Comparer
Psalmi 38
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmi
Chapitre 38
1
Psalam. Davidov. Za spomen.
2
Jahve, u srdžbi svojoj nemoj ne karati, i nemoj me kazniti u svojemu gnjevu.
3
Strijele se tvoje u me zabodoše, ruka me tvoja teško pritisnu:
4
na tijelu mi ništa zdravo nema zbog gnjeva tvog, od grijeha mojih mira mi nema kostima.
5
Zloće moje glavu su mi nadišle, kao preteško breme tište me.
6
Rane moje zaudaraju i gnjiju zbog bezumnosti moje.
7
Pogurih se sav i zgrčih, povazdan lutam žalostan.
8
Moji bokovi puni su ognjice, na tijelu mi ništa zdravo nema.
9
Iscrpljen sam i satrven posve, stenjem od jecanja srca svojega.
10
O Gospode, sve su mi želje pred tobom, i vapaji moji nisu ti skriveni.
11
Srce mi udara silno, snaga me ostavlja i svjetlost vida očinjeg gasi se.
12
Prijatelji i drugovi od rana mojih uzmakoše, i moji najbliži stoje daleko.
13
Namještaju mi zamke oni koji mi život vrebaju, koji mi žele nesreću, propašću mi prijete i uvijek smišljaju prijevare.
14
A ja sam kao gluh i ništa ne čujem i, kao nijem, usta ne otvaram.
15
Postadoh k'o čovjek koji ne čuje i koji u ustima nema odgovora.
16
Jer u tebe se, o Jahve, uzdam, ti ćeš me uslišati, Jahve, Bože moj!
17
Rekoh: “Nek' se ne raduju nada mnom; kad mi noga posrne, nek' se ne uzdižu nada mnom!”
18
Jer umalo ne propadoh, i moja je bol svagda preda mnom.
19
Bezakonje svoje ja priznajem i pun sam žalosti zbog grijeha svojega.
20
A koji su bez razloga protiv mene, moćni su, i mnogi su koji me mrze nepravedno.
21
Za dobro zlom mi uzvraćaju, protive mi se što tražim dobro.
22
O Jahve, ne ostavljaj me! Bože moj, ne udaljuj se od mene!
23
Požuri se meni u pomoć, Gospode, spase moj!
Žalmy
Chapitre 38
1
Žalm Davidův k připomínání.
2
Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
3
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
4
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
5
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
6
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
7
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
8
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
9
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
10
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
11
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
12
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
13
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
14
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
15
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
16
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
17
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
18
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
19
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
20
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
21
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
22
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
23
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.