Comparer
Luki 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Luki
Chapitre 22
1
Bližio se Blagdan beskvasnih kruhova zvan Pasha.
2
Glavari svećenički i pismoznanci tražili su kako da Isusa smaknu jer se bojahu naroda.
3
A Sotona uđe u Judu zvanog Iškariotski koji bijaše iz broja dvanaestorice.
4
On ode i ugovori s glavarima svećeničkim i zapovjednicima kako da im ga preda.
5
Oni se povesele i ugovore da će mu dati novca.
6
On pristade. Otada je tražio priliku da im ga preda mimo naroda.
7
Kada dođe Dan beskvasnih kruhova, u koji je trebalo žrtvovati pashu,
8
posla Isus Petra i Ivana i reče: “Hajdete, pripravite nam da blagujemo pashu.”
9
Rekoše mu: “Gdje hoćeš da pripravimo?”
10
On im reče: “Evo, čim uđete u grad, namjerit ćete se na čovjeka koji nosi krčag vode. Pođite za njim u kuću u koju uniđe
11
i recite domaćinu te kuće: 'Učitelj veli: Gdje je svratište u kojem bih blagovao pashu sa svojim učenicima?'
12
I on će vam pokazati na katu veliko blagovalište prostrto: ondje pripravite.”
13
Oni odu, nađu kako im je rekao i priprave pashu.
14
Kada dođe čas, sjede Isus za stol i apostoli s njim.
15
I reče im: “Svom sam dušom čeznuo ovu pashu blagovati s vama prije svoje muke.
16
Jer kažem vam, neću je više blagovati dok se ona ne završi u kraljevstvu Božjem.”
17
I uze čašu, zahvali i reče: “Uzmite je i razdijelite među sobom.
18
Jer kažem vam, ne, neću više piti od roda trsova dok kraljevstvo Božje ne dođe.”
19
I uze kruh, zahvali, razlomi i dade im govoreći: “Ovo je tijelo moje koje se za vas predaje. Ovo činite meni na spomen.”
20
Tako i čašu, pošto večeraše, govoreći: “Ova čaša novi je Savez u mojoj krvi koja se za vas prolijeva.”
21
“A evo, ruka mog izdajice sa mnom je na stolu.
22
Sin Čovječji, istina, ide kako je određeno, ali jao čovjeku onomu koji ga predaje.”
23
I oni se počeše ispitivati tko bi od njih mogao takvo što učiniti.
24
Uto nasta među njima prepirka tko bi od njih bio najveći.
25
A on im reče: “Kraljevi gospoduju svojim narodima i vlastodršci nazivaju sebe dobrotvorima.
26
Vi nemojte tako! Naprotiv, najveći među vama neka bude kao najmlađi; i predstojnik kao poslužitelj.
27
Ta tko je veći? Koji je za stolom ili koji poslužuje? Zar ne onaj koji je za stolom? A ja sam posred vas kao onaj koji poslužuje.”
28
“Da, vi ste sa mnom ustrajali u mojim kušnjama.
29
Ja vam stoga u baštinu predajem kraljevstvo što ga je meni predao moj Otac:
30
da jedete i pijete za mojim stolom u kraljevstvu mojemu i sjedite na prijestoljima sudeći dvanaest plemena Izraelovih.”
31
“Šimune, Šimune, evo Sotona zaiska da vas prorešeta kao pšenicu.
32
Ali ja sam molio za tebe da ne malakše tvoja vjera. Pa kad k sebi dođeš, učvrsti svoju braću.”
33
Petar mu reče: “Gospodine, s tobom sam spreman i u tamnicu i u smrt.”
34
A Isus će mu: “Kažem ti, Petre, neće se danas oglasiti pijetao dok triput ne zatajiš da me poznaš.”
35
I reče: “Kad sam vas poslao bez kese i bez torbe i bez sandala, je li vam što nedostajalo?” Oni odgovore: “Ništa.”
36
Nato će im: “No sada tko ima kesu, neka je uzme! Isto tako i torbu! A koji nema, neka proda svoju haljinu i neka kupi sebi mač
37
jer kažem vam, ono što je napisano treba se ispuniti na meni: Među zlikovce bi ubrojen. Uistinu, sve što se odnosi na mene ispunja se.”
