Comparer
Psaumes 68
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psaumes
Chapitre 68
1
Que Dieu se lève, que ses ennemis soient dispersés, et que ceux qui le haïssent s'enfuient devant lui.
2
Comme la fumée est dissipée, tu les dissiperas; comme la cire se fond devant le feu, les méchants périront devant Dieu.
3
Mais les justes se réjouiront, ils exulteront en la présence de Dieu et s'égayeront avec joie.
4
Chantez à Dieu, chantez son nom, dressez un chemin à celui qui passe comme à cheval par les déserts: son nom est Jah; réjouissez-vous devant lui.
5
Dieu, dans sa demeure sainte, est le père des orphelins et le juge des veuves.
6
Dieu fait habiter en famille ceux qui étaient seuls; il fait sortir ceux qui étaient enchaînés, pour qu'ils jouissent de l'abondance; mais les rebelles demeurent dans une terre aride.
7
O Dieu! quand tu sortis devant ton peuple, quand tu marchas dans le désert, (Sélah)
8
La terre trembla; les cieux aussi distillèrent des eaux devant Dieu, ce Sinaï trembla devant Dieu, le Dieu d'Israël.
9
O Dieu! tu répandis une pluie abondante sur ton héritage, et, quand il était las, tu l'établis.
10
Ton troupeau a habité là; dans ta bonté, tu préparas tes biens pour l'affligé, ô Dieu!
11
Le Seigneur donna la parole: grande fut la foule des femmes qui répandirent la bonne nouvelle.
12
Les rois des armées s'enfuirent; ils s'enfuirent, et celle qui demeurait dans la maison partagea le butin.
13
Quoique vous ayez été couchés au milieu des étables, vous serez comme les ailes d'une colombe couverte d'argent, et dont le plumage est comme l'or vert.
14
Quand le Tout-Puissant y dispersa des rois, le pays devint blanc comme la neige du Tsalmon.
15
Une montagne de Basan est la montagne de Dieu, une montagne à plusieurs sommets, une montagne de Basan.
16
Pourquoi, montagnes à plusieurs sommets, regardez-vous avec jalousie la montagne que Dieu a désirée pour y habiter? Oui, l'Éternel y demeurera pour toujours.
17
Les chars de Dieu sont par vingt mille, par milliers redoublés; le Seigneur est au milieu d'eux: c'est un Sinaï en sainteté.
18
Tu es monté en haut, tu as emmené captive la captivité; tu as reçu des dons dans l'homme, et même pour les rebelles, afin que Jah, Dieu, ait une demeure.
19
Béni soit le Seigneur, qui, de jour en jour, nous comble de ses dons, le Dieu qui nous sauve. Sélah.
20
Notre Dieu est un Dieu de salut; et c'est à l'Éternel, le Seigneur, de faire sortir de la mort.
21
Mais Dieu brisera la tête de ses ennemis, le crâne chevelu de ceux qui marchent dans leurs iniquités.
22
Le Seigneur a dit: Je ramènerai les miens de Basan, je les ramènerai des profondeurs de la mer;
23
Afin que tu trempes ton pied dans le sang de tes ennemis, et que la langue de tes chiens en ait sa part.
24
Ils ont vu ta marche, ô Dieu! la marche de mon Dieu, de mon roi, dans le lieu saint:
25
Les chanteurs allaient devant, ensuite les joueurs d'instruments à cordes, au milieu des jeunes filles jouant du tambourin.
26
Dans les congrégations bénissez Dieu, le Seigneur, -vous qui êtes de la source d'Israël!
27
Là est Benjamin, le petit, qui domine sur eux; les princes de Juda, leur troupe; les princes de Zabulon, les princes de Nephthali.
28
Ton Dieu a commandé ta force. Établis en force, ô Dieu, ce que tu as fait pour nous!
29
A cause de ton peuple, à Jérusalem, les rois t'apporteront des présents.
30
Tance la bête des roseaux, l'assemblée des forts taureaux, avec les veaux des peuples: chacun se prosterne, offrant des lingots d'argent. Disperse les peuples qui trouvent leurs délices dans la guerre.
31
Des grands viendront d'Égypte; Cush s'empressera d'étendre ses mains vers Dieu.
32
Royaumes de la terre, chantez à Dieu, chantez les louanges du Seigneur, (Sélah),
33
A celui qui passe comme à cheval sur les cieux, sur les cieux d'ancienneté! Voici, il fait retentir sa voix, un voix puissante.
34
Attribuez la force à Dieu: sa majesté est sur Israël, et sa force dans les nuées.
35
Tu es terrible, ô Dieu! du milieu de tes sanctuaires. Le Dieu d'Israël, c'est lui qui donne la puissance et la force à son peuple. Béni soit Dieu!
Žalmy
Chapitre 68
1
Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.
2
Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
3
Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
4
Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
5
Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
6
Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
7
Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
8
Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,
9
Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
10
Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
11
Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
12
Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
13
Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
14
Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
15
Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
16
Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
17
Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
18
Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
19
Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
20
Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.
21
Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
22
Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
23
Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
24
A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
25
Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
26
Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
27
V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
28
Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
29
Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
30
Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
31
Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
32
Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
33
Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,
34
Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
35
Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
36
Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.