Comparer
Pwovèb 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 17
1
Pito ou manje yon grenn bannann chèch ak kè poze pase pou ou fè gwo fèt nan mitan dezagreman.
2
Yon esklav ki gen konprann va chèf sou yon pitit ki fè papa l' wont. L'a jwenn pa l' nan eritaj papa a tankou tout pitit.
3
Se dife sèl ki ka fè ou konnen si lò osinon ajan ou genyen an se bon kalite. Konsa tou, se Seyè a sèl ki konnen sa ki nan kè moun.
4
Mechan yo toujou prèt pou koute moun k'ap di move pawòl. Zòrèy mantò yo toujou louvri pou koute moun k'ap bay manti.
5
Lè w'ap pase yon pòv malere nan betiz, se Bondye ki fè l' la w'ap derespekte. Moun ki kontan lè malè rive yon lòt, Bondye ap pini l'.
6
Pitit pitit se rekonpans granmoun. Manman ak papa se kontantman pitit.
7
Yon moun sòt pa ka di anyen ki bon. Konsa tou, yon moun serye pa nan bay manti.
8
Moun ki sèvi ak lajan pou pran tèt moun konprann lajan se wanga. Yo kwè se pou yo reyisi nan tou sa y'ap fè.
9
Si ou vle moun renmen ou, padonnen lè yo fè ou mal. Si w'ap mache repete bagay moun fè ki mal, w'ap mete zanmi dozado.
10
Lè ou fè yon moun ki gen konprann repwòch, sa touche kè l'. Men, ata san kout baton p'ap chanje yon moun sòt.
11
Mechan toujou ap fè rebelyon, men y'a voye yon sanmanman regle avè l'.
12
Pito ou kontre ak yon manman lous k'ap chache pitit li pase pou ou tonbe sou yon moun fou foli moute.
13
Si ou aji mal avèk moun ki fè ou byen, malè ap toujou rive lakay ou.
14
Lè yon kont pete, se tankou dlo ki kase dig kannal. Anvan batay mete pye, chape kò ou.
15
Se de kalite moun Seyè a pa ka sipòte: moun k'ap kondannen inonsan ak moun k'ap pran pou mechan yo.
16
Yon moun sòt te mèt gen kont lajan nan men l', li p'ap janm ka gen konesans. Li pa gen konprann.
17
Yon bon zanmi p'ap janm trayi. Jou malè l'ap tankou yon frè pou ou.
18
Fòk yon moun pèdi tèt li nèt pou l' garanti dèt yon lòt moun.
19
Moun ki renmen chache kont renmen fè sa ki mal. Moun k'ap pale avèk awogans, se moun k'ap mache ak sèkèy yo anba bra yo.
20
Yon moun ki pa gen bon lide nan tèt li p'ap janm gen kè kontan. Moun ki gen move lang ap toujou nan traka.
21
Se lapenn pou yon papa ki fè yon pitit ki san konprann. Papa yon pitit sòt p'ap janm gen kè kontan.
22
Kè kontan bay lasante. Men, lè ou kagou, w'ap deperi sou pye.
23
Malveyan pran lajan nan men moun pou enpoze jistis fèt.
24
Yon moun ki gen bon konprann toujou ap chache konesans. Men, moun sòt pa konn sa li vle.
25
Yon timoun ki san konprann, se chagren pou papa l', se gwo lapenn pou manman l' ki fè l'.
26
Se pa jistis pou inonsan peye pou koupab. Pa gen jistis lè yo bat moun ki pa fè mal.
27
Moun ki gen konesans pa nan pale anpil. Moun ki rete dousman se moun ki gen konprann.
28
Moun ki gen lespri pa janm cho pou pale. Men moun sòt, lè yo rete ak bouch yo fèmen, yo pase pou moun ki gen konprann.
Přísloví
Chapitre 17
1
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18
Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.