Comparer
Pwovèb 9
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 9
1
Bon konprann bati kay li, li kanpe l' avèk sèt gwo poto.
2
Li fè yo pare bon vyann pou fè fèt, li fè bon konpoze ak diven, li ranje tab la byen ranje.
3
Li rele sèvant li yo, li voye yo moute kote ki pi wo nan lavil la pou fè tout moun konnen nouvèl la, pou di yo:
4
Nou menm ki poko konn anyen, vini non! Li rele moun san konprann yo, l'ap di yo:
5
Vin manje manje mwen an non! Vin bwè bon diven mwen pare a non!
6
Kite sòt! Vin aprann lavi! Vin mache nan chemen konesans.
7
Si w'ap kouri dèyè yon moun k'ap pase moun nan betiz, l'ap joure ou mete sou li. Si w'ap rale zòrèy yon mechan, l'ap bat ou mete sou li.
8
Pa janm kouri dèyè yon moun k'ap pase moun nan betiz. L'a rayi ou. Men, si w'ap kouri dèyè yon moun ki gen konprann, l'a gen respè pou ou.
9
Si ou pale ak yon moun ki gen bon konprann, w'ap fè l' gen plis bon konprann toujou. Plis w'ap moutre yon nonm debyen, plis l'ap mete sou konesans li.
10
Lè ou gen krentif pou Bondye, se lè sa a ou konmanse gen bon konprann. Si ou konnen ki moun Bondye ye, ou gen lespri.
11
Bon konprann ap fè ou viv lontan. L'ap fè ou wè plizyè lanne.
12
Si ou gen bon konprann, premye moun k'ap pwofite sa se ou menm. Konsa tou, si w'ap pase konesans nan betiz, se ou menm tou k'ap peye konsekans lan pou kont ou.
13
Moun sòt, se tankou yon fanm ki pale fò, ki pa konn anyen, ki pa wont anyen.
14
Li chita sou yon chèz devan papòt lakay li, li kage chèz li kote ki pi wo nan lavil la.
15
L'ap rele moun ki sou wout yo, ki pa sou bò l'. L'ap di yo:
16
Vini jwenn mwen non, nou menm ki poko konn anyen! Li pale ak moun ki san konprann yo, li di yo:
17
Dlo kay moun toujou pi fre. Manje deyò toujou gen pi bon gou!
18
Men, moun ki pran nan pawòl fanm sa a pa konnen lè yo mete pye lakay li se papye lanmò yo yo senyen. Depi yo antre lakay li, yo deja mouri.
Přísloví
Chapitre 9
1
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
18
Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.