38
Oni mu rekoše: “Gospodine, evo ovdje dva mača!” Reče im: “Dosta je!”
39
Tada iziđe te se po običaju zaputi na Maslinsku goru. Za njim pođoše i njegovi učenici.
40
Kada dođe onamo, reče im: “Molite da ne padnete u napast!”
41
I otrgnu se od njih koliko bi se kamenom dobacilo, pade na koljena pa se molio:
42
“Oče! Ako hoćeš, otkloni ovu čašu od mene. Ali ne moja volja, nego tvoja neka bude!”
43
A ukaza mu se anđeo s neba koji ga ohrabri. A kad je bio u smrtnoj muci, usrdnije se molio.
44
I bijaše znoj njegov kao kaplje krvi koje su padale na zemlju.
45
Usta od molitve, dođe učenicima i nađe ih snene od žalosti
46
pa im reče: “Što spavate? Ustanite! Molite da ne padnete u napast!”
47
Dok je on još govorio, eto svjetine, a pred njom jedan od dvanaestorice, zvani Juda. On se približi Isusu da ga poljubi.
48
Isus mu reče: “Juda, poljupcem Sina Čovječjeg predaješ?”
49
A oni oko njega, vidjevši što se zbiva, rekoše: “Gospodine, da udarimo mačem?”
50
I jedan od njih udari slugu velikoga svećenika i odsiječe mu desno uho.
51
Isus odgovori: “Pustite! Dosta!” Onda se dotače uha i zacijeli ga.
52
Nato Isus reče onima koji se digoše na nj, glavarima svećeničkim, zapovjednicima hramskim i starješinama: “Kao na razbojnika iziđoste s mačevima i toljagama!
53
Danomice bijah s vama u Hramu i ne digoste ruke na me. No ovo je vaš čas i vlast Tmina.”
54
Uhvatiše ga dakle, odvedoše i uvedoše u dom velikoga svećenika. Petar je išao za njim izdaleka.
55
A posred dvorišta naložiše vatru i posjedaše uokolo. Među njih sjedne Petar.
56
Ugleda ga neka sluškinja gdje sjedi kraj vatre, oštro ga pogleda i reče: “I ovaj bijaše s njim!”
57
A on zanijeka: “Ne znam ga, ženo!”
58
Malo zatim opazi ga netko drugi i reče: “I ti si od njih!” A Petar reče: “Čovječe, nisam!”
59
I nakon otprilike jedne ure drugi neki navaljivaše: “Doista, i ovaj bijaše s njim! Ta Galilejac je!”
60
A Petar će: “Čovječe, ne znam što govoriš!” I umah, dok je on još govorio, oglasi se pijetao.
61
Gospodin se obazre i upre pogled u Petra, a Petar se spomenu riječi Gospodinove, kako mu ono reče: “Prije nego se danas pijetao oglasi, zatajit ćeš me tri puta.”
62
I iziđe te gorko zaplaka.
63
A ljudi koji su Isusa čuvali udarajući ga poigravali se njime
64
i zastirući mu lice, zapitkivali ga: “Proreci tko te udario!”
65
I mnogim se drugim pogrdama nabacivali na nj.
66
A kad se razdanilo, sabra se starješinstvo narodno, glavari svećenički i pismoznanci te ga dovedoše pred svoje Vijeće
67
i rekoše: “Ako si ti Krist, reci nam!” A on će im: “Ako vam reknem, nećete vjerovati;
68
ako vas zapitam, nećete odgovoriti.
69
No od sada će Sin Čovječji sjedjeti zdesna Sile Božje.”
70
Nato svi rekoše: “Ti si, dakle, Sin Božji!” On im reče: “Vi velite! Ja jesam!”
71
Nato će oni: “Što nam još svjedočanstvo treba? Ta sami smo čuli iz njegovih usta!”
Lukáš
Chapitre 22
1
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
2
I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
3
Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
4
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
5
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6
A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
8
I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10
On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
12
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18
Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20
Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
49
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52
I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
53
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
54
A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55
A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57
A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
60
I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
67
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
69
Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
71
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.