Comparer
Luki 23
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Luki
Chapitre 23
1
I ustade sva ona svjetina. Odvedoše ga Pilatu
2
i stadoše ga optuživati: “Ovoga nađosmo kako zavodi naš narod i brani davati caru porez te za sebe tvrdi da je Krist, kralj.”
3
Pilat ga upita: “Ti li si kralj židovski?” On mu odgovori: “Ti kažeš!”
4
Tada Pilat reče glavarima svećeničkim i svjetini: “Nikakve krivnje ne nalazim na ovom čovjeku!”
5
No oni navaljivahu: “Buni narod naučavajući po svoj Judeji, počevši od Galileje pa dovde!”
6
Čuvši to, Pilat propita da li je taj čovjek Galilejac.
7
Saznavši da je iz oblasti Herodove, posla ga Herodu, koji i sam bijaše onih dana u Jeruzalemu.
8
A kad Herod ugleda Isusa, veoma se obradova jer ga je već odavna želo vidjeti zbog onoga što je o njemu slušao te se nadao od njega vidjeti koje čudo.
9
Postavljao mu je mnoga pitanja, ali mu Isus uopće nije odgovarao.
10
A stajahu ondje i glavari svećenički i pismoznanci optužujući ga žestoko.
11
Herod ga zajedno sa svojom vojskom prezre i ismija: obuče ga u bijelu haljinu i posla natrag Pilatu.
12
Onoga se dana Herod i Pilat sprijateljiše, jer prije bijahu neprijatelji.
13
A Pilat dade sazvati glavare svećeničke, vijećnike i narod
14
te im reče: “Doveli ste mi ovoga čovjeka kao da buni narod. Ja ga evo ispitah pred vama pa ne nađoh na njemu ni jedne krivice za koju ga optužujete.
15
A ni Herod jer ga posla natrag nama. Evo, on nije počinio ništa čime bi zaslužio smrt.
16
Kaznit ću ga dakle i pustiti.”
17
#
18
I povikaše svi uglas: “Smakni ovoga, a pusti nam Barabu!”
19
A taj bijaše bačen u tamnicu zbog neke pobune u gradu i ubojstva.
20
Pilat im stoga ponovno progovori hoteći osloboditi Isusa.
21
Ali oni vikahu: “Raspni, raspni ga!”
22
On im treći put reče: “Ta što je on zla učinio? Ne nađoh na njemu smrtne krivice. Kaznit ću ga dakle i pustiti.”
23
Ali oni navaljivahu iza glasa ištući da se razapne. I vika im bivala sve jača.
24
Pilat presudi da im bude što ištu.
25
Pusti onoga koji zbog pobune i ubojstva bijaše bačen u tamnicu, koga su iskali, a Isusa preda njima na volju.
26
Kad ga odvedoše, uhvatiše nekog Šimuna Cirenca koji je dolazio s polja i stave na nj križ da ga nosi za Isusom.
27
Za njim je išlo silno mnoštvo svijeta, napose žena, koje su plakale i naricale za njim.
28
Isus se okrenu prema njima pa im reče: “Kćeri Jeruzalemske, ne plačite nada mnom, nego plačite nad sobom i nad djecom svojom.
29
Jer evo idu dani kad će se govoriti: 'Blago nerotkinjama, utrobama koje ne rodiše i sisama koje ne dojiše.'
30
Tad će početi govoriti gorama: 'Padnite na nas!' i bregovima: 'Pokrijte nas!'
31
Jer ako se tako postupa sa zelenim stablom, što li će biti sa suhim?”
32
A vodili su i drugu dvojicu, zločince, da ih s njime pogube.
33
I kada dođoše na mjesto zvano Lubanja, ondje razapeše njega i te zločince, jednoga zdesna, drugoga slijeva.
34
A Isus je govorio: “Oče, oprosti im, ne znaju što čine!” I razdijeliše među se haljine njegove bacivši kocke.
35
Stajao je ondje narod i promatrao. A podrugivali se i glavari govoreći: “Druge je spasio, neka spasi sam sebe ako je on Krist Božji, Izabranik!”
36
Izrugivali ga i vojnici, prilazili mu i nudili ga octom
37
govoreći: “Ako si ti kralj židovski, spasi sam sebe!”
38
A bijaše i natpis ponad njega: “Ovo je kralj židovski.”
39
Jedan ga je od obješenih zločinaca pogrđivao: “Nisi li ti Krist? Spasi sebe i nas!”
40
A drugi ovoga prekoravaše: “Zar se ne bojiš Boga ni ti, koji si pod istom osudom?
41
Ali mi po pravdi jer primamo što smo djelima zaslužili, a on - on ništa opako ne učini.”
42
Onda reče: “Isuse, sjeti me se kada dođeš u kraljevstvo svoje.”
43
A on će mu: “Zaista ti kažem: danas ćeš biti sa mnom u raju!”
44
Bijaše već oko šeste ure kad nasta tama po svoj zemlji - sve do ure devete,
45
jer sunce pomrča, a hramska se zavjesa razdrije po sredini.
46
I povika Isus iza glasa: “Oče, u ruke tvoje predajem duh svoj!” To rekavši, izdahnu.
47
Kad satnik vidje što se zbiva, stane slaviti Boga: “Zbilja, čovjek ovaj bijaše pravednik!”
48
I kad je sav svijet koji se zgrnuo na taj prizor vidio što se zbiva, vraćao se bijući se u prsa.
49
Stajahu podalje i gledahu to svi znanci njegovi i žene koje su za njim išle iz Galileje.
50
I dođe čovjek imenom Josip, vijećnik, čovjek čestit i pravedan;
51
on ne privoli njihovoj odluci i postupku. Bijaše iz Arimateje, grada judejskoga i iščekivaše kraljevstvo Božje.
52
Taj dakle pristupi Pilatu i zaiska tijelo Isusovo.
53
Zatim ga skinu, povi u platno i položi u grob isklesan u koji još ne bijaše nitko položen.
54
Bijaše dan Priprave; subota je svitala.
55
A pratile to žene koje su s Isusom došle iz Galileje: motrile grob i kako je položeno tijelo njegovo.
56
Zatim se vrate i priprave miomirise i pomasti. U subotu mirovahu po propisu.
Lukáš
Chapitre 23
1
Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3
Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4
I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5
Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7
A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8
Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
9
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10
Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
11
A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12
I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14
Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
15
Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16
Protož potresce ho, propustím jej.
17
Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
18
Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
19
Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20
Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
21
A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
22
A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
23
Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
24
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
27
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
28
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29
Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
31
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32
Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
35
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36
Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37
A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
38
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
41
Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
46
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47
A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
50
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
52
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
53
A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
54
A byl den připravování, a sobota se začínala.
55
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.