Comparer
Pwovèb 18
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 18
1
Moun k'ap viv apa se tèt li ase li konnen. Li move sou tout moun ki vle ba li bon konsèy.
2
Moun sòt pa pran plezi l' nan chache konprann. Tou sa l'ap chache se fè moun konprann li gen lespri.
3
Y'ap meprize moun k'ap fè mechanste. Moun ki pa fè respè tèt yo gen pou yo wont.
4
Pawòl moun ki gen konprann fon kou lanmè, fre tankou yon sous k'ap koule tout tan.
5
Sa pa bon pou ou pran pou moun mechan, ni pou ou enpoze yo rann moun inonsan jistis.
6
Depi moun sòt ap pale, se kont l'ap chache. Si ou koute pawòl nan bouch li, w'a ba l' kou.
7
Bouch moun sòt se kondannasyon li. Pawòl ki soti nan bouch li tounen pèlen pou li.
8
Tripotay dous nan zòrèy moun ki vle tande yo. Sa mache nan san yo.
9
Moun ki parese nan travay li se menmman parèyman ak moun k'ap defèt sa k'ap fèt.
10
Seyè a, se yon gwo ranpa byen solid. Se la moun k'ap mache dwat yo kouri al chache pwoteksyon.
11
Pou moun rich yo, byen yo tankou yon ranpa byen solid. Yo mete nan tèt yo se sa k'ap pwoteje yo.
12
Lè w'ap fè awogans, yo pa lwen kraze ou. Lè ou fè kò ou piti, y'a fè lwanj ou.
13
Moun ki prese reponn san koute sa y'ap di l', se moun sòt li ye. Li gen pou l' wont.
14
Lè yon moun anvi viv, sa ede l' anpil lè li malad. Men, si li dekouraje, ki moun ki ka remoute kouraj li?
15
Yon moun lespri ap toujou chache gen plis konesans. Zòrèy moun ki gen bon konprann toujou pare pou l' ka konnen plis toujou.
16
Kado ou fè louvri chemen pou ou toupatou, ata chemen ki mennen lakay grannèg.
17
Moun ki pale anvan nan tribinal toujou sanble li gen rezon. Lè lòt moun lan parèt, kat je kontre, manti kaba.
18
Lè de grannèg gen kont, jij yo fè tiraj osò pou konnen kilès pou yo bay rezon.
19
Li pi fasil pou mete lapè nan yon gwo lavil pase pou ou rekonsilye de frè ki nan kont. Lè yo fache, kè yonn se pòt prizon pou lòt.
20
Rekonpans yon moun chita sou sa ki soti nan bouch li.
21
Sa ou di ka lavi pou ou, li ka lanmò pou ou. Sa ou chwazi, se sa w'ap jwenn.
22
Lè yon nonm jwenn yon bon madanm, se yon bon bagay. Se yon gwo favè Seyè a fè l'.
23
Lè yon pòv ap pale, li toujou nan tanpri souple. Men, moun rich toujou ap rele sou moun.
24
Gen zanmi se pran yo vin pran. Men, gen zanmi tou yo plis pase frè.
Přísloví
Chapitre 18
1
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.