Comparer
Pwovèb 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 10
1
Men pwovèb wa Salomon yo: Yon pitit ki gen bon konprann fè kè papa l' kontan. Men, yon pitit san konprann bay manman l' lapenn.
2
Byen ou rive fè nan move kondisyon p'ap rapòte ou anyen. Men, lè ou serye, ou sove lavi ou.
3
Seyè a p'ap kite moun ki mache dwat soufri grangou. Men, l'ap anpeche mechan an jwenn sa li anvi a.
4
Parese fè ou pòv, men travay di fè ou rich.
5
Yon nonm ki wè lwen ranmase rekòt li lè rekòt la pare. Men, se yon wont pou moun ki pase tou tan rekòt la ap dòmi.
6
benediksyon Bondye ap chita sou yon nonm debyen. Pawòl yon moun mechan p'ap janm kite ou wè jan l' mechan.
7
Y'ap toujou chonje yon nonm debyen, y'a fè lwanj pou li. Men, talè konsa non mechan an ap sèvi jouman.
8
Moun ki gen bon konprann koute konsèy yo ba li. Men, moun k'ap pale tankou moun fou pa lwen mouri.
9
Yon nonm serye pa janm bezwen pe anyen. Men, yo gen pou yo bare moun k'ap fè vis.
10
Moun k'ap twenzi je yo sou moun, se moun k'ap voye wòch kache men. Men, moun ki pale kare anpeche kont.
11
Pawòl ki soti nan bouch moun k'ap mache dwat yo bay lavi. Men, pawòl yon moun mechan p'ap janm kite ou wè jan l' mechan.
12
Lè ou gen renmen nan kè ou, ou padonnen tout peche. Men, lè ou rayi moun, ou toujou ap chache kont.
13
Moun lespri pale bon pawòl. Men, pou moun san konprann, se baton nan dèyè yo.
14
Moun ki gen bon konprann toujou ap aprann. Men, lè moun san konprann ap pale, malè pa lwen.
15
Byen yon moun rich, se pwoteksyon li. Men, depi yon nonm pòv, nanpwen pwoteksyon pou li.
16
Travay moun k'ap mache dwat yo bay lavi. Lajan moun k'ap fe sa ki mal yo se pou malè yo.
17
Moun ki koute lè yo rale zòrèy yo ap jwenn chemen lavi. Men, moun ki refize admèt lè yo antò pèdi chemen yo.
18
Moun ki rayi moun nan kè yo, se moun ou pa ka fye. Tout moun k'ap mache fè tripotay se moun san konprann.
19
Plis ou pale anpil, plis ou ka rive fè peche. Lè ou gen bonjan konprann ou kenbe bouch ou fèmen.
20
Pawòl ki soti nan bouch moun k'ap mache dwat, se lò. Men, lide k'ap travay nan tèt yon mechan pa vo anyen.
21
Pawòl ki soti nan bouch moun k'ap mache dwat ap pwofite anpil moun. Men, moun sòt yo ap mouri, paske yo pa gen konprann.
22
benediksyon Bondye bay moun richès. Ou te mèt travay di ou pa ka mete anyen sou li.
23
Lè moun san konprann ap fè sa ki mal, se tankou yon jwèt pou yo. Men, yon moun lespri pran plezi l' nan chache gen bon konprann.
24
Yon moun ki mache dwat, Bondye va ba li tou sa l' ta renmen genyen. Men mechan an, se sa l' pè rive l' la k'ap rive l'.
25
Depi move tan pase, mechan yo disparèt lamenm. Men, moun k'ap mache dwat yo ap toujou kanpe fèm.
26
Pa janm voye parese fè komisyon pou ou. L'ap ennève ou menm jan sitwon fè dan moun gasi, menm jan lafimen fè je moun koule dlo.
27
Krentif pou Bondye fè moun viv lontan. Men, mechan yo mouri anvan lè yo.
28
Sa moun k'ap mache dwat yo ap tann lan va rive vre. Men, mechan yo p'ap janm jwenn sa y'ap tann lan.
29
Chemen Bondye se yon pwoteksyon pou moun ki serye. Men, l'ap detwi moun k'ap fè mal yo.
30
Yo p'ap janm ka fè moun k'ap mache dwat yo brannen. Men, mechan yo ap disparèt nan peyi a.
31
Lè moun k'ap mache dwat yo ap pale, se bon koze yo bay. Men, moun k'ap pale mal yo ap disparèt.
32
Moun k'ap mache dwat yo konn bèl pawòl pou yo di. Men, lang mechan yo, se kouto de bò.
Přísloví
Chapitre 10
1
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.