Comparer
Mudre izreke 6
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Mudre izreke
Chapitre 6
1
Sine moj, kad jamčiš bližnjemu svojem i daš svoju ruku drugome,
2
vezao si se vlastitim usnama, uhvatio se riječima svojih usta;
3
učini onda ovo, sine moj: oslobodi se! Jer si dopao u ruke bližnjemu svojemu; idi, baci se preda nj i salijeći bližnjega svoga.
4
Ne daj sna svojim očima ni drijema svojim vjeđama;
5
otmi se kao gazela iz mreže i kao ptica iz ruku ptičaru.
6
Idi k mravu, lijenčino, promatraj njegove pute i budi mudar:
7
on nema vođe, nadzornika, ni nadstojnika,
8
ljeti se sebi brine za hranu i prikuplja jelo u doba žetve.
9
A ti, dokle ćeš, lijenčino, spavati? Kad ćeš se dići oda sna svoga?
10
Još malo odspavaj, još malo odrijemaj, još malo podvij ruke za počinak
11
i doći će tvoje siromaštvo kao skitač i tvoja oskudica kao oružanik.
12
Nevaljalac i opak čovjek hodi s lažljivim ustima;
13
namiguje očima, lupka nogama, pokazuje prstima;
14
prijevare su mu u srcu, snuje zlo u svako doba, zameće svađe.
15
Zato će mu iznenada doći propast, i učas će se slomiti i neće mu biti lijeka.
16
Šest je stvari koje Gospod mrzi, a sedam ih je gnusoba njegovu biću:
17
ohole oči, lažljiv jezik, ruke koje prolijevaju krv nevinu,
18
srce koje smišlja grešne misli, noge koje hitaju na zlo,
19
lažan svjedok koji širi laži, i čovjek koji zameće svađe među braćom.
20
Sine moj, čuvaj zapovijedi oca svoga i ne odbacuj nauka matere svoje.
21
Priveži ih sebi na srce zauvijek, ovij ih oko svoga grla;
22
da te vode kada hodiš, da te čuvaju kada spavaš i da te razgovaraju kad se probudiš.
23
Jer je zapovijed svjetiljka, pouka je svjetlost, opomene stege put su života;
24
da te čuvaju od zle žene, od laskava jezika tuđinke.
25
Ne poželi u svom srcu njezine ljepote i ne daj da te osvoji trepavicama svojim,
26
jer bludnici dostaje i komad kruha, dok preljubnica lovi dragocjeni život.
27
Može li tko nositi oganj u njedrima a da mu se odjeća ne upali?
28
Može li tko hoditi po živom ugljevlju a svojih nogu da ne ožeže?
29
Tako biva onomu tko ide k ženi svoga bližnjega: neće ostati bez kazne tko god se nje dotakne.
30
Ne sramote li lupeža sve ako je krao da gladan utoli glad:
31
uhvaćen, on sedmerostruko vraća i plaća svim imanjem kuće svoje.
32
Nerazuman je, dakle, tko se upušta s preljubnicom; dušu svoju gubi koji tako čini.
33
Bruke i sramote dopada i rug mu se nikad ne briše.
34
Jer bijesna je ljubomornost u muža: on ne zna za milost u osvetni dan;
35
ne pristaje ni na kakav otkup i ne prima ma kolike mu darove dao.
Přísloví
Chapitre 6
1
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.