fidélité et de ton salut; je n'ai point célé ta bonté et ta vérité dans la grande congrégation.
11
Toi, Éternel! ne retiens pas loin de moi tes compassions; que ta bonté et ta vérité me gardent continuellement.
12
Car des maux sans nombre m'ont entouré; mes iniquités m'ont atteint, et je ne puis les regarder; elles sont plus nombreuses que les cheveux de ma tête, et mon cœur m'a abandonné.
13
Qu'il te plaise, ô Éternel! de me délivrer. Éternel! hâte-toi de me secourir.
14
Que ceux qui cherchent mon âme pour la détruire soient tous ensemble honteux et confondus; qu'ils se retirent en arrière et soient confus, ceux qui prennent plaisir à mon malheur.
15
Que ceux qui disent de moi: Ha ha! ha ha! soient désolés, en récompense de leur honte.
16
Que tous ceux qui te cherchent s'égayent et se réjouissent en toi; que ceux qui aiment ton salut disent continuellement: Magnifié soit l'Éternel!
17
Et moi, je suis affligé et pauvre: le Seigneur pense à moi. Tu es mon secours et celui qui me délivre. Mon Dieu! ne tarde pas.
Žalmy
Chapitre 40
1
Přednímu zpěváku, Davidův žalm.
2
Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.
3
A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.
4
A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.
5
Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.
6
Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.
7
Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.
8
Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.
9
Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.
10
Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.
11
Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.
12
Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.
13
Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.
14
Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.
15
Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.
16
Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.
17
Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin.
18
Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž.