Comparer
Pwovèb 30
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 30
1
Men pawòl Agou, pitit Jake, moun peyi Masa. Men deklarasyon nonm lan te fè: Mwen bouke, Bondye! Mwen bouke, Bondye! Mwen pa kapab ankò!
2
Mwen sòt pase panyen pèsi. Se pa moun mwen ye. Mwen pa gen lespri tankou tout moun.
3
Mwen pa janm konnen sa ki rele konesans. Mwen pa konprann anyen nan bagay Bondye.
4
Ki moun ki janm moute nan syèl, apre sa ki redesann sou latè? Ki moun ki janm ranmase van yo nan men l'? Ki moun ki janm mare dlo yo nan rad li? Ki moun ki fikse limit tè a? Ki jan li rele? Ki jan pitit li rele? Di m' non, si ou konnen?
5
Bondye toujou kenbe pawòl li. Li pwoteje tout moun ki mete konfyans yo nan li.
6
Pa fè l' di sa li pa di. Si ou fè sa, l'a fè ou repwòch, l'a fè tout moun wè se mantò ou ye.
7
Bondye, se de bagay ase mwen mande ou: Tanpri, pa refize m' yo anvan mwen mouri.
8
Men yo: Pa kite m' bay manti pou m' twonpe moun. Pa fè m' ni rich ni pòv. Ban m' kantite manje mwen bezwen pou m' viv la.
9
Si mwen gen twòp, m'a vire do ba ou, m'a di mwen pa konnen ki moun ou ye. Si mwen pa gen ase, m'a vòlò, m'a fè yo pase ou nan betiz.
10
Pa janm pale yon domestik mal devan mèt li. L'a madichonnen ou, l'a fè ou peye bouch ou.
11
Gen yon kalite moun k'ap bay papa yo madichon, ki pa gen konsiderasyon pou manman yo.
12
Gen yon lòt kalite moun ki konprann yo nan kondisyon pou fè sèvis Bondye. Men, pi mal pase yo nanpwen.
13
Gen yon lòt kalite moun ankò ki mete nan tèt yo yo pa kanmarad pesonn, wa pa kouzen yo.
14
Gen yon lòt kalite moun, se bèt nan bwa yo ye. Pou yo viv, y'ap devore malere yo, y'ap pwofite sou pòv yo.
15
Sansi gen de pitit fi: tou de gen menm non, yo rele: Ban mwen! Ban mwen! Gen twa bagay ki pa janm di ase. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay ki pa janm di se kont.
16
Men yo: Se peyi kote mò yo ye a, se fanm ki pa ka fè pitit, se tè a ki pa janm bwè kont dlo li, epi se dife. Bagay sa yo pa janm di ase.
17
Yon pitit ki pase papa l' nan betiz, ki pa respekte lòd manman l', chen gen pou devore kadav li nan raje, zwezo nan bwa va manje grenn je li.
18
Gen twa bagay mwen pa janm ka konprann. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay konsa.
19
Men yo: Se jan malfini plane nan syèl la, se jan koulèv mache sou wòch, se jan bato kouri sou lanmè, se jan gason ak fanm rive fè lamou.
20
Men ki jan fanm k'ap twonpe mari yo fè: Lè yo fin fè sa y'ap fè a, yo benyen byen pwòp, epi yo di: Mwen pa fè anyen ki mal.
21
Gen twa bagay ki fè latè tranble. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay moun pa ka sipòte.
22
Men yo: Se yon esklav ki rive chèf, se yon moun sòt ki gen tou sa li bezwen,
23
se yon fanm ki pa t' janm jwenn moun renmen l' epi ki resi mare yon nòs, se yon sèvant ki pran plas metrès li.
24
Gen kat ti bèt sou latè, gen lespri pase yo nanpwen:
25
Se foumi: yo tou fèb, men yo pase tout sezon chalè ap fè pwovizyon mete la.
26
Se chat mawon: yo pa pi fò pase sa. Men, yo fè kay yo nan twou wòch.
27
Se krikèt vèt: yo pa gen chèf, men yo mache pa bann.
28
Se zandolit: ou ka pran yo nan men ou. Men, ou jwenn yo nan palè wa yo.
29
Gen twa bagay ki bèl lè y'ap mache. Sa m'ap di la a! Gen kat bagay ki gen bèl demach:
30
Se lyon, se li ki pi fò nan tout zannimo, li pa pè yo yonn.
31
Se bouk kabrit. Se chwal sele bride. Se wa lè y'ap mache devan lame yo.
32
Si ou te sòt jouk pou ou te rive fè grandizè, kalkile sou sa ou fè a: Pe bouch ou!
33
Si ou bat lèt, l'ap fè bè. Si ou frape yon moun sou men l', l'ap senyen. Si ou nan pouse dife, ou nan gwo kont.
Přísloví
Chapitre 30
1
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.