Comparer
GIOBBE 34
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
GIOBBE
Chapitre 34
1
ED Elihu proseguì a parlare, e disse:
2
Voi savi, udite i miei ragionamenti;
E voi intendenti, porgetemi l'orecchio.
3
Perciocchè l'orecchio esamina i ragionamenti,
Come il palato assapora ciò che si deve mangiare.
4
Proponiamoci la dirittura,
Giudichiamo fra noi che cosa sia bene.
5
Conciossiachè Giobbe abbia detto: Io son giusto;
Iddio mi ha tolta la mia ragione.
6
Mentirei io intorno alla mia ragione?
La saetta, con la quale son ferito, è dolorosissima,
Senza che vi sia misfatto in me.
7
Quale è l'uomo simile a Giobbe,
Che beve lo scherno come acqua?
8
E che cammina in compagnia con gli operatori d'iniquità,
E va con gli uomini empi?
9
Perciocchè egli ha detto: L'uomo non fa niun profitto
Di rendersi grato a Dio.
10
Perciò, uomini di senno, ascoltatemi;
Tolga Iddio che vi sia empietà in Dio,
O perversità nell'Onnipotente.
11
Perciocchè egli rende all'uomo secondo l'opera sua,
E fa trovare a ciascuno secondo la sua via.
12
Sì veramente Iddio non opera empiamente,
E l'Onnipotente non perverte la ragione.
13
Chi gli ha commesso il governo della terra?
E chi gli ha imposta la cura del mondo tutto intiero?
14
Se egli ponesse mente all'uomo,
Egli ritrarrebbe a sè il suo alito, ed il suo soffio;
15
Ogni carne insieme trapasserebbe,
E l'uomo ritornerebbe nella polvere.
16
Se pur tu hai del senno, ascolta questo;
Porgi l'orecchio alla voce de' miei ragionamenti.
17
Di vero, colui che odia la dirittura signoreggerebbe egli?
E condannerai tu colui che è sommamente giusto?
18
Direbbesi egli ad un re: Scellerato?
E a' principi: Empio?
19
Quanto meno a colui che non ha riguardo alla qualità de' principi,
Ed appo cui non è riconosciuto il possente,
Per essere antiposto al povero,
Perchè essi tutti sono opera delle sue mani?
20
Essi muoiono in un momento,
E di mezza notte tutto un popolo è conquassato, e perisce;
E il potente è tolto via senza opera di mani.
21
Perciocchè gli occhi suoi son sopra le vie dell'uomo,
Ed egli vede tutti i passi di esso.
22
Non vi è oscurità, nè ombra di morte alcuna,
Ove si possan nascondere gli operatori d'iniquità.
23
Perciocchè Iddio non ha più riguardo all'uomo,
Quando esso è per venire in giudicio davanti a lui.
24
Egli fiacca i possenti incomprensibilmente,
E ne costituisce altri in luogo loro.
25
Perciò, conoscendo egli le opere loro,
Nel girar d'una notte son fiaccati,
26
Egli li sbatte come empi,
In luogo di molti spettatori;
27
Perciocchè si son rivolti indietro da lui,
E non hanno considerate tutte le sue vie;
28
Facendo pervenire infino a lui il grido del povero,
E facendogli udire lo strido degli afflitti.
29
Se egli rimanda in pace, chi condannerà?
E se nasconde la sua faccia, chi lo riguarderà?
O sia una nazione intiera, o un uomo solo;
30
Acciocchè l'uomo profano non regni più
E che il popolo non sia più tenuto ne' lacci.
31
Certo ei ti si conveniva indirizzarti a Dio, dicendo:
Io ho portato la pena; io non peccherò più.
32
Se vi è alcuna cosa, oltre a ciò che io veggo, mostramelo;
Se io ho operato perversamente, io non continuerò più.
33
Vorresti tu, ch'egli ti facesse la retribuzione di ciò ch'è proceduto da te?
Sei tu che rifiuti ed eleggi, non già io;
Di' pure ciò che tu sai.
34
Gli uomini di senno diranno meco,
E l'uomo savio mi acconsentirà,
35
Che Giobbe non parla con conoscimento,
E che le sue parole non sono con intendimento.
36
O padre mio, sia pur Giobbe provato infino all'ultimo,
Per cagione delle sue repliche, simili a quelle degli uomini iniqui.
37
Perciocchè altrimenti egli aggiungerà misfatto al suo peccato,
Si batterà a palme fra noi,
E moltiplicherà le parole sue contro a Dio.
Jób
Chapitre 34
1
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.