Comparer
Pwovèb 31
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Pwovèb
Chapitre 31
1
Men Pawòl wa Lemwèl, men konsèy manman l' te ba li:
2
Kisa pou m' di ou, pitit mwen, pitit ki soti nan zantray mwen? Se mwen ki te mande Bondye pou l' ban mwen ou. Kisa pou m' di ou?
3
Pa gaspiye kouray ou nan fanm. Veye zo ou ak fanm k'ap fè malè chèf yo.
4
Lemwèl monchè, yon wa pa fèt pou nan bwè bweson. Chèf pa fèt pou nan bwè gwòg.
5
Lè yo bwè konsa, yo bliye lòd yo te bay. Yo p'ap pran ka malere yo.
6
Se moun ki dekouraje ak lavi ki tonbe nan gwòg. Se moun ki gen gwo lapenn nan kè yo ki lage kò yo nan bweson.
7
Yo bwè pou yo bliye mizè yo, pou yo pa chonje lapenn yo.
8
Louvri bouch ou pale pou moun ki pa ka pale pou tèt yo. Defann kòz moun ki san sekou yo.
9
Pale pou yo. Pa fè patipri. Defann kòz malere yo ak endijan yo.
10
Sa pa fasil pou moun jwenn yon bon madanm. Lè li jwenn li, li gen plis valè pase yon boul lò.
11
Mari l' mete tout konfyans li nan li. Tout bagay ap mache byen lakay li.
12
Madanm lan p'ap janm aji mal ak mari l', l'ap pase tout lavi l' ap fè l' byen.
13
Li chache lenn mouton ak fil swa, li travay yo fè twal ak men l'.
14
Tankou bato k'ap pote machandiz, li al byen lwen chache manje mete nan kay la.
15
Solèy poko leve, li gen tan sou pye l', l'ap pare manje pou moun nan kay la. L'ap di sèvant yo sa pou yo fè.
16
Li fè lide sou yon tè, li achte l' ak lajan li fè ak men l'. Li fè jaden rezen sou li.
17
Li mare ren l', li twouse manch rad li pou l' travay.
18
Li santi zafè l' ap mache byen, li rete byen ta lannwit ap travay.
19
Li file koton, li koud rad li.
20
Li lonje men l' bay pòv. Li pran ka malere.
21
Li pa pè fredi pou moun lakay li, paske tout moun gen rad cho pou mete sou yo.
22
Li fè kouvèti lenn pou kabann yo. Tout rad li yo fèt ak twal wouj tise byen sere.
23
Mari l', se yonn nan chèf fanmi lavil la. Tout moun lavil la ap nonmen non l' an byen.
24
Madanm li fe rad pou l' vann, li fè bèl senti, li vann yo ak machann.
25
Li gen anpil kouraj, tout moun respekte l', li pa pè denmen.
26
Lè li louvri bouch li, se bon konsèy li bay. Li toujou gen bon pawòl nan bouch li.
27
Li konnen vire tounen tout moun nan kay la. Li toujou gen yon bagay l'ap fè.
28
Tout pitit li yo ap fè l' konpliman. Mari l' menm ap fè lwanj li.
29
L'ap di: Mwen konnen anpil madanm. Men ou menm, nanpwen tankou ou!
30
Bèl fanm pa di bon madanm pou sa. Bèl figi pa la pou lontan. Men, y'a fè lwanj yon fanm ki gen krentif pou Seyè a.
31
Ba li sa ki pou li a. Lè y'a wè sa l' fè, se pou tout moun fè lwanj li.
Přísloví
Chapitre 31
1
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.