Comparer
Pwovèb 19
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 19
1
Pito ou pòv men ou se nèg serye pase pou w'ap bay manti epi pou ou sòt met sou li.
2
Sa pa bon pou ou prese fè anyen san ou pa konprann sa w'ap fè. Si ou pa gen pasyans, ou ka nan pwoblèm.
3
Se sotiz yon nonm ki fini avè l'. Apre sa, li konprann pou l' fache sou Bondye.
4
Lè ou gen lajan, ou toujou gen zanmi. Men lè ou pòv, dènye zanmi vire do ba ou.
5
Lè yon moun ap sèvi temwen nan tribinal, si li fè manti, yo gen pou yo pini l'. Pa gen rechap pou moun k'ap bay manti.
6
Anpil moun ap achte figi grannèg. Tout moun vle zanmi moun k'ap bay favè.
7
Lè ou pòv, ata frè ou pa vle wè ou. Ou pa bezwen mande si zanmi p'ap lage ou! Tout chache w'ap chache pale ak yo, yo pa okipe ou!
8
Si ou renmen tèt ou, chache gen konprann. Pa bliye sa ou te aprann, zafè ou va mache byen.
9
Lè yon moun ap sèvi temwen nan tribinal, si li fè manti, yo gen pou yo pini l'. Moun k'ap bay manti gen pou mouri.
10
Yon moun ki san konprann pa fèt pou gen tout bagay, ni yon esklav pa fèt pou chèf sou grannèg.
11
Yon moun ki gen bon konprann pa fè kòlè fasil. Tout kalite li, se pa okipe moun ki fè mal.
12
Lè yon wa ankòlè, se tankou yon lyon k'ap gwonde. Men, favè yon chèf se tankou lapli sou jaden.
13
Yon pitit ki san konprann se yon malè pou papa l'. Yon fanm ki toujou ap chache kont, se yon goutyè k'ap degoute dlo san rete.
14
Kay ak lajan, se byen manman ak papa ka mouri kite pou ou. Men, yon fanm ki gen konprann, se Seyè a ase ki ka fè ou jwenn sa.
15
Parès fè je ou toujou lou. Moun ki rete san fè anyen ap rete grangou.
16
Moun ki fè sa Bondye mande ap viv lontan. Moun ki pa mache jan Bondye vle l' l'a pa lwen mouri.
17
Lè ou bay pòv lacharite, se Bondye ou prete. Se li menm ki va renmèt ou sa.
18
Korije pitit ou yo lè yo piti toujou. Men, pa bat yo jouk ou touye yo.
19
Moun ki gen san wo ap peye konsekans zak li yo. Si ou wete l' nan move pa a yon fwa, w'ap blije fè l' pou li tout tan.
20
Koute konsèy y'ap ba ou. Louvri zòrèy ou pou aprann. Konsa w'a gen bon konprann jouk ou mouri.
21
Yon moun te mèt fè tout kalite lide nan tèt li. Men, sa Seyè a vle a, se sa ki pou rive.
22
Tou sa yo mande yon moun se pou l' gen bon kè. Pito yon moun pòv pase l' mantò.
23
Gen krentif pou Bondye, w'a jwenn lavi, w'ap toujou kontan. Malè p'ap rive ou.
24
Gen moun ki sitèlman parese ata manje yo pa vle mete nan bouch yo.
25
Pase awogan yo yon je baton, moun san konprann yo va konprann. Rale zòrèy moun ki gen konprann yo, y'a vin gen plis konesans.
26
Se yon wont, se yon dezonè pou yon pitit aji mal ak papa l', osinon pou l' mete manman l' deyò lakay li.
27
Pitit mwen, lè ou sispann aprann, ou pa lwen bliye sa ou konnen deja.
28
Yon temwen k'ap bay manti pase lajistis nan betiz. Mechan yo pran plezi nan fè mechanste.
29
Baton an tou la pou moun k'ap pase moun nan betiz. Fwèt la tou pare pou dèyè moun ki san konprann.
Přísloví
Chapitre 19
1
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.