Comparer
Pwovèb 29
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 29
1
Moun k'ap fè tèt di lè y'ap rale zòrèy yo, se moun k'ap rete konsa y'ap tonbe san yo pa ka leve ankò.
2
Lè se moun serye ki chèf, pèp la kontan. Men, lè se yon mechan k'ap gouvènen, pèp la nan lapenn.
3
W'ap fè kè papa ou kontan si ou toujou ap chache bon konprann. Moun k'ap frekante jennès, se lajan l' l'ap gaspiye.
4
Lè yon wa pa nan patipri, peyi a kanpe byen fèm. Men, depi yon chèf nan resevwa lajan sou kote, se fini l'ap fini ak peyi a.
5
Moun k'ap flate moun, se yon pèlen y'ap pare sou wout yo.
6
Moun mechan pran nan mechanste y'ap fè. Men, moun ki mache dwat yo gen kè kontan, y'ap fè fèt.
7
Moun ki mache dwat konnen pou l' respekte dwa pòv malere. Men, mechan an pa konnen bagay konsa.
8
Moun ki pa gen respè pou lòt ap mache simen kont nan tout peyi a. Men moun ki gen konprann konnen pou l' kontwole tèt li lè li fache.
9
Lè moun ki gen konprann al nan leta ak moun fou, fache pa fache anyen p'ap regle.
10
Depi yon moun serye, ansasen pa vle wè li. Men, moun ki mache dwat yo ap pwoteje l'.
11
Lè moun fou ankòlè, li di sa ki vin nan bouch li. Men, moun ki gen bon konprann kontwole bouch li.
12
Lè yon chèf renmen tripotay, se mechan ase k'ap sèvi avè l'.
13
Gen yon bagay ni pòv la ni moun k'ap peze l' la gen ansanm: se Bondye ki bay ni yonn ni lòt je pou yo wè.
14
Lè yon wa pran kòz malere yo pou l' defann dwa yo san patipri, wa sa a la pou l' gouvènen lontan.
15
Baton ki korije timoun ap ba yo konprann. Men, timoun yo kite fè sa yo pito gen pou fè manman yo wont.
16
Lè mechan an rive chèf nan yon peyi, gen plis mechanste k'ap fèt. Men, moun k'ap mache dwat yo va wè jan mechan yo ap tonbe.
17
Korije pitit gason ou lan, li p'ap ba ou tèt chaje. L'a fè kè ou kontan.
18
Lè pa gen moun ki pou fè pèp la konnen sa pou l' fè, pèp la an debandad nèt. Men, ala bon sa bon pou moun k'ap fè sa lalwa mande!
19
Pale anpil p'ap korije esklav. Menm lè li konprann, se pa sa k'ap fè l' obeyi.
20
Gen plis espwa pou yon moun ki san konprann pase pou yon moun k'ap prese pale san kalkile.
21
Lè ou mou ak yon esklav depi li tou piti, rive yon lè l'ap konprann se pitit ou li ye.
22
Moun ki ankòlè fasil toujou ap fè bagay yo pa dwe fè. Moun ki gen san wo toujou nan goumen.
23
Awogans fè moun pèdi pye. Men, y'ap respekte moun ki soumèt devan Bondye.
24
Moun ki konplis yon vòlò, se moun ki rayi tèt li. Si li denonse vòlò a, y'ap pini l'. Si li pa denonse l', madichon Bondye ap tonbe sou li.
25
Si ou pè sa moun ap di, ou antrave. Men, si ou mete konfyans ou nan Seyè a, ou pa bezwen pè anyen.
26
Anpil moun ap kouri dèyè favè chèf. Men, se Bondye k'ap jije tout moun san patipri.
27
Moun ki mache dwat pa vle wè mechan. Mechan pa vle wè moun k'ap mache dwat.
Přísloví
Chapitre 29
1
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.