Comparer
2 Korinćanima 3
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Korinćanima
Chapitre 3
1
Počinjemo li opet sami sebe preporučivati? Ili trebamo li, kao neki, preporučna pisma na vas ili od vas?
2
Vi ste pismo naše, upisano u srcima vašim; znaju ga i čitaju svi ljudi.
3
Vi ste, očito, pismo Kristovo kojemu mi poslužismo, napisano ne crnilom, nego Duhom Boga živoga; ne na pločama kamenim, nego na pločama od mesa, u srcima.
4
Takvo pouzdanje imamo po Kristu u Boga.
5
Ne kao da smo sami sobom, kao od sebe, sposobni što pomisliti, nego naša je sposobnost od Boga.
6
On nas osposobi za poslužitelje novoga Saveza, ne slova, nego Duha; jer slovo ubija, a Duh oživljuje.
7
Pa ako je smrtonosna služba, slovima uklesana u kamenju, bila tako slavna da sinovi Izraelovi nisu mogli pogledati u lice Mojsijevo zbog prolazne slave lica njegova,
8
koliko li će slavnija biti služba Duha.
9
Jer ako je služba osude bila slavna, mnogo je slavnija služba pravednosti.
10
I zbilja, nije ni bilo proslavljeno ono što je u toj mjeri proslavljeno, ako se usporedi s uzvišenijom slavom.
11
Jer ako je ono prolazno bilo slavno, mnogo je slavnije ovo što ostaje.
12
Imajući dakle takvo pouzdanje, nastupamo sa svom otvorenošću,
13
a ne kao Mojsije koji je stavljao prijevjes na lice da sinovi Izraelovi ne vide svršetak prolaznoga.
14
Ali otvrdnu im pamet. Doista, do dana današnjega zastire taj prijevjes čitanje Staroga zavjeta: nije im otkriveno da je u Kristu prestao.
15
Naprotiv, kad god se čita Mojsije, do danas prijevjes zastire srce njihovo.
16
Ali kad se Izrael obrati Gospodinu, skinut će se prijevjes.
17
Gospodin je Duh, a gdje je Duh Gospodnji, ondje je sloboda.
18
A svi mi, koji otkrivenim licem odrazujemo slavu Gospodnju, po Duhu se Gospodnjem preobražavamo u istu sliku - iz slave u slavu.
2 Korintským
Chapitre 3
1
Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným?
2
List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.
3
Nebo to zjevné jest, že jste vy list Kristův, zpravený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
4
Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
5
Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
6
Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.
7
A poněvadž přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
8
I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
9
Nebo poněvadž přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více rozhojňuje v slávě přisluhování spravedlnosti.
10
Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání převýšené slávy nového přisluhování.
11
Nebo poněvadž to pomíjející slavné bylo, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
12
Protož majíce takovou naději, mnohé svobody užíváme,
13
A ne jako Mojžíš, kterýž kladl zástření na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.
14
Ale ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.
15
Protož až do dnešního dne, když se čtou knihy Mojžíšovy, zastření jest položeno na jejich srdci.
16
Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňato bude zástření.
17
Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda.
18
My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.