Comparer
Mudre izreke 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Mudre izreke
Chapitre 5
1
Sine moj, čuj moju mudrost, prigni uho mojoj razboritosti
2
da sačuvaš oprez, da ti usne zadrže znanje.
3
Jer s usana žene preljubnice kaplje med i nepce joj je glađe od ulja,
4
ali je ona naposljetku gorka kao pelin, oštra kao dvosjekli mač.
5
Njene noge silaze k smrti, a koraci vode u Podzemlje.
6
Ona ne pazi na put života, ne mari što su joj staze kolebljive.
7
Zato me sada poslušaj, sine, i ne odstupaj od riječi mojih usta.
8
Neka je put tvoj daleko od nje i ne približuj se vratima njezine kuće,
9
da drugima ne bi dao svoju slavu i okrutnima svoje godine;
10
da se ne bi tuđinci nasitili tvoga dobra i da tvoja zaslužba ne ode u tuđu kuću;
11
da ne ridaš na koncu kad ti nestane tijela i puti
12
i da ne kažeš: “Oh, kako sam mrzio pouku i kako mi je srce preziralo ukor!
13
I ne slušah glasa svojih učitelja, niti priklonih uho onima što me poučavahu.
14
I umalo ne zapadoh u svako zlo, usred zbora i zajednice!”
15
Pij vodu iz svoje nakapnice i onu što teče iz tvoga studenca.
16
Moraju li se tvoji izvori razlijevati i tvoji potoci teći ulicama?
17
Nego neka oni budu samo tvoji, a ne i tuđinaca koji su uza te.
18
Neka je blagoslovljen izvor tvoj i raduj se sa ženom svoje mladosti:
19
neka ti je kao mila košuta i ljupka gazela, neka te grudi njene opajaju u svako doba, njezina ljubav zatravljuje bez prestanka!
20
TÓa zašto bi se, sine moj, zanosio preljubnicom i grlio tuđinki njedra?
21
Jer pred Jahvinim su očima čovjekovi putovi i on motri sve njegove staze.
22
Opakoga će uhvatiti njegova zloća i sapet će ga užad njegovih grijeha.
23
Umrijet će jer nema pouke, propast će zbog svoje goleme gluposti.
Přísloví
Chapitre 5
1
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
5
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
6
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